Souhrn významných legislativních událostí 24.12.-30.12.2007
Po složitém politickém přetahování o podobu nové vlády, které přinesl volební pat v roce 2006, letošní rok Poslaneckou sněmovnu v klíčových chvílích ovládla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených opřená o dva bývalé sociální demokraty Miloše Melčáka a Michala Pohanku.
Poslanecká Sněmovna
28.12.2007
V klíčových sněmovních hlasováních koalice těsně uspěla
Po složitém politickém přetahování o podobu nové vlády, které přinesl volební pat v roce 2006, letošní rok Poslaneckou sněmovnu v klíčových chvílích ovládla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených opřená o dva bývalé sociální demokraty Miloše Melčáka a Michala Pohanku.
Koaliční vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) díky dohodě s poslanci Melčákem a Pohankou nejdříve v lednu získala důvěru a později dokázala proti vůli opozice prosadit svou verzi reformy veřejných financí i na ní navázaný státní rozpočet. Přes ostrou kritiku některých koaličních poslanců kabinet nakonec zásadní zákony, s nimiž spojoval svůj osud, prosadil a odolal i dvěma pokusům opozice o vyslovení nedůvěry.
Zřejmě nejdůležitějším rozhodnutím sněmovny, které se do života českých občanů promítne již od počátku nového roku, je schválení reformního balíku změn v daních, sociálním systému a ve zdravotnictví. Reforma mimo jiné stanovuje jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob, zvyšuje sníženou sazbu DPH z pěti na devět procent, zavádí poplatky do zdravotnictví a škrtá v některých sociálních dávkách.
Schvalování reformy provázelo několik zvratů. Bývalý ministr financí v první Topolánkově vládě Vlastimil Tlustý (ODS) do poslední chvíle hrozil, že pro vládní návrh ruku nezvedne. S reformou ale nakonec souhlasil výměnou za závazek koalice, že vláda již v první polovině příštího roku upraví daňové parametry pro rok 2009. Lidovce Ludvíka Hovorku, kterému vadily hlavně některé změny ve zdravotnictví, ale argumenty koaličních lídrů nepřesvědčily, a hlasoval nakonec proti reformě. Vládu ale zachránili poslanci Melčák a Pohanka, kteří reformu podpořili.
Podobný scénář se opakoval i při hlasování o rozpočtu. Proti vládnímu záměru ale tentokrát nehlasovaly poslankyně Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková. Jakubková, která mimo jiné chtěla, aby stát dával víc peněz na ekologickou dopravu, nakonec pro rozpočet ruku nezvedla. Koalice se ale opět mohla spolehnout na Melčáka s Pohankou, kteří ztrátu jednoho koaličního hlasu vykompenzovali.
Kromě zisků Topolánkovy vlády přinesl letošní rok i návrat Poslanecké sněmovny k normálnímu režimu jednání. Dolní komora se sešla na 17 schůzích a rozhodovala o řadě vládních i poslaneckých návrhů. Schválila například novelu, která má odblokovat nástup digitálního televizního vysílání, odložila o dva roky start společných státních maturit a zpřísnila pravidla pro cizince, kteří v České republice žádají o trvalý pobyt či o azyl.
Hlavní motivem sněmovních debat bylo v tomto roce téma umístění americké radarové základny v Česku. Levicová opozice vládu opakovaně kritizovala za to, že o základně nechce nechat rozhodnout občany v referendu a zákonodárcům nedává dost informací. Premiér a ministři naopak projekt v pravidelných informacích před sněmovnou obhajovali.
Do jednání Poslanecké sněmovny se výrazně promítly i některé politické kauzy, především údajná korupční aféra lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka. Opoziční poslanci kvůli jeho setrvávání v kabinetu mnohokrát interpelovali premiéra Topolánka. Také kvůli Čunkově kauze ČSSD a KSČM vyvolaly dvě hlasování o nedůvěře, ani v jednom se jim ale nepodařilo kabinet sesadit.
Do sněmovní historie se v roce 2007 zapsala dále některá verbální i neverbální vystoupení premiéra Topolánka. Premiér opozici pobouřil například tím, když před levicovými poslanci prošel se vztyčeným prostředníčkem. Mezinárodně srozumitelné vulgární gesto pak vysvětlil tím, že patřilo ministru financí Miroslavu Kalouskovi a mělo znamenat "Kalousku jsi jednička".
Ministerstvo spravedlnosti bude mít od 1. ledna větší pravomoci při kontrole soudních exekutorů. Od začátku příštího roku začne platit novela exekučního řádu, která například exekutory ve vztahu k ministerstvu zbavuje povinnosti mlčenlivosti. Ministerstvu zase umožňuje přísněji dohlížet na exekutorské úřady a udělovat exekutorům výtky.
Exekutor bude muset na požádání ministerstva například poskytovat písemné a ústní vyjádření. Ministerstvo bude mít možnost pravidelně kontrolovat exekutorské úřady, nahlížet do spisů, listin a případně evidenčních pomůcek exekutora. Dohled bude moci provádět i na základě písemných podnětů od jednotlivců nebo firem a společností.
"Naším cílem je nikoliv omezovat či snižovat efektivitu exekutorů, ale pouze kultivovat výkon jejich činnosti a zpřísňovat pravidla dohledu," řekl již dříve o účelu novely ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Novela umožňuje ministerstvu nebo Exekutorské komoře udělit exekutorům výtku v případě jejich méně závažných pochybení, která není možné hodnotit jako kárná provinění.
