Souhrn významných legislativních událostí 18.12.-31.12.2006

Poslanecká sněmovna

19.12.2006

Otakar Motejl složil slavnostní slib
Otakar Motejl složil slavnostní slib do rukou předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD). Funkční období bude mít šestileté.
"Velmi si vážím zkušeností pana Motejla a jsem spokojený s tím jak volba dopadla. Jsem přesvědčen o tom, že úřad veřejného ochránce lidských práv má své opodstatnění a pan Motejl ho bude důstojně reprezentovat," uvedl na adresu nového ombudsmana Vlček.
Čtyřiasedmdesátiletý Motejl se v polovině prosince prosadil v konkurenci dalších tří kandidátů. Prezident nominoval bývalého rektora ČVUT Jiřího Witzanyho a předsedu Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun Johna Boka, horní komora pak ještě senátorku Jitku Seitlovou (za hnutí Nezávislí). Bok získal 35 hlasů, Witzany devět a Seitlová šest hlasů. Motejl byl favoritem, podporu mu předem oznámili poslanci ČSSD. Ve volbě získal 99 hlasů ze 188 přítomných.
V kanceláři veřejného ochránce práv neplánuje Motejl žádné zásadní změny, nepožaduje ani rozšíření svých pravomocí. Za uplynulých šest let ombudsman obdržel asi 30.000 podnětů občanů, z nichž téměř 60 procent spadalo do jeho působnosti. Ombudsman má právo vstupovat do projednávání konkrétních případů na úřadech včetně ministerstev, není však oprávněn úřad k určité činnosti donutit. Na nedostatky může pouze upozornit nadřízený orgán či sněmovnu, případně kauzu zveřejnit.
  
22.12.2006

Prezident Klaus podepsal zákon o rozpočtu ČR na příští rok
Prezident republiky Václav Klaus podepsal zákon o rozpočtu České republiky na příští rok. Sněmovna schválila, že stát bude hospodařit se schodkem 91,3 miliardy korun při příjmech 949,5 miliardy a výdajích 1,0408 bilionu korun. Zákon začne platit poté, co vyjde ve Sbírce zákonů.
Rozpočet při parlamentním hlasování podpořili poslanci ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Proti byli zelení a komunisté. Senát o rozpočtu nehlasuje. Ekonomičtí analytici soudí, že poslanci schválením rozpočtu ukázali, že nemají zájem na reformách veřejných financí. Poslanci navíc k uvedenému schodku příští vládě "nadělili" ještě schodek další - skrytý, a to ve výši 6,4 miliardy korun. O uvedenou sumu totiž zkrátili zákonem předurčené výdaje státu a peníze poslali na rozmanité investice, především do regionů.
Zajímavostí schvalování rozpočtu bylo, že ODS, ČSSD a KDU-ČSL pro něj hlasovaly v době, kdy se rýsovala možnost, že společně vytvoří vládu. Několik hodin po schválení rozpočtu se ale ODS rozhodla, že na přípravě vlády s ČSSD pokračovat nebude. Poté začala o kabinetu vyjednávat s KDU-ČSL a zelenými. Vedle ekonomů vyjádřila nespokojenost s rozpočtem i řada politiků - a to i ti, kteří pro rozpočet zvedli ruku.
Kvůli dodatečnému rozdělování peněz pro rozpočet nehlasoval ani ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS).Poslanci schválili například dotaci 20 milionů korun na rekonstrukci a dostavbu víceúčelového sportovního areálu AC Sparta Praha v Praze 9. Dalších 20 milionů korun půjde teplickému SK Fotbalovému sdružení JUNIOR. Více než 15,3 milionu korun dala sněmovna Lyžařskému klubu Slatina na výstavbu a modernizaci lyžařského vleku. Přes tři miliony korun dostane Okresní agrární komora Břeclav na úhradu škody způsobené špačkem obecným v roce 2005 ve vinicích a tři miliony korun sněmovna převedla jezdeckému klubu Hippo Semily na stavbu kryté jízdárny.
Podle ČSSD je „drancování“ rozpočtu výsledkem toho, že vláda má ve sněmovně slabou pozici. Svůj souhlas s rozpočtem obě nejsilnější strany odůvodnily tím, že bez rozpočtu by ekonomika mohla upadnout do chaosu. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek označil "bizarní rozpočet" za dědictví sociálnědemokratického kabinetu.

