Průběh dobrovolné likvidace společnosti s ručením omezeným - 2. díl

Zpeněžení likvidační podstaty

Likvidátor musí konat tak, aby učinil všechny kroky nezbytné ke zpeněžení likvidační podstaty. Stěžejním úkolem likvidátora je tedy rozprodat veškerý majetek společnosti a peněžní prostředky z tohoto prodeje získané použít na úhradu závazků společnosti. Volba postupu je plně na likvidátorovi, ten je však povinen jednat s péčí řádného hospodáře a usilovat o co nejpříznivější zpeněžení majetku.

Likvidátor tedy provede ocenění majetku na cenu obvyklou a zajistí jeho prodej, přičemž by měl být schopen doložit, jakým způsobem dospěl k vyčíslení prodejní ceny každé jednotlivé položky majetkové podstaty. Vhodným způsobem, jak zajistit ocenění majetku, je zadání vypracování znaleckého posudku znalci.

V úvahu přicházejí následující formy prodeje:

• poptávkové řízení ve vztahu ke společnostem se stejným nebo obdobným předmětem činnosti
• inzertní nabídka
• výběrové řízení
• veřejná dobrovolná dražba
• přímý prodej
  

Z pohledu realizace pohledávek se likvidátorovi nabízí hned několik možností. Likvidátor může vymáhat pohledávky sám, stejně tak může zadat jejich správu společnosti specializující se na vymáhání pohledávek, případně může učinit nabídku k odprodeji pohledávek.

Rozlišují se 3 likvidační skupiny:

• I. skupina – náklady likvidace (tato skupina zahrnuje především odměnu likvidátora, náklady spojené se zveřejňováním oznámení, náklady na sestavení zahajovací rozvahy a soupisu jmění společnosti)
• II. skupina – pohledávky zaměstnanců
• III. skupina – pohledávky ostatních věřitelů
  

Podle ust. § 202 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) platí, že pokud se likvidátorovi nepodaří v přiměřené době zpeněžit celou likvidační podstatu, je likvidátor povinen vyrovnat z částečného výtěžku přednostně náklady a pohledávky z první skupiny a pak z druhé skupiny, je-li to možné. Poté likvidátor nabídne věřitelům pohledávek třetí skupiny likvidační podstatu k převzetí na úhradu dluhů. Při nemožnosti plného vyrovnání pohledávek v téže skupině se tyto pohledávky uspokojí poměrně.

Nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době zpeněžit likvidační podstatu ani zčásti, anebo nejsou-li z částečného výtěžku pohledávky první a druhé skupiny vyrovnány, nabídne likvidátor likvidační podstatu k převzetí všem věřitelům.

V této souvislosti nelze doporučit postupné hrazení přihlášených pohledávek před ukončením likvidace, neboť by se na situaci mohlo nahlížet tak, že ze strany likvidátora takovým plněním dochází k upřednostňování pohledávek jiných věřitelů, a tedy k páchání trestného činu zvýhodňování věřitele ve smyslu ust. § 256a zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Výjimkami z tohoto doporučení jsou:

• úhrada vlastních nákladů likvidace (např. mzdy, platby za energie a pojistné) a
• úhrada závazků vůči zástavním věřitelům (např. banky)
  

Nezbytné je uhradit veškeré závazky vůči státu vzniklé z titulu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti či pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance nebo jiné osoby, anebo pojistného na úrazové pojištění zaměstnanců. Nejsou-li tyto povinné platby odváděny ve větším rozsahu (tj. nejméně v částce 50.000,- Kč), hrozí ve smyslu ust. § 241 trestního zákoníku trestněprávní postih pro trestný čin Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby.

Archivace písemností

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ukládá povinnost neprodleně po zrušení společnosti požádat příslušný státní oblastní archiv o zahájení výběru archiválií mimo skartační řízení.

Splnění tohoto kroku je nezbytné především proto, že doklad o archivaci dokumentů likvidované společnosti po zákonem stanovenou dobu je předpokladem souhlasu místně příslušného soudu s výmazem společnosti z obchodního rejstříku.

Konečná zpráva o průběhu likvidace, návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, účetní závěrka

Poté, co likvidátor dokončí všechny likvidační úkony, přistoupí k sestavení konečné zprávy o průběhu likvidace s návrhem na vypořádání likvidačního zůstatku. Ke dni zpracování návrhu na vypořádání likvidačního zůstatku zajistí likvidátor rovněž vypracování účetní závěrky a dále uzavře účetní knihy.

