Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely se stanoví pro všechny případy jednotně, a sice podle § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

Při stanovení průměrného výdělku sehrávají roli tři základní faktory:
- rozhodné období
- hrubá mzda dosažená v rozhodném období
- odpracovaná doba v rozhodném období

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely se vypočte z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a odpracované doby. Rozhodným obdobím je za obvyklých okolností bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí. Tedy od 1. ledna do 31. března, od 1. dubna do 30. června, od 1. července do 30. září a od 1. října do 31. prosince.

Průměrný výdělek se zjišťuje zásadně k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po skončení bezprostředně předcházejícího čtvrtletí a používá se celé další kalendářní čtvrtletí. Pokud je třeba určit průměrný měsíční výdělek, průměrný hodinový nebo denní výdělek se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc. Je-li třeba určit průměrný měsíční čistý výdělek, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění - vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje.

V uvedeném konkrétním případě se proto použije průměrný výdělek, který byl zaměstnanci určen a vypočítán za rozhodné období od 1. dubna do 30. června, protože dne 1. října, kdy by měl být zaměstnanci vypočten nový průměrný výdělek, již tento zaměstnanec nebude v pracovním poměru k zaměstnavateli, a tudíž není třeba mu průměrný výdělek za třetí čtvrtletí stanovit. Pokud by zaměstnanec například končil pracovní poměr až 2. října, určil by se průměrný výdělek za rozhodné období od 1. července do 30. září.

Zdroj: MPSV ČR