Přihlašování pohledávek

Jelikož v tuto chvíli probíhá na poli odborné veřejnosti diskuse nad návrhy novel vyhlášek o rozsahu a výši odměňování správců, které však zatím nemá výslednou podobu, přinášíme aktuální náměty k interpretaci sporných otázek insolvenčního zákona.

Podání přihlášky upravuje ust. § 173 insolvenčního zákona (IZ), náležitosti přihlášky pak stanoví § 21 a § 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení.

Věřitelé mohou přihlašovat své pohledávky již od zahájení insolvenčního řízení, nejpozději však do konce lhůty určené soudem v rozhodnutí o úpadku - lhůta nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. K přihláškám podaným později nebo k přihláškám řádně nedoplněným insolvenční soud nepřihlíží a nejsou v insolvenčním řízení uspokojeny. Je-li vada přihlášky vadou bránící v pokračování insolvenčního řízení, soud nevyzve k doplnění a přihlášku rovnou odmítne.

Přihlášeny mohou být nejen u soudu uplatněné pohledávky nebo pohledávky vykonatelné, ale i pohledávky nesplatné a pohledávky podmíněné.

Přihlášku pohledávky musí věřitel podat sám za sebe. Skupinové nebo hromadné přihlášky nejsou připuštěny. Jeden věřitel však může podat hromadnou přihlášku všech svých pohledávek. Pokud podává věřitel insolvenční návrh, musí k němu připojit svou přihlášku, jinak soud jeho návrh odmítne – takováto přihláška je nedílnou částí návrhu. I zajištění věřitelé musí své zajištěné pohledávky do insolvenčního řízení přihlásit. V přihlášce navíc musí tvrdit své zajištění, uvést osvědčující okolnosti a musí k přihlášce připojit listiny k prokázání svých tvrzení. U zajištěné pohledávky musí věřitel v přihlášce dále uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit jeho druh a dobu vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění uplatněno nebylo (§ 174 odst. 3 IZ).

Přihlášku je sice možné podat u jakéhokoli soudu, její podání u jiného než insolvenčního soudu (tj. krajského soudu dle sídla úpadce) však může mít pro věřitele negativní důsledky. Může se totiž stát, že nebude zachována lhůta pro podání přihlášky, protože účinky spojené s podáním přihlášky nastávají až dnem, kdy přihláška dojde přímo insolvenčnímu soudu.

Chce-li být věřitel plně uspokojen v rámci insolvenčního řízení, musí do něj přihlásit všechny své pohledávky bez ohledu na jejich povahu (tj. jak pohledávky, o něž je vedeno soudní řízení, pohledávky vykonatelné, pohledávky ohledně kterých je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce, ale také pohledávky dosud nesplatné nebo vázané na podmínku).

Přihlášky pohledávek spolu s přílohami se podávají dvojmo. Kromě obecných náležitostí podání (tj. uvedení, kterému insolvenčnímu soudu je podání určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, podpisu a data) musí přihláška obsahovat také uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá a její výši.

Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví vyhláška k IZ a lze je stáhnout z webu www.justice.cz. K přihlášce je třeba připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (listiny dokládající existenci věřitele, kopie smluv a rozhodnutí dokládající údaje v přihlášce uvedené a plnou moc, pokud je věřitel na jejím základě zastoupen). Bez listin, o něž se přihláška opírá (např. smlouva, dodací list, účetní doklad, uznání dluhu apod.), nemůže insolvenční správce posoudit správnost přihlášené pohledávky, proto je povinností věřitele tyto listiny připojit. Je-li přihláška neúplná nebo vadná, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů – není-li doplněno, rozhodne soud, že se k takovéto přihlášce nepřihlíží.

Věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání. Věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může také kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít svou přihlášku zpět.

V úpadkových řízeních věřitel často uplatní přihláškou pohledávku, která není podložená. Cílem tohoto postupu může být nejen přehnaná opatrnost, ale někdy i účelová snaha ovládnout při schůzi věřitelů hlasovací práva. Proto je v ust. § 178 IZ stanovena sankce.

V případě, že správce popře věřitelem uplatněný nárok v rozsahu přesahujícím 50%, nebude k pohledávce přihlédnuto ani v rozsahu, v jakém byla zjištěna a věřitel bude muset uhradit do majetkové podstaty částku odpovídající popřené části pohledávky.

Tato uhrazovací povinnost nebude soudem věřiteli uložena, pokud věřitel nevykonával práva s touto přihláškou spojená – tedy práva, která mohou ovlivnit řízení, jako např. hlasování na schůzi věřitelů případně i účast na schůzi věřitelů, je-li věřitel zahrnut do kvora (nikoliv tedy právo vést incidenční spor nebo postoupit pohledávku).

Z těchto důvodů je při přihlašování pohledávek nutné zachovávat určitou opatrnost.

Mgr. Hana Hlávková

JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

Jáchymova 2
110 00 Praha 1

tel: +420 - 221 430 111
fax: +420 - 224 235 450
e-mail: office@prkpartners.com