Konečná zpráva by měla obsahovat zejména:

• způsob, jakým bylo naloženo s likvidační podstatou,
• výši dosaženého výtěžku,
• vymezení majetku, který se nepodařilo zpeněžit,
• způsob vypořádání dluhů společnosti,
• závěr o tom, zda nějaký majetek zbyl,
• návrh na rozdělení likvidačního zůstatku (jestliže nějaký majetek zbyl).
  

Schválení konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku a účetní závěrky

Likvidátor předloží konečnou zprávu, návrh na rozdělení likvidačního zůstatku a účetní závěrku k projednání a schválení statutárnímu orgánu, který za tímto účelem zajistí svolání valné hromady. Zatímco o schválení účetní závěrky rozhoduje valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti vždy, o schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada jen tehdy, je-li orgánem společnosti, který jmenoval likvidátora. V opačném případě přísluší toto oprávnění jednateli. K účetní závěrce likvidátor povinně přikládá podpisový záznam.

Návrh na rozdělení likvidačního zůstatku nelze schválit, dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili včas.

V případě neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku rozhodne na návrh likvidátora nebo společníka o jeho rozdělení soud.

Rozdělení a vyplacení likvidačního zůstatku

Likvidátor zajistí rozdělení likvidačního zůstatku v souladu se schváleným návrhem. Pokud společenská smlouva společnosti výši podílu na likvidačním zůstatku neupravuje, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Pokud likvidační zůstatek na toto rozdělení nestačí, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. V opačném případě se zbytek likvidačního zůstatku rozdělí mezi společníky podle jejich podílů.

Likvidátor je podle ust. § 38 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), povinen přistoupit bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku k vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Dokud ovšem nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří přihlásili své pohledávky včas, nepřipouští se podíl na likvidačním zůstatku vyplácet formou záloh, ani jej jakkoli jinak použít. Naopak poskytnutí podílu či zálohy nebrání existence pohledávky sporné či dosud nesplatné, byla-li věřiteli v daném případě poskytnuta dostatečná jistota.

Podání daňového přiznání

Protože daňová povinnost zrušené společnosti trvá až do okamžiku jejího zániku, kterým se rozumí okamžik výmazu společnosti z obchodního rejstříku, je společnost podle ust. § 240c odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace. Vedle tohoto řádného daňového tvrzení je společnost povinna podat v průběhu likvidace:

• daňové tvrzení za období, které končí dnem, jenž předchází dni vstupu společnosti do likvidace
• daňové tvrzení ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku.
  

Souhlas správce daně s výmazem

Likvidátor musí požádat správce daně, u něhož je společnost registrována, o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku. Před vydáním souhlasu správce daně zkontroluje, zda byla z vyplaceného podílu na likvidačním zůstatku sražena a odvedena daň.

V případě zamítnutí žádosti ze strany správce daně, lze tuto žádost opakovat po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí správce o zamítnutí žádosti společnosti (likvidátorovi) doručeno. Není-li o žádosti o souhlas s výmazem vydáno rozhodnutí do dvou měsíců ode dne jejího podání, má se za to, že byl souhlas udělen.

Uložení zbytku spisového materiálu do archivu likvidátorem

Jedná se o další povinnost likvidátora, přičemž ten je rovněž povinen vyžádat si potvrzení o uložení archiválií.

Skončení likvidačního procesu – návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku

Proces likvidace skončí okamžikem, kdy je zákonem požadovaným způsobem naloženo s likvidační podstatou, tedy použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli či odmítnutím likvidační podstaty věřiteli.

Z ust. § 207 OZ vyplývá likvidátorovi povinnost do 30 dnů ode dne skončení likvidace podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Přílohu návrhu tvoří:

• souhlas správce daně s výmazem (případně důkaz o tom, že se k žádosti ve lhůtě dvou měsíců ode dne podání žádosti nevyjádřil),
• konečná zpráva o průběhu likvidace,
• potvrzení o uložení archiválií.
  

Tento návrh lze opět podat prostřednictvím tzv. inteligentního formuláře dostupného na www.justice.cz.

Zánik společnosti

K zániku společnosti dochází výmazem společnosti z obchodního rejstříku. Po zániku společnosti ručí společníci za dluhy společnosti do výše svého podílu na likvidačním zůstatku. Zjistí-li se po výmazu společnosti z obchodního rejstříku neznámý majetek nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz společnosti, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora.


Mgr. Lukáš Nálevka


Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Pardubice - Dražkovice 181
533 33  Pardubice

Velké náměstí 1
500 03  Hradec Králové

Tel.:    +420 466 310 691
Fax:    +420 466 310 691
gsm:    +420 724 794 986
e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz   


__________________________________
[*] Průběh dobrovolné likvidace společnosti s ručením omezeným - 1. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.

 
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz