epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 3. 2016
    ID: 100926upozornění pro uživatele

    Problematika některých věcných práv k podílu na společnosti s ručením omezeným

    S účinností od 1. 1. 2014 připouští zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „NOZ“), aby k věcem byl zřízen ve formě věcného práva též zákaz zatížení nebo zcizení věci či zákaz zastavení. Nadále není vyloučeno, aby jako věcné právo bylo zřízeno právo předkupní. Odborná veřejnost zavedení nových institutů pro účely další možné ochrany věřitelů uvítala, bohužel však nová úprava přinesla řadu nejasností a s nimi související otázky, a to zejména v oblasti zřizování a vzniku těchto věcných práv ve vztahu k podílu na společnosti s ručením omezeným (dále jen „podíl“). Na některé z těchto otázek se pokouší nalézt odpovědi tento článek.


    DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

    Zákaz zastavení podílu

    Přestože je zákaz zastavení systematicky zařazen do „věcných práv“ (na rozdíl od zákazu zatížení nebo zcizení  - viz dále), NOZ stanovuje pouze tři možnosti, kdy bude mít účinky vůči třetí osobě, a to

    • (a) zápisem zákazu do rejstříku zástav;
    • (b) zápisem zákazu do veřejného seznamu
    • (c) je-li zákaz třetí osobě znám.
    Z výše uvedeného tak plyne, že NOZ nepředpokládá, že by účinky vůči třetí osobě měl též zápis zákazu zastavení do veřejného rejstříku, když ten není ve smyslu zákona veřejným seznamem. Veřejný rejstřík totiž nepředstavuje evidenci věcí, ale dle § 1 zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, v platném znění (dále jen „
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    ZoVR“), rejstřík právnických a fyzických osob specifikovaných v § 42 ZoVR. Naproti tomu lze z NOZ dovodit, že veřejným seznamem se rozumí seznam věcí[1].

    ZoVR krom toho nepočítá u zákazu zastavení na rozdíl od zákazu zatížení nebo zcizení podílu explicitně s tím, že by se zákaz zastavení podílu zapisoval do veřejného rejstříku. Dle autorů je nicméně pojmově zákaz zastavení možné podřadit pod zákaz zatížení, jako právě jeden ze zvláštních zákazů zatížení, přestože úprava tohoto institutu je v NOZ zařazena na zcela jiné místo.   

    Je-li tedy zákaz zastavení podílu zapsán pouze do obchodního rejstříku, nemá takový zápis účinky vůči třetím osobám; bude tedy na osobě, která se bude účinků vůči třetí osobě dovolávat, aby prokázala, že zákaz zastavení byl třetí osobě znám. Přestože lze předpokládat, že třetí osoba, pokud bude jednat obezřetně a s péčí řádného hospodáře - bude mít díky veřejnému přístupu do obchodního rejstříku zpravidla vědomí o existenci zákazu zastavení k dotčenému podílu, autoři článku by z důvodu právní jistoty doporučovali, aby kromě zápisu zákazu zastavení do obchodního rejstříku, byl tento zákaz zapisován rovněž do rejstříku zástav, a bylo tak předejito možnému složitému dokazování o skutečném vědomí třetí osoby.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zákaz zatížení a zcizení podílu

    Ohledně zákazu zatížení a zákazu zcizení věci NOZ v § 1761 stanoví, že tyto zákazy působí jen mezi stranami, pokud nebyly zřízeny jako věcná práva. Problematickou otázkou je, jakým způsobem se předmětné zákazy jako věcná práva zřizují. NOZ přímou odpověď na tuto otázku nenabízí, a proto je třeba si pomoci analogií.

    NOZ v § 2128 odst. 2 upravuje zřízení a vznik zákazu zcizení nebo zatížení k nemovité věci, ze kterého plyne, že zákazy se zřizují ujednáním (a to též ta, která mají mít povahu věcného práva), avšak vznikají až zápisem do veřejného seznamu.

    Lze proto dovodit, že zřízení zákazu zatížení a zcizení nemusí spadat v jeden časový okamžik s jeho vznikem. Zákaz zatížení nebo zákaz zcizení, a to rovněž ve formě věcného práva, se zřizuje již v okamžiku jeho ujednání. Má-li být zákaz zřízen jako věcné právo, musí být v ujednání dohodnuto, že se zřizuje právě jako věcné právo. Zákaz zatížení nebo zcizení věci však nemůže působit vůči třetím osobám do té doby, dokud nevznikne, ať už je ujednán jen jako závazek mezi smluvními stranami nebo jako právo věcné.

    Je proto třeba též odpovědět na otázku, kdy zákaz zatížení nebo zcizení věci jako právo věcné vzniká.

    Někteří autoři usuzují, že z důvodu obsahové blízkosti se zástavním právem by na vznik těchto zákazů měly být kladeny stejné požadavky jako na vznik zástavního práva[2]. Tomuto závěru by nasvědčovalo i to, že § 48 odst. 1 písm. g) ZoVR přímo předpokládá, že zákaz zatížení nebo zcizení podílu se do veřejného rejstříku zapisuje, byl-li zřízen jako věcné právo.

    Zákaz zcizení a zákaz zatížení lze dle některých názorů odborné veřejnosti též vnímat jako služebnost dle § 1257 a násl. NOZ, kterou se vlastník podílu zavazuje, že se zdrží takového jednání, kterou by věc zcizil nebo zatížil. Jelikož pak podíly nejsou předmětem evidence ve veřejných seznamech, vznikala by taková služebnost dle § 1262 odst. 2 již účinností smlouvy, kterou by byl zákaz zřízen.