28.12.2006

S Novým rokem začnou kamiony od 12 tun platit elektronické mýtné
Úderem silvestrovské půlnoci začnou všechny kamiony o hmotnosti 12 tun a více podléhat na území republiky povinnosti platit elektronické mýtné. V první etapě se povinnost týká asi 970 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Průměrná sazba je 4,05 koruny za kilometr, konkrétní suma, kterou dopravce zaplatí, závisí na množství emisí a počtu náprav vozidla. Zavedení systému elektronického mýtného umožnila novela zákona o pozemních komunikacích, která nabývá účinnosti 1. ledna 2007. Novela poprvé zavádí do českého právního řádu pojem "mýtné" a definuje všechny nezbytné termíny, které s mýtným souvisejí.
Novela upravuje například způsoby placení mýtného, dopravci si mohou vybrat, zda budou platit předem, tzv. PrePay, nebo až dodatečně, tzv. PostPay. Pokud bude na zpoplatněném úseku přistižen neplatící kamion, hrozí mu podle novely zákona o pozemních komunikacích ve správním řízení pokuta až 500.000 korun.
Kontrolou řádného placení mýtného pověřil zákon celní správu. Celníci mají právo zastavovat vozidla a případně jim zcela zakázat další jízdu. Mohou je též vážit a ukládat řidičům pokuty. Pro lepší kontrolu jsou celníci vybaveni speciálními vozy, které umožňují odhalit neplatiče přímo za jízdy nebo na odstavném parkovišti.
Novela dále určuje, že provozovatelem systému je Ředitelství silnic a dálnic a vybrané finance putují do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). S novelou souvisí i vyhláška Ministerstva dopravy, která mimo jiné stanovuje kauci 1550 korun za palubní jednotku Premid. Tato jednotka je nezbytná k řádnému placení mýtného.Zadávací dokumentace projektu počítá s tím, že v první etapě bude vydáno 87.500 palubních jednotek Premid, očekávaný přírůstek ve druhé etapě je asi 30.000. Tato čísla zahrnují i rezervu 25 procent a nerozlišují domácí a zahraniční dopravce.
V souvislosti se zaváděním mýtného se některé obce a kraje obávají, že kamiony budou zpoplatněné úseky objíždět. Na druhou stranu někteří odborníci počítají s částečným návratem k železniční dopravě.

Senát

20.12.2006

Vysoké školy zřejmě budou od příštího roku snáze hospodařit se státními dotacemi
Vysoké školy zřejmě budou od příštího roku snáze hospodařit se státními dotacemi. Senát přijal novelu zákona o vysokých školách, která pro ně zavádí volnější rozpočtová pravidla. Úpravu nyní dostane k posouzení prezident Václav Klaus.
Nový režim hospodaření má vysokým školám umožnit snadněji převádět finanční prostředky z jednoho fiskálního roku do dalšího. Zároveň by měly mít možnost více ovlivnit, jak převedené peníze použijí. Podle současného stavu je vysoké školy jen velmi obtížně převádějí k využití v dalším roce. Podle nových pravidel budou moci státní příspěvek použít podle svých potřeb. Platný zákon jim určuje, na jaké účely musí peníze použít.
Novela má také ministerstvům obrany a spravedlnosti umožnit, aby školy, které zřizují, mohly být zapsány ve školském rejstříku a zároveň byly organizačně součástí ministerstva.

