epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 6. 2011
    ID: 74651upozornění pro uživatele

    Rozhovory s děkany: : Právnická fakulty Univerzity Karlovy

    Pražská právnická fakulta je jednou ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy. Byla založena 7. dubna 1348 a dnes sídlí v budově navržené zakladatelem moderní české architektury Janem Kotěrou. Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. fakultu vede od roku 2006. V rozhovoru mimo jiné popisuje propojení studia a praxe a vysvětluje, proč se na fakultě vyskytují takzvaní formální studenti.

     
    Pane děkane, má fakulta své motto? Či nějaké hlavní zásady?
    „Nemá a myslím, že je to i správně. Protože naše právnická fakulta vychází z toho, že samozřejmostí je pluralita názorů a že se nehlásí  ke konkrétnímu myšlenkovému proudu právní vědy.“

    Dokázal byste zhodnotit, jaké má pražská fakulta postavení mezi ostatními právnickými fakultami?
    „Řekl bych, že se musíme srovnávat v evropském rámci. Pro nás není rozhodující být nebo nebýt jedničkou v České republice. Pro nás je rozhodující být srovnatelní v rámci Evropské unie a evropských standardů…“

    A to jste?
    „K tomu, myslím si, směřujeme. Univerzita Karlova jako taková je nejpřednější univerzitou u nás, dle mezinárodního srovnání. Takže i její právnická fakulta o to musí usilovat. My k tomu děláme určité kroky. Máme akreditováno magisterské studium na deset let, do roku 2020. Tím bylo dáno najevo, že patříme mezi bezproblémové fakulty. Máme doktorské studium ve 13 oborech. Máme také ve 13 oborech akreditaci na jmenovací a habilitační řízení. U nás konají tato řízení i kolegové z jiných fakult. Usilujeme o to, aby začala standardní výuka v anglickém jazyce; v doktorském studiu jsme otevřeli od roku 2011/2012 dva obory. Máme program LL.M., který připravujeme na příští rok. Samozřejmě se snažíme o rozvoj vědy. Ale nikdy nebude právnická fakulta primárně vědeckou fakultou v čistém slova smyslu, protože jak říkali staří Římané: „Právo je z velké části uměním.“ V rámci společenských věd se snažíme kvalitu a kvantitu zvyšovat.“

    Projevily se v Praze problémy plzeňských práv?
    „Pokud jde o důsledky aféry na plzeňské fakultě, tady, jako na jiných vysokých školách, probíhaly kontroly iniciované ministerstvem školství a nebyly shledány žádné závady. U těch případů, kdy někdo studoval rychleji, se ověřilo, že byly v pořádku. A ani jich nebylo mnoho. Dokonce bych uvedl paradoxní případ, že se zjistilo, že v roce 2000 někdo vystudoval za jeden den a ukázalo se, že to byla jenom rehabilitace, že ještě v roce 2000 bývalý student dostal rehabilitační diplom.  Nebo v doktorském studiu kolega docent Kysela vystudoval za něco málo přes dva roky a hned spadl do kategorie těch „podezřelých“. Takže se zaměřuje pozornost i na ty nadstandardní, protože studují rychle. Ale opakuji, že ty případy byly řádně odůvodněné. Přesto se na univerzitě přijala opatření v podobě zveřejňování všech prací a posudků o průběhu obhajoby všech prací.“

    Zaznamenali jste, třeba v souvislosti s Plzní, více přihlášek?
    „Nikoliv, spíše se projevuje mírný setrvalý pokles. Zajímavé je, že vůbec největší zájem byl někdy před zhruba 10 lety. V roce, kdy vůbec nebyli maturanti, protože došlo k prodloužení základního vzdělání o jeden rok. Myslelo se, že bude obecně velmi nízký zájem o studium na vysokých školách. Ale to se ve veřejnosti rozšířilo natolik, že se hlásili všichni, kdo se dřív nedostali. Jenom tady na fakultě bylo přes 7tisíc uchazečů. Od té doby počet uchazečů setrvale klesá. Několik let byl standard cca 4500, loni to bylo něco přes 4000 a letos máme 3900 zájemců o studium.“

    I tak je to dost...
    „Je to hodně. Je to zhruba 5ti  násobek toho, co bereme. My spíše předpokládáme, že bude s demografickým poklesem klesat i počet uchazečů, až do roku 2016. Takže vzestup v nejbližších letech nebude a spíše uvažujeme i o mírném snižování počtu studentů, neboť kvantitativní ukazatel z hlediska finančního ocenění se dnes už oslabuje. Při hodnocení počtu studentů sledujeme dvě okolnosti – metodiku financování a zájem o studium. Pokud počet uchazečů bude klesat a bude klesat i zájem státu studium podporovat, pak budeme reagovat i my.  Letos přijímáme 700 studentů do 1. ročníku. Lze uvažovat o snížení na přibližně 600 – 650 přijatých studentů.“

