epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 6. 2002
    ID: 17578upozornění pro uživatele

    Schengenské acquis – vývoj schengenského práva



    V současné době všechny síly české zahraniční politiky směřují k jednomu cílu: vstupu ČR do Evropské unie. Chce-li se Česká republika stát v nejbližší době právoplatným členem EU, musí splnit určitá kritéria. Jedním z nich je, že musí být schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie, tedy zejména musí být schopna převzít evropské právo.



    V současné době všechny síly české zahraniční politiky směřují k jednomu cílu: vstupu ČR do Evropské unie. Chce-li se Česká republika stát v nejbližší době právoplatným členem EU, musí splnit určitá kritéria. Jedním z nich je, že musí být schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie, tedy zejména musí být schopna převzít evropské právo. Integrální součástí právního řádu EU je tzv. schengenské právo. Co se pod tímto názvem skrývá a jaké povinnosti pro nás z tohoto práva vyplývají je otázkou, na kterou se v následujících dvou článcích zaměřím.

    Hlavním cílem schengenského acquis je ulehčit volný pohyb osob a zboží přes hranice. Jedná se zejména o zrušení hraničních kontrol mezi členskými státy, o společnou vízovou politiku, policejní přeshraniční spolupráci, spolupráci justičních orgánů v oblasti trestního práva, společné posuzování žádostí o azyl, sledování a potírání kriminality v oblasti pašování drog, obchod s lidmi, dětmi a jedná se i o tzv. Schengenský informační systém, který má napomáhat implementaci všech dohod. Schengenské acquis je označení pro veškeré právní instrumenty vzniklé na podkladě schengenských dohod – jedná se především o obě Schengenské dohody, protokoly a úmluvy států o přistoupení k nim, Závěrečné akty a prohlášení a deklarace a rozhodnutí Výkonného výboru, který byl ustanoven Schengenskou dohodou v roce 1990 pro její aplikaci a realizaci. Schengenské acquis se tedy používá ve všech zemích Evropské unie především jako označení pro právní regulaci týkající se různých oblastí, ale vždy státních hranic a jejich ochrany.

    Cesta k schengenskému právu se začala budovat už v 80.letech minulého století, kdy začala být mezi členskými státy Evropského společenství aktuální otázka volného pohybu osob. Jelikož se všechny členské státy nedokázaly sjednotit na společném postupu (některé státy rozlišovaly, zda jejich státní hranice překračují občané členských či nečlenských států a jiné nikoli), vytvořily Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko prostor bez vnitřních hranic a nazvaly jej podle místa, kde dohodu podepsaly jako „schengenský prostor“. Tato první Schengenská dohoda o postupném rušení kontrol na společných hranicích byla podepsána v lucemburském Schengenu 14.červa 1985 a odstartovala tak proces vedoucí k úplnému zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Nejednalo se však o právní akt učiněný v rámci Evropského společenství, ale byla to „pouze“ mezinárodní smlouva nijak nezasahující do fungování Evropské unie. V průběhu času se mezivládní spolupráce v této oblasti rozvinula na 13 států a Amsterodamskou smlouvou byla v roce 1999 integrována do právního rámce Evropské unie. I když bylo Schengenské acquis komplexně zahrnuto do struktur Evropské unie, neznamená to, že by jím byly automaticky vázány všechny členské státy Evropské unie. Schengenským acquis jsou vázány pouze ty státy, které k němu přistoupily.

    Schengenská dohoda z roku 1985 stanovila opatření s kratší a delší dobou realizace. Mezi krátkodobá opatření (do roku 1986) patřilo zejména zjednodušení kontrol soukromých vozidel občanů členských států Evropské unie na společných hraničních přechodech (tato vozidla nepodléhala běžným celním kontrolám a projížděla přes hranice pouze s omezenou rychlostí), zjednodušení a zrychlení kontrol u nákladních vozidel, zavedení společných kontrol u sousedních států, harmonizace vízové politiky, spolupráce v oblasti boje proti trestné činnosti a celkové uvolnění pohybu občanů smluvních stran žijících v blízkosti státních hranic přes společné hranice mimo hraniční přechody při dodržení devizových předpisů.

    Dlouhodobá opatření vycházela z opatření krátkodobých, která dále rozvíjela. Mezi základní dlouhodobá opatření patřilo zejména definitivní zrušení kontrol osob na společných hranicích a posílení kontrol včetně legislativních úprav na vnějších hranicích smluvních států, dále to bylo vytvoření policejní spolupráce a spolupráce v oblasti trestního práva, sjednocení vízové politiky a politiky týkající se cestovních dokladů.

    Faktická realizace Schengenské dohody nastala až po podpisu její Prováděcí úmluvy, tedy tzv. Schengenské dohody II., která byla původními smluvními státy podepsána v roce 1990 (v platnost vstoupila v roce 1995. Mezi lety 1990 až 1996 ji podepsaly další státy Evropské unie (vyjma Velké Británie a Irska), ale také Norsko a Island, které se ač nečlenové EU staly přidruženými státy schengenského systému. Schengenská prováděcí dohoda je založena na principu, že vnitřní hranice může být překračována na kterémkoli místě a bez kontroly osob. Toto právo potom neplatí pouze pro občany členských států, ale náleží všem osobám. Na druhou stranu logicky dochází k posílení a sladění kontrol na vnějších hranicích smluvních stran. Posílení hraničních kontrol na vnějších hranicích však samo o sobě nestačí, a proto jsou tato opatření doprovázena kompenzačními opatřeními v oblasti vnitřní bezpečnosti - jednotnou vízovou politikou, zřízením počítačového pátracího a informačního systému – tzv. Schengenského informačního systému, ochranou dat, soudní spoluprací v oblasti trestního práva a dalších opatření již zmíněných v souvislosti s dlouhodobými opatřeními přijatými první Schengenskou dohodou. Schengenskou prováděcí úmluvou se tak zavedla jednotná a účinná kontrola vnějších hranic (vnějšími hranicemi jsou kromě pozemní a mořské hranice také mezinárodní letiště a mezinárodní přístavy, které provozují přepravu do a z třetích států) při respektování zájmu všech smluvních stran.

    V navazujících článcích představím současnou podobu schengenského práva a dále se podíváme, jak je ČR připravena na přijetí schengenského práva nejen po stránce legislativních ale i nelegislativních opatření.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Marie Janšová
    26. 6. 2002
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Vykonatelnost nálezů finančního arbitra v zahraničí, aneb stahující se mračna nad investičními šmejdy
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc únor 2025
    • Ochrana advokátní mlčenlivosti a rozhodnutí ESLP ve věci Nezerić proti Bosně a Hercegovině
    • Dosavadní úprava přestupových transakcí v rámci světového fotbalu
    • Mohou banky sledovat uhlíkovou stopu klientů na základě platebních transakcí?
    • E-invoicing ve světle směrnice ViDA a národních úprav
    • Předávání osobních údajů mezi EU a USA po přezkumu prováděcího rozhodnutí evropské komise o rámci ochrany soukromí (data privacy framework)
    • IRRD: Revoluce v řešení krizí pojišťoven a zajišťoven
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc leden 2025

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Dědické řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.