Evropský technologický institut
Senát po půl roce zmírnil svůj požadavek na to, aby vláda usilovala o umístění zamýšleného Evropského technologického institutu (ETI) v Praze. Netrvá už ani na tom, aby tato instituce, s jejíž pomocí chce Evropská unie dohnat zaostávání za USA a dalšími státy ve vědě a výzkumu, sídlila v ČR. Senátoři doporučili vládě, aby v souladu se slibem Evropské unie z roku 2003 prosazovala umístění sídla ETI obecně do jedné z nových členských zemí EU.
Změnu prosadil místopředseda evropského výboru Miroslav Škaloud (ODS), podle něhož by byl požadavek na umístění sídla ETI v ČR "příliš čestný závazek". "Věřím, že vláda o to bude usilovat, ale měla by mít volnější pole působnosti, i ministr zahraničí to připouští," vysvětlil Škaloud.
Koncem května Senát tehdejší vládě doporučil, aby ETI měl své sídlo v Praze. Bývalá vláda ale slíbila prosazovat umístění tohoto centra evropské vědy a výzkumu do Brna. Sídlo v hlavním městě by však české snaze zajistilo větší konkurenceschopnost vůči kandidaturám jiných členských zemí, doporučili vládě senátoři. ETI by měl být centrem, které bude koordinovat práci špičkových středisek v celé Evropě s cílem propojit oblast výzkumu, vzdělávání a inovací. Měl by začít fungovat v roce 2008 s asi 60 stálými zaměstnanci. Vlastní výzkum by ale vykonávaly skupiny - "znalostní a inovační společenstva" - utvořené ad hoc ze zástupců vysokých škol, výzkumných institucí a soukromých firem kvůli řešení problémů zadaných vedením institutu.
Celý projekt má ale řadu odpůrců, podle nichž je institut nadbytečný. Prezident Václav Klaus jej označil na neformálním summitu EU v říjnu v Lahti za virtuální a irelevantní. Před tím ho přirovnal ke snahám "poručit větru, dešti". Klaus se naopak zasazoval o to, aby v Česku, konkrétně v Praze, bylo sídlo evropského navigačního systému Galileo.

Nepodpoření poslanecké novely o sociálních službách
Intervenční centra, která mají od ledna pomáhat obětem domácího násilí po vykázání násilníka z domu, mohou podle Senátu začít pracovat bez toho, aniž by tato služba byla v zákoně zvlášť zakotvena. Senátoři proto nepodpořili poslaneckou novelu zákona o sociálních službách, která počítala s tím, že zákon přesně vymezí roli a povinnosti intervenčních center. Novela se nyní vrací zpátky poslancům, kteří posoudí senátní úpravu.
Zákon od ledna umožní policistům vykázat lidi, kteří doma opakovaně týrají své blízké, na deset dní z bytu. Policie musí vykázání nahlásit intervenčnímu centru, jehož pracovníci se pak do 48 hodin musejí s týranými spojit. Nabídnout jim mohou psychologickou, právní či jinou pomoc. Centra by zároveň měla koordinovat činnost mezi obcí, policií, charitativními organizacemi či orgány sociálně-právní ochrany dětí.
Podle senátorky Daniely Filipiové (ODS) senátní úprava nijak nebrání vzniku speciálních intervenčních center. Jejich roli podle ní mohou plnit jak současná centra krizové pomoci, tak například charitativní organizace nebo poradny, které získají potřebnou akreditaci. Zákon podle ní ale kvůli zřízení center nemusí službu zvlášť popisovat, lze ji prý zahrnout pod služby krizové pomoci.
Poslankyně Eva Dundáčková(ODS) se naopak senátory neúspěšně snažila přesvědčit o tom, že pomoc rodinám potýkajícím se s domácím násilím je natolik specifická, že je nutné ji zákonem zvláštně vymezit. Intervenční centrum podle ní musí případy kvůli zákonným lhůtám řešit rychle. Přitom bude sdílet citlivé informace a bude se zabývat závažnou kriminalitou. Sociální zařízení podle ní s takovými úkoly nemají zkušenosti, a potřebují proto oporu v zákoně.