Pospíšil k tomu uvedl, že soukromí exekutoři někdy proti dlužníkovi zasahují příliš razantně nebo zasahují proti lidem, kterých se exekuce nemá týkat. Obvykle jde o případy, kdy exekutoři přijdou zabavit věci do domácnosti, kde je dlužník hlášen k pobytu, ale nic mu tam nepatří. "Snahou novely exekučního řádu je eliminovat pochybení soudních exekutorů a přispět k odstranění těchto nedostatků," řekl již dříve Pospíšil.
Počet nově nařízených soudních exekucí každým rokem stoupá. Minulý rok jich bylo přes 309.000. Exekutoři mohou dlužníkům sebrat téměř veškerý majetek, včetně bytu či domu, obstavit účty, vybrat peníze ze stavebního spoření či penzijního připojištění, sebrat sociální dávky nebo důchod. Ponechat musejí hotovost do tisíce korun, věci osobní potřeby, zdravotnické pomůcky, snubní prsteny a základní vybavení domácností.
Senát
26.12.2007
Senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM chce být se svou prací hotova do konce dubna příštího roku. Závěrečnou zprávu chce vypracovat podle předsedy komise Jaromíra Štětiny (za Stranu zelených) ještě před květnovým sjezdem KSČM, který určí politiku strany na další čtyři roky.
Komise si dala za cíl prozkoumat, zda komunistická strana dodržuje zákon o sdružování v politických stranách a je v souladu s ústavou. Podle komise totiž politické strany mají respektovat základní demokratické principy a odmítat násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Prohlášení některých představitelů KSČM s tím ale podle komise nejsou v souladu.
Jako protiústavní komise označila podle Štětiny například únorový projev předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Šéf komunistů tehdy na zasedání Ústředního výboru KSČM vyzval k návratu k marxismu a Vladimíru Iljiči Leninovi, chválil reálný socialismus a uvedl, že by se komunisté mohli postavit "do čela eventuálních revolučních procesů". Revoluce podle Lenina spočívá v ozbrojeném, násilném převzetí moci, připomněli členové komise.
Filipovým projevem se zabývali detektivové z protiextremistického oddělení, případ ale odložili. Opírali se mimo jiné o posudek Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, podle něhož Filip "přímo ani v dokazatelných náznacích nehlásá národnostní, rasovou, náboženskou nebo třídní nenávist či zášť vůči jiným osobám".
Štětina nicméně Filipovy výroky označil za další argument pro to, aby závěr komise mohl vyznít v tom smyslu, že má být KSČM rozpuštěna. Závěrečná zpráva komise má mít dvě desítky kapitol. Má mimo jiné popsat postoje KSČM ke zločinům komunistického režimu nebo personální propojení s předlistopadovou Komunistickou stranou Českoslovenka a tehdejší tajnou policií.
Komise chce dále analyzovat programové dokumenty KSČM, její vztahy "k jiným levicovým extremistickým hnutím" a postoje k návrhům na zmírnění křivd a odškodnění obětí komunistického režimu v letech 1948 až 1989.
Komunisté budou mít svůj sjezd v Hradci Králové, a to
28.12.2007
Senátoři KOD jsou proti návrhu na zrušení ústavu pro studium totalitních režimů
Senátoři sedmičlenného Klubu otevřené demokracie (KOD) nesouhlasí s iniciativou 57 poslanců ČSSD, kteří Ústavnímu soudu navrhují zrušení zákona, na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů. Uvedl to senátor Jaromír Štětina. Vznik státního badatelského zařízení pro výzkum nacismu a komunismu v českých dějinách schválil parlament letošní rok v létě, proti jeho vytvoření však již tehdy hlasovali zástupci levice.
Levicovým zákonodárcům vadí, že by nová instituce mohla politicky ovlivňovat výklad dějin a omezovat tak ústavně zaručenou svobodu vědeckého bádání. Nesouhlasí také s formulací zákona, která označuje období komunistické vlády od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 za totalitu.
Podle tiskové zprávy KOD však sociální demokraté tvrzením, že režim před listopadem 1989 nebyl totalitní, převzali komunistickou argumentaci. "Snaha vyjmout dobu normalizace a sovětské brutální okupace ze zákonné normy je zřejmým pokusem o likvidaci vědecké instituce a o falšování našich moderních dějin," uvedli senátoři.
Podle poslanců zákon nebere v úvahu, že období komunistické vlády bylo z hlediska způsobů výkonu státní moci proměnlivé a nebylo v tomto směru kompaktní. Zatímco 50. léta podle nich skutečně byla totalitou, v 60. letech se režim postupně demokratizoval, a ani po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se prý zcela nevrátil k represivním praktikám z časů kultu osobnosti.
Ve stížnosti levice navrhuje Ústavnímu soudu zrušit zákon jako celek. V případě, že by soudci návrhu vyhověli, ztratil by Ústav pro studium totalitních režimů zákonný podklad pro své fungování. Alternativně poslanci požadují vypuštění slova totalitní v řadě pasáží zákona. Zatím nelze předjímat, kdy Ústavní soud o návrhu rozhodne.
Hlavní motivací pravice pro založení ústavu byla snaha soustředit a uspořádat písemnosti všech bezpečnostních složek komunistického režimu. Zpracování a zpřístupnění dat by prý mělo přispět k pochopení komunistického režimu a zároveň zabránit tendenčnímu výkladu historie.
Ústav by měl analyzovat i příčiny a způsob likvidace demokratických aktivit v období komunistické vlády a zpřístupňovat veřejnosti dokumenty z příslušné éry. Má se věnovat také období nacistické okupace českých zemí. Pracovníci ústavu se budou zabývat vzdělávací a publikační činností. Jedním z prvních počinů je časopis Paměť a dějiny. Další informace o ústavu jsou na jeho webových stránkách www.ustrcr.cz. Prvním šéfem ústavu bude historik
Zdroj:ČTK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
