Proti komu míří hromadné žaloby v České republice
Na přelomu července a srpna 2019 obdržela Vláda k projednání aktualizovaný návrh zákona o hromadných žalobách, který se částečně vypořádal s kritikou principu automatického odhlašovacího řízení.
Vývoj hromadných žalob a jejich inkorporaci do našeho právního řádu pro Vás od začátku sledujeme a nyní se zaměříme na otázku, proti komu konkrétně hromadné žaloby míří a zda je možno vést paralelně jak řízení o hromadné žalobě, tak řízení o individuálním sporu.
Ačkoliv připravovaná evropská směrnice o zástupných žalobách navádějící členské státy k zakotvení institutu hromadných žalob do jednotlivých právních řádů hovoří pouze o ochraně společných zájmů spotřebitelů, český návrh zákona o hromadných žalobách je v tomto ohledu zatím mnohem širším. Dle navrhované české úpravy má být možno hromadnou žalobu podat proti jakémukoliv subjektu v jakékoliv otázce soukromého práva. Vyjmuty z působnosti jsou pouze práva, o kterých nelze uzavřít smír (věci projednávané dle zákona upravujícího zvláštní řízen soudní) a dále práva na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci podle jiného zákona (rozuměj hromadné žaloby proti státu).
Adresáty hromadných žalob tak v českém právním řádu budou moci být zejména poskytovatelé telekomunikačních či bankovních služeb, velké stavební či automobilové společnosti, e - shopy, cestovní kanceláře atp. Členem skupiny, která hromadnou žalobu prostřednictvím svého člena (tzv. zástupce skupiny) či správce skupiny podává, pak může být v zásadě kdokoliv, tedy i podnikatel.
Ministerstvo spravedlnosti pak ve své důvodové zprávě k návrhu zákona o hromadných žalobách nepřímo již k některým hromadným žalobám nabádá. Hovoří např. o tzv. kauze Dieselgate, kdy dle dostupných informací bylo na území České republiky zakoupeno cca 160.000 automobilů koncernu Volkswagen, do nichž byl nainstalován software na umělé snižování oxidu dusíku. Celková škoda vlastníků aut v České republice je odhadována v řádech několika miliard korun českých. Další kauzu, kterou Ministerstvo spravedlnosti konkrétně v důvodové zprávě zmiňuje, je jednání realitní kanceláře PROLUX CONSULTING, která zneužila odbornou neznalost a nezkušenost svých zákazníků, v daném případě spotřebitelů, a vylákala z nich podvodnou praktikou finanční prostředky, kdy poškozeno je cca 5.000 zákazníků a celková výše škody činní celkem cca 20.000.000,- Kč. Na jednoho zákazníka vychází škoda ve výši cca 4.000,- Kč, což je právě typický příklad vedoucí ke vzniku institutu hromadných žalob. Lze rozumně předpokládat, že jednotliví poškození zákazníci by s ohledem na zvážení možné časové a finanční náročnosti individuálního soudního řízení svůj nárok spíše vůbec neuplatnili, nicméně v případě hromadného řízení, kdy bude zákazník do řízení automaticky přihlášen, případně se aktivně do řízení přihlásí, bude pro něj tato varianta řízení schůdnější, a to jak z časového, finančního i administrativního hlediska.
Co se pak týká možného souběhu jednotlivých řízení, v zásadě platí, že pokud se někdo rozhodne vymáhat svůj nárok individuálně, tedy nikoliv prostřednictvím hromadného žalobního návrhu, bude mu taktový postup umožněn, ovšem má pro takový případ platit několik omezení.
V případě, kdy se účastník domáhá svého práva v individuálním řízení a v jeho průběhu je zahájeno hromadné řízení odhlašovací, je zapotřebí, aby se účastník z odhlašovacího řízení odhlásil, aby v individuálním sporu mohl pokračovat i nadále. Pokud by tak účastník neučinil, bylo by individuální řízení přerušeno a účastník by tak musel vyčkat výsledku v řízení hromadném.
V případě, kdy je o hromadné žalobě vedeno řízení přihlašovací, nikdo není do takového řízení automaticky zahrnut a je na rozhodnutí účastníka, zda se připojí do řízení přihlašovacího či zda bude vést svůj spor individuálně. Soud, který však individuální řízení vede, je povinen účastníka o existenci hromadného přihlašovacího řízení alespoň informovat.
Dle návrhu zákona o hromadných žalobách bude dokonce umožněno vést i několik paralelních hromadných řízení vedle sebe, ovšem za splnění následujících podmínek:
V případě, kdy je o sporu vedeno řízení odhlašovací, a toto řízení je pravomocně soudem k jednání připuštěno, není možno vést v téže věci další odhlašovací řízení. Pokud se však někteří členové skupiny z odhlašovacího řízení odhlásí, mohou společně ve věci zahájit řízení přihlašovací.
Pokud je pravomocně rozhodnuto o vedení přihlašovacího řízení, zahájení přihlašovacího řízení paralelního v téže věci není zákonnou úpravou nikterak omezeno.
V návaznosti na shora uvedené je však vhodné zvážit, jak své náklady při vymáhání poškozených práv co nejlépe minimalizovat a jaké řízení bude pro účastníka nejvýhodnějším a zároveň i nejpohodlnějším. Srovnáním nákladů hromadného a individuálního řízení se budeme věnovat právě v našem dalším článku ze série hromadných žalob.
Mgr. Suzan Saidamová,
advokátní koncipientka
SAMAK
Purkyňova 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 211 222 244
e-mail: info@samak.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