Senát odmítl zpřísnit podmínky pro provoz hazardních heren
Horní parlamentní komora odmítla zejména hlasy ODS senátorskou novelu, která měla zpřísnit podmínky pro provoz kasin a výherních automatů. Současně vyzvala vládu, aby co nejdříve předložila komplexní úpravu loterijního zákona, která bude lépe odrážet technologický vývoj a "aktuální společenské potřeby" regulace hazardního průmyslu. Ministerstvo financí chce úpravu předložit do konce příštího roku, platit by měla od roku 2009.
Odmítnutí senátorské předlohy 39. hlasy z 62 přítomných roztrpčilo jejího spolutvůrce Josefa Novotného (SNK ED). "Zamítnutí zákona ukázalo, že hazard ovládá nejen Poslaneckou sněmovnu, ale i Senát," prohlásil. Kriticky se vyjádřil hlavně na adresu občanských demokratů. "Senátoři podlehli tlaku loterijních společností," dodal.
Novela měla rozšířit vliv obcí na povolování heren na svém území a omezit právo Ministerstva financí povolovat nové sázkové hry bez časového omezení. Podle úprav senátních výborů neměla rušit limit pro výběr správních poplatků za provozování hazardních her, jak o to tvůrci předlohy usilovali. Novela měla také zpřesnit požadavky na provozování kasin tak, aby se za kasina nemohly označovat hazardní herny, které prý umožňují „praní špinavých peněz“.
Stát podle Novotného rezignoval na kontrolu hazardu, kterou místo původních 200 provádí 126 lidí na celém území ČR. Za 46.000 kontrol bylo uděleno jenom 79 pokut v "symbolické" celkové výši asi čtyři miliony korun, uvedl Novotný. Podotkl, že objem sázek se z 9,5 miliardy korun v roce 1992 zvýšil na letošních předpokládaných 100 miliard korun.
Benevolentního výkladu zákona totiž využívá podle senátora v ČR na 500 firem, což je více než v ostatních zemích EU. Výherní automaty, které mají být pouze v kasinech, tak lze nalézt i v pizzeriích nebo cukrárnách. Novela tomu podle senátora měla zabránit.Ministerstvo financí nicméně oznámilo, že se rozhodlo zpřísnit od ledna režim povolování centrálních loterijních systémů s videoterminály, proti jejichž povolování na dobu neurčitou byla senátorská novela namířena. Ministerstvo plánuje také omezit nekontrolované sázení po internetu.
Videoterminálů je v Česku již na 3000 a počet jejich provozovatelů se může brzy navýšit. Loterijní společnost Sazka plánuje do konce letošního roku 2000 terminálů a výhledově celkem 10.000. Novela měla omezit povolování nových hazardních her na dobu jednoho roku a na dva roky u kasin, uvedl Novotný. Obce by podle Novotného mohly regulovat umisťování elektronických rulet nebo loterijních videoterminálů.
Senátor také řekl, že v Česku je přibližně 300.000 hráčů, z nichž asi třetinu lze označit za problémové či patologické. Jejich hráčství má vliv na kriminalitu, rozvodovost a na zhruba čtvrtinu z 1600 sebevražd za rok, dodal.
Zamítnutí novely podpořili téměř všichni senátoři ODS, tři zástupci KDU-ČSL a dva komunističtí senátoři. Podle senátora ODS Františka Kopeckého by přijetí novely mohlo omezit finanční podporu z výnosů ze sázení na veřejně prospěšné účely. "Rovněž se nám zdá, že chybí přesnější finanční analýza dopadu zvýšení odvodů a její důsledky," uvedl Kopecký.

Zdroj:ČTK