epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      26. 6. 2023
      ID: 116595upozornění pro uživatele

      Rozložení důkazního břemene u péče řádného hospodáře, aneb jednatel vybral peníze společnosti a naložil s nimi neznámo jak

      Nejdříve obecně k důkaznímu břemenu. Obecně vzato platí, že „důkazní břemeno je procesním institutem, který pomáhá soudu rozhodnout v případě, kdy po provedeném dokazování nemůže přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka, ani o tom, že by bylo nepravdivé (stav non liquet). Řešením této situace totiž nemůže být, že by soud odmítl o věci rozhodnout. Ve sporném řízení ovládaném zásadou projednací se soud v průběhu řízení zabývá nejprve subjektivním důkazním břemenem, které stanoví, k čemu musí ten který z účastníků vést důkaz, chce-li být v řízení úspěšný (používá se též termín břemeno vedení důkazu).

      Účastník označuje zpravidla sám důkazní prostředky k prokázání svých tvrzení o rozhodných skutečnostech. Pokud tak nečiní, musí jej soud o jeho důkazní povinnosti poučit.“[1]

      „Úvaha o tom, kdo z účastníků nese důkazní břemeno, je závislá na právu hmotném. Podle obecného pravidla leží důkazní břemeno ohledně určitých skutečností na tom z účastníků řízení, který z jejich existence vyvozuje pro sebe příznivé právní následky.“[2] V, troufám si říct, drtivé většině případů je pak tímto účastníkem právě žalobce, který z logiky věci podanou žalobou má v úmyslu pro sebe vyvodit pozitivní následek.

      A nyní již k obracení důkazního břemene v případě statutára společnosti ohledně neurčitého nakládání (typicky) jednatele s finančními prostředky společnosti.

      Představme si modelový případ, kdy jednatel společnosti s ručením omezeným vybere, nebo nějakým jiným způsobem dostane z účtů společnosti finanční prostředky a následně je použije na úhradu (například) věcí pro svou osobní potřebu, či jakýmkoliv jiným způsobem, jež není ve prospěch společnosti. Za standardních (shora uvedených) pravidel dělení důkazního břemene by společnost, domáhající se chybějících finančních prostředků byla nucena dokázat, jak byly finanční prostředky využity, což je ale právě obvykle ta jediná věc, kterou daná společnost (společníci, ostatní statutáři) netuší.

      Reklama
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      8.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Judikatura se tak v tomto směru vyvinula potřebným směrem již za účinnosti starého občanského zákoníku, a zůstává konstantní i za účinnosti nového občanského zákoníku, potažmo zákona o obchodních korporacích, jak lze ostatně vidět na následujících judikátech Nejvyššího soudu.

      „Dokazování toho, že jednatel společnosti s ručením omezeným využil peněžní prostředky společnosti pro společnost, není důkazem vzniku škody. […]

      Z toho vyplývá, že nepodaří-li se prokázat, zda jednatel či člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, stíhá neúspěch ve sporu člena statutárního orgánu (za předpokladu, že je prokázán vznik škody, její výše i příčinná souvislost mezi jednáním člena statutárního orgánu a vznikem škody). Naproti tomu nepodaří-li se prokázat vznik škody či příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním, je tato objektivní nejistota přičtena k tíži tomu, kdo se náhrady škody domáhá (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 957/2014).

      Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že tvrdí-li dovolatel (tj. žalující insolvenční správce), že žalovaný disponoval s peněžními prostředky společnosti (což bylo v řízení prokázáno), přičemž žalovaný toto tvrzení doplňuje vysvětlením, podle něhož tyto prostředky využil ve prospěch společnosti, nese ohledně těchto svých tvrzení důkazní břemeno žalovaný.

      Je tomu tak proto, že tvrzením popírajícím existenci protiprávního jednání (porušení péče řádného hospodáře) se žalovaný snaží zabránit tomu, aby nastoupily pro něj nepříznivé účinky právní normy (vznik povinnosti k náhradě škody).

      Dokazování toho, že žalovaný peněžní prostředky využil pro společnost, totiž není důkazem vzniku škody. V poměrech projednávané věci dovolatel důkazní břemeno ohledně vzniku (případné) škody unesl, když prokázal, že předmětné peněžní prostředky, se kterými žalovaný disponoval, z majetku společnosti ušly.

      To, zda peněžní prostředky byly použity pro společnost, je otázkou jednání s péčí řádného hospodáře, ohledně které nese důkazní břemeno žalovaný.

      Dovodil-li tedy odvolací soud, že objektivní nejistotou ohledně toho, zda byly předmětné peněžní prostředky využity pro společnost, je stižen dovolatel, není jeho posouzení otázky rozložení důkazního břemene v projednávané věci správné.“ [3]

      Z výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu tak jednoznačně vyplývá, že za situace, kdy žalobce prokáže výběr finančních prostředků, tíží již dále důkazní břemeno ve vztahu k tomu, jak bylo s těmito prostředky naloženo, žalovaného – tedy našeho modelového jednatele. Pakliže takový jednatel pak tvrdí, že byly prostředky užity ve prospěch společnosti, je na něm, aby toto své tvrzení prokázal, neboť v opačném případě je třeba hodnotit tuto skutečnost v jeho neprospěch.

      Níže uvedený judikát pak velmi přehledně uvádí rozložení důkazního břemene již s odkazy na „novou“ úpravu, tedy zákon o obchodních korporacích.

      Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přijaté k otázce rozložení důkazního břemene v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinnosti jednatele jednat při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře podle § 194 odst. 5 obch. zák. se podává:

      1)        Je-li v řízení vedeném proti jednateli společnosti s ručením omezeným (jako žalovanému) posuzováno, zda jednatel způsobil společnosti škodu porušením povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nese jednatel důkazní břemeno (toliko) o tom, že (v konkrétním případě) jednal s péčí řádného hospodáře. Ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti – tedy ohledně vzniku škody, jakož i příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním – nese důkazní břemeno (jakož i břemeno tvrzení) žalobce a nikoliv žalovaný člen orgánu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3542/2011, ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 440/2013, anebo usneseni Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 29 Cdo 6035/2016).

      2)        Nesení důkazního břemene o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, předpokládá, že jednatel uvede okolnosti, z nichž plyne, že v konkrétním případě jednal s péčí řádného hospodáře (tedy že bude tvrdit rozhodné skutečnosti), a k nim označí důkazy, jimiž mají být tyto rozhodné skutečnosti prokázány (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3775/2008, či ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 250/2015).

      3)        Nepodaří-li se jednateli prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře, stíhá jej neúspěch ve sporu (za předpokladu, že je prokázán vznik škody, její výše i příčinná souvislost mezi jednáním jednatele a vznikem škody). Naproti tomu, nepodaří-li se prokázat vznik škody či příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním, je tato objektivní nejistota přičtena k tíži žalobci (srov. opět rozsudek sp. zn. 29 Cdo 440/2013, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4590/2016).

      4)        Jestliže žalující společnost s ručením omezeným tvrdí a prokáže, že žalovaný jakožto jednatel společnosti vybral z jejího účtu či z pokladny postupně peněžní prostředky, aniž by bylo zřejmé, jak (na co) byly tyto prostředky využity, je žalovaný jednatel podle § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 obch. zák. povinen tvrdit a prokázat, že tyto peněžní prostředky byly využity ve prospěch společnosti. Dokazování toho, že žalovaný peněžní prostředky využil pro společnost, totiž není důkazem vzniku škody. Jde o otázku jednání s péčí řádného hospodáře, ohledně které nese důkazní břemeno žalovaný (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 29 Cdo 6035/2016, a judikaturu v něm citovanou).[4]

      Pakliže tedy žalobce prokáže:

      • vznik škody (peněžní prostředky vybrané z účtu)
      • porušení povinnosti žalovaného (nepoužití odčerpaných finančních prostředků pro podnikatelskou činnost)
      • příčinnou souvislost (tedy že peníze vybral právě žalovaný a použil je v rozporu s péčí řádného hospodáře)

      je to právě žalovaný (náš modelový jednatel), kdo je povinen tvrdit a prokazovat, že tyto peněžní prostředky byly využity ve prospěch společnosti. Rozložení důkazního břemene tímto způsobem tak chrání společnosti před neoprávněnými výběry finančních prostředků (respektive neoprávněným nakládáním s nimi) ze strany jejich statutárů, kteří k těmto prostředkům mají zpravidla přístup.

      JUDr. David Řezníček
      JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D.,
      advokát

      Mgr. Lukáš Beer
       
       
      Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář
       
      Krajinská 281/44
      370 01 České Budějovice
       
      Tel.:     +420 386 323 247
      e-mail:  reznicek@reznicek.com

      [1] HROMADA, Miroslav. § 120 [Důkazní povinnost]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 614–615, marg. č. 14.

      [2] HROMADA, Miroslav. § 120 [Důkazní povinnost]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 615, marg. č. 16.

      [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 440/2013.

      [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 4163/2017


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D., Mgr. Lukáš Beer (Řezníček & Co.)
      26. 6. 2023
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • Střídavá péče a vzdálenost mezi bydlišti rodičů
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Obsah povinnosti Objednatele předat Staveniště podle Pod-článku 2.1 Červené knihy FIDIC ve vztahu k povinnosti Objednatele zajistit stavební povolení
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Základy compliance programů ve firmách
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Příklady praktického využití metody Med-Arb na skutečných případech
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona – druhy a obsah

      Související produkty

      Online kurzy

      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - II. část
      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
      • Specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
      Lektoři kurzů
      Mgr. Michaela Riedlová
      Mgr. Michaela Riedlová
      Kurzy lektora
      JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
      JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
      Kurzy lektora
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Kurzy lektora
      JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
      JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      Kurzy lektora
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
      doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
      JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Střídavá péče a vzdálenost mezi bydlišti rodičů
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Elektronický podpis při zadávání veřejných zakázek
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Robert Neruda patří v soutěžním právu mezi nejlepší advokáty na světě
      • Nečinnost správního orgánu
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Vedoucími partnery pražské kanceláře Dentons byli jmenováni Ladislav Smejkal a Jiří Stržínek
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Střídavá péče a vzdálenost mezi bydlišti rodičů
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Aktuální trendy ESG reportů
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Předžalobní výzva a její výklad v praxi

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Nečinnost správního orgánu

      Prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (např. § 80 správního řádu), je žalobce povinen...

      Daňové řízení

      Pokud z důvodu, že došlo k uplynutí lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu, správce daně ztratil pravomoc daňovému subjektu daň stanovit, postup k odstranění...

      Stavební zákon

      Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č....

      Mezinárodní ochrana

      Právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou zastupovat cizince též v řízeních o nečinnostní (§ 79 s. ř. s.) či zásahové žalobě (§ 82 s. ř. s.), týká-li se žaloba oblastí...

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.