    Jak to v současné době vypadá na fakultě z hlediska propojení studia a praxe? A co praktici mezi pedagogy? Je někdo, koho byste tu rád měl?
    „Je třeba říci, že jsme nastolili cestu poměrně velkého zapojení představitelů praxe. Většího než to bylo v minulosti. Externistů je hodně, zhruba nás stojí 4 miliony korun ročně na odměnách. Z hlediska rozpočtu fakulty to není číslo mimořádně vysoké, ale objevují se názory „Nedávejte to cizím, dejte to nám…“ Myslím si však, že spojení s praxí je pro vysokou školu potřebné. Jde to ale dvěma směry. Jsou představitelé praxe, kteří jsou zapojeni na fakultě. To má přínosy i limity. Přínos je v tom, že přinesou jiný pohled. Omezení je v tom, že mohou třeba jen večer nebo jednorázově. Ale je důležité být se studenty v kontaktu. Vést diplomové nebo seminární práce, rozvíjet vědeckou činnost. Z druhé strany je to tak, že řada kmenových učitelů je zapojena do praxe, ať už v advokátní činnosti nebo v činnosti legislativní. Ta hranice není ostrá. Toto je představitel praxe a toto teoretik bez praxe. Studenti pak mají možnost vykonávat praxi na soudech a dalších institucích,  via facti jsou často zapojeni do advokacie. V tom bych zásadní problém neviděl. Otázkou je způsob výuky. Výuka by možná měla být víc vedena na řešení praktických aspektů, modelových příkladů, nácviků právních dovedností. To je pořád určitá slabina. Jde o vyváženost znalostí a dovedností. Není dobré klást důraz  jen na jedno z toho.“

    Dala by se srovnat úroveň absolventů a jejich uplatnění na trhu?
    „Teď se více rozevírají nůžky mezi studenty. Těch nadstandardních je vždy omezený počet. Ale slábne ten dobrý průměr a přibývá těch podprůměrných či málo motivovaných. Vždy to bylo tak, že byly tři části. Dnes ten střed opravdu slábne. Je zjevné, že někteří studenti jsou na fakultě jen formálně, příliš je to třeba ani nezajímá.“

    Opravdu?
    „Ale to bylo na právech vždy. Část studentů studuje třeba jen kvůli rodičům. Říkají si: něčím se živit musím. Hlubší vztah k studovanému oboru nemají. Tím se lišíme od některých vysokých škol.“

    A Vám osobně to vadí? Že, dejme tomu, až sto studentů z ročníku studuje pouze formálně?
    „To možná i více. Je třeba říci, co je to „formálně“. Zájem o práva je do značné míry u uchazečů o studium dán nikoliv pozitivním, ale negativním výběrem. To narozdíl od řady oborů. Největší zájem je třeba o umělecké obory, architekturu, medicínu atd. Tam asi hodně chodí uchazeči, kteří to chtějí vyloženě dělat, chtějí se tím zabývat. To si myslím, na právech téměř neexistuje. Že by někdo chtěl být od deseti let soudce nebo notář. U řady uchazečů, i u mě, to byl výběr spíše negativní. „Toto nechci, tady se nedostanu, tady ano ale co budu dělat…“ A nakonec z toho vyjdou práva. Často doporučí  maturantům , aby šli také na práva, rodiče.  Pak nastoupí a vzdají to, nebo studují bez hlubší motivace, často paralelně s jinou vysokou školou.  To bylo i v minulosti  Někteří třeba vystudovali a právnictvím se neživili. Například Jiří Šlitr a Bohumil Hrabal. Anebo to ani nedostudovali, třeba Werich nebo Voskovec, Jiří Wolker a další.“

    Dala by se shrnout Vaše vize, kterou byste na fakultě rád zrealizoval? Něco aktuálního?
    „Tak v podstatě pokračuji v tom, s čím jsem nastoupil. A to není jen moje osobní vize, ale i velké části fakulty. V podstatě chceme usilovat o přiblížení se evropským standardům. Konkrétní krok, který nás čeká v nejbližších letech, je otázka aplikace nové akreditace. Uskutečňujeme  změny v koncepci státních zkoušek. Opouštíme první část státní zkoušky, která byla zavedena po roce 1989, historicko-teoretickou. To se zdá, že v dnešním kreditním systému místo nemá. Že se to přežilo.“