    Autoři tohoto článku se přiklánějí k závěru, že vznik zákazu zcizení a zákazu zatížení k podílu ve formě věcného práva již samotnou účinností smlouvy by nebyl žádoucí. Naopak je třeba spatřovat naplnění účelu ust. § 1761 NOZ v tom, že existence zákazu bude zřejmá třetí osobě, tzn., že zákaz bude zapsán ve veřejném rejstříku. Opačný závěr by byl v rozporu s účelem ochrany dobré víry třetích osob, které by v případě, že by zákazy vznikaly jako práva věcná již samotným ujednáním, mohly jednat v domnění, že podíl není zatížen jakýmkoliv zákazem. S ohledem na zvláštní úpravu zákazu zastavení v ust. § 1309 odst. 2 NOZ však nelze vyloučit, že judikatura dospěje k tomu závěru, že zákaz zcizení nebo zákaz zatížení k podílu má účinky vůči třetí osobě až tehdy, je-li zapsán do rejstříku zástav nebo byl-li tento zákaz třetí osobě znám.

    Předkupní právo

    Pro účely zajištění pohledávky je poměrně často sjednáváno též zajištění ve formě předkupního práva a i v případě této formy zajištění je v zájmu věřitele, aby toto právo bylo zřízeno tak, aby vyvolávalo účinky též vůči třetím osobám.

    Dle § 2144 odst. 1 NOZ je možné předkupní právo zřídit jako právo věcné. Ani v tomto případě však žádné ustanovení NOZ neřeší, jakým způsobem se věcné předkupní právo zřizuje a kdy vzniká. Prof. Tichý k tomu uvádí, že „Má-li tedy být předkupní právo zřízeno jako právo věcné, je třeba jej zapsat do veřejného seznamu. Z tohoto důvodu jej lze zřídit pouze k věcem, které se do veřejného seznamu zapisují.“[3] Z názoru prof. Tichého by tak mohlo plynout, že nelze zřídit věcné právo k podílu, neboť ten není předmětem evidence ve veřejných seznamech.

    Autoři článku nicméně polemizují s tím, že by bylo úmyslem zákonodárce vyloučit možnost zřídit předkupní právo k podílu ve formě věcného práva, tím spíše, když podíly jsou předmětem veřejně dostupné evidence.

    Na předkupní právo nelze dle názoru autorů vztáhnout úpravu služebností jako v případě výše popsaných zákazů, neboť v případě předkupního práva je vlastník podílu povinen nikoliv něco strpět či něčeho se zdržet, ale povinen něco vykonat, a to nabídnout věc ke koupi předkupníkovi. Povahově by se tak předkupní právo blížilo spíše reálnému břemenu dle § 1303 a násl. NOZ, které však lze zřídit toliko k věci zapsané do veřejného seznamu, což podíl není.

    Přestože NOZ nevyjadřuje, jakým způsobem vzniká věcné předkupní právo k podílu a zda lze vůbec předkupní právo jako právo věcné zřídit, zastávají autoři názor, že předkupní právo by mělo být možné rovněž zřídit jako právo věcné tím, že bude jako právo věcné ujednáno a že takové právo vznikne ve vztahu k podílu zápisem do veřejného rejstříku. Tím by byl zabezpečen základní požadavek publicity předkupního práva, a zajištěna tak ochrana třetích osob. V této souvislosti ovšem vyvstává další otázka, a to zda lze vůbec předkupní právo k podílu do obchodního rejstříku zapsat, když ZoVR explicitně zápis předkupního práva k podílu do obchodního rejstříku neupravuje. Argumentem pro možnost zápisu předkupního práva k podílu do obchodního rejstříku by však mohlo být znění § 25 odst. 1 písm. k) ZoVR, dle kterého se do veřejného rejstříku zapíše „jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem“.

    Závěr

    NOZ zavedl do českého právního řádu množství novinek, nicméně jejich úprava nebyla v řadě případů bohužel dotažena do konce. Bude tak na judikatuře, aby kromě jiných otázek, zodpověděla též to, jakým způsobem se zřizují a jak vznikají zákazy k podílům jako práva věcná. Současně bude muset judikatura odpovědět na otázku, zda lze předkupní právo k podílu zřizovat jako právo věcné a jak toto právo vzniká. Odpovědi na uvedené otázky ve formě legislativního zpřesnění úpravy se totiž zřejmě v nejbližší době nedočkáme, když plánovaná novela NOZ, která je ke dni sepsání tohoto článku na programu 39. schůze Poslanecké sněmovny, výše popsanou problematiku zatím neřeší.

     
    Mgr. Ing. Jan Lorenc,
    advokát

    Mgr. David Urbanec

    Mgr. David Urbanec
    ,
    advokát a partner


    DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář


    Palác Archa
    Na Poříčí 1046/24
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 221 774 000
    Fax:    +420 221 774 555
    e-mail:    office@dunovska.cz


    -----------------------------------
    [1] Obdobně Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, 394 s., str. 3: „Vždy je proto třeba: odlišit pojmy, zatímco veřejný rejstřík je rejstříkem osob, zde fyzických i právnických, který je podle zákona za veřejný rejstřík prohlášen, veřejný seznam je seznam věcí, který splní předpoklady § 980 ObčZ a násl.“
    [2] Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s.
    [3] Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, 6 sv. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-369-2, str. 914


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Ing. Jan Lorenc, Mgr. David Urbanec ( DUNOVSKÁ & PARTNERS )
    24. 3. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.