    Ale dva z těch čtyř předmětů první části státní zkoušky jsou „Vaše“. Jak to tedy vnímáte?
    „No tak samozřejmě zde může být nostalgie. Z tohoto pohledu byla na teorii práva větší diskuze, protože tam bude „jen“ specializovaný režim státních zkoušek s diplomovými pracemi. U ústavního práva je to jinak. To bude inkorporováno v závěrečné veřejnoprávní státní zkoušce. Dnes je u něj málo prostoru k tomu ho seriozně vyzkoušet. Bude i nová koncepce  závěrečné státní zkoušky, která by měla mít charakter syntézy  stěžejních poznatků.  Uvidíme, jak to dopadne. Studenti budou mít mimo jiné možnost vytvářet si specializační moduly ve studiu. Už dnes si vybírají řadu volitelných předmětů. My bychom byli rádi, aby je alespoň část studentů vybírala v nějakých vazbách. Aby se zaměřili třeba na občanské, obchodní,  správní, finanční, pracovní,  trestní  atd. právo, a podle toho  si vybírali volitelné předměty. A ne že budou vybírat nahodile různé předměty bez souvislostí. My samozřejmě tento postup nebudeme nikomu přikazovat, ale když si student tento modul zvolí, bude mít možnost psát přednostně diplomovou práci a složit státní zkoušku. A tento student v dodatku k diplomu bude mít uvedeno nejenom to, že má všeobecnou státní zkoušku z práva soukromého a práva veřejného, ale že složil také specializační státní zkoušku.“

    Zní to lehce komplikovaně, ale jistě to má své opodstatnění.
    „Pro právníky to je novinka, to jistě ano. Jde o to, že rozsah studované materie neumožňuje jít ve všech právních disciplinách do potřebné hloubky, do detailní analýzy předmětné problematiky“.

    Jak se vlastně učitelé staví ke změnám? Zde na fakultě jsou celkem časté, je to tak?
    „Je to přesně jak to říkáte, někdy to vyvolává i oprávněně námitky, že všechno je příliš v běhu. Jedna změna stíhá druhou. Snažíme se, aby změny nebyly náhlé, aby byly logicky navazující, aby byly vydiskutovány a alespoň většinově, ne-li konsensuálně přijímány.  Jedná o nich akademický senát, vědecká rada, jede se na výjezdní zasedání etc.  Jistě ty názory nemusí být jednotné a trvá dlouho, než se najde kompromis. Moje zkušenost – když jsem začal ve funkci děkana, tak se závěrečná státní zkouška rozdělila na dvě části. A na jedné katedře proti tomu dost protestovali. A za dva roky přišli s tím, že se to výrazně zlepšilo, že je prostor vyzkoušet látku podrobněji a že se zlepšily i výsledky. Nechceme, aby někdo předvedl během chvilky gejzír znalostí, ale měl by mít možnost se v klidu a detailně připravit. A nakonec ani v praxi se nevyžaduje, aby někdo okamžitě na požádání tzv. „z hlavy“ znal na všechny právní problémy ihned odpověď.

    Jaký je Váš názor na soukromé právnické vysoké školy?
    „Soukromých vysokých škol u nás působí více a řada z nich se zabývá v té či oné míře obory souvisejícími s právem. Má se za to, že je to běžné. Jiná věc je jaké činnosti mohou jejich absolventi vykonávat. V jejich úrovni vidím dosti velké rozdíly; převážně jsou zaměřeny na bakalářské studijní programy, což považuji za adekvátní.“


    Oficiální stránky fakulty naleznete >>> zde


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Jaroslav Kramer
    14. 6. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Náš náskok byl v odhodlání a ochotě riskovat
    • Na co se zaměřoval úřad pro ochranu osobních údajů při své kontrolní činnosti v roce 2020?
    • „Co nás čeká v právu ICT v roce 2021“
    • Rozhovor s Petrem Sprinzem
    • Odborný seminář: Závazky v novém občanském zákoníku
    • Odborný seminář: Smlouvy uzavírané se spotřebitelem v novém občanském zákoníku
    • Chambers Europe 2012: PRK Partners oceněna za nejlepší klientské služby
    • Nataša Randlová prominentním právníkem Chambers Europe
    • Ocenění soutěžněprávního týmu advokátní kanceláře Schönherr
    • Advokátní kancelář KŠB byla oceněna jako nejlepší národní právní firma v ČR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.