Souhrn významných legislativních událostí 28.5.-3.6.2007

Poslanecká sněmovna

28.5.2007

Poslanci budou jednat o přesunu ČBÚ z Prahy do Ostravy
O přesunu sídla Českého báňského úřadu (ČBÚ) z Prahy do Ostravy bude na nadcházející červnové schůzi jednat Poslanecká sněmovna. S návrhem přišla vláda v novele zákona o hornické činnosti. Novela kromě toho upravuje režim kontroly podzemních objektů a zpřísňuje nakládání s výbušninami v civilním sektoru.
O možném stěhování ČBÚ hovořil nynější ministr průmyslu a obchodu Martin Říman již před loňskými volbami. Kromě báňského úřadu by v Ostravě podle jeho představ mohlo sídlit například ministerstvo dopravy nebo průmyslu. Svůj záměr vysvětlil tím, že decentralizace ústředních orgánů státní správy je jedinou možností, jak zmírnit narůstající rozdíl mezi bohatstvím v Praze a zbytkem republiky. Předseda ČSSD Jiří Paroubek tehdy o návrhu prohlásil, že by dezorganizoval centrální správu.
Důvodová zpráva k novele poukazuje mimo jiné na to, že povinnost kontrolovat stabilitu podzemních objektů výslovně nevyplývá z žádného předpisu. V tuzemsku přitom existuje celá řada ražených podzemních objektů, jejichž technický stav po kolaudaci nikdo nesleduje. Jde například o stovky kilometrů štol, tunelů a kolektorů pod zastavěnými částmi měst i obcí. Jsou přitom snadno dostupné a nelze je zajistit tak, aby se zcela vyloučil přístup nepovolaných osob. Riziko ohrožení bezpečnosti, například jejich zneužitím, je podle předkladatelů relativně vysoké.
Problémem se zabývala i Bezpečnostní rada státu v červenci 2005. Dospěla k závěru, že je důvodné zajistit státní dozor pro provoz těchto staveb a současně zřídit báňskou záchrannou službu pro případné zásahy v těchto stavbách. Novela se též dotýká bezpečnosti při nakládání s výbušninami v civilním sektoru. Upravuje kontrolní činnost státu nad předáváním, vývozem a dovozem těchto látek včetně jejich tranzitu přes ČR.

29.5.2007

Poslanecká sněmovna posoudí návrh, který má upravit prodej léků na internetu
Poslanecká sněmovna začne na své nadcházející schůzi projednávat návrh zákona o léčivech, který má vyjasnit pravidla prodeje léků prostřednictvím internetu. Takový prodej umožňuje sice už zhruba rok vyhláška ministerstva zdravotnictví, kvůli právním nejasnostem ho ale zatím nabízí jen pár desítek ze zhruba 2200 českých lékáren. Přes internet lze nabízet jen léky, které nejsou vázány na recept, a s tímto omezením počítá i nynější vládní předloha zákona.
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath řekl, že možnost prodeje léků přes internet podporuje. Uvedl, že vyhláška tuto cestu otevřela již v době, kdy byl ministrem zdravotnictví. Rath ale zatím neví, jestli poslanci ČSSD nynější vládní materiál v navržené podobě podpoří.
Návrh zákona podle něj vznikal již za jeho působení na ministerstvu a právě k pasážím, které se týkají internetového prodeje, prý měl výhrady a vracel je k přepracování. Zatím se nedíval, jestli vládní předloha dorazila do sněmovny bez těchto nedostatků. "Ale obávám se, tak jak znám úředníky ministerstva, že využili změny na pozici ministra a aby si nepřidělávali práci, tak tam nechali ten původní text, ale nevím to úplně stoprocentně," dodal.
Internetový prodej by podle vládního návrhu měly nabízet jen lékárny s povolením od Státního ústavu kontroly léčiv (SÚKL). Získají ho v případě, že splní všechny hygienické předpisy a mají i potřebné odborné zázemí. Lékárna by měla mimo jiné ručit za jakost léku i v případě, že si na jeho dopravu k zákazníkovi najme jinou firmu.
Návrh zákona o léčivech se ale netýká jen internetového prodeje, upravuje celou oblast humánních i veterinárních léčiv. Stanoví, co mají dělat úřady, aby léky byly bezpečné, aby byla dodržena patentová ochrana a nové léky se dostávaly na trh rychle.
Sněmovna bude předlohu na své červnové schůzi zatím projednávat jen v takzvaném prvním čtení, kdy rozhodne, zda ji vůbec postoupí k projednání svým výborům. Schvalovat by poslanci zákon měli na některé z dalších schůzí.

Česká republika by se měla zákonem zavázat ke snížení CO2 na polovinu
Sociální demokraté na červnové schůzi sněmovny navrhnou změnu zákona o obchodování s emisními povolenkami. Chtějí, aby se Česko zákonem zavázalo, že sníží emise oxidu uhličitého v roce 2050 na polovinu produkce z roku 2000. "Chceme, aby český průmysl dlouho dopředu věděl, na co se má připravit," řekl novinářům stínový ministr životního prostředí ČSSD Petr Petržílek.
Právě průmyslu by se podle Petržílka měla omluvit česká vláda za špatnou taktiku vyjednávání s Evropskou komisí o množství emisí, které budou moct firmy vypustit v letech 2008 až 2012. Brusel snížil český návrh o 15 procent, vláda se kvůli tomu v pátek rozhodla komisi zažalovat. "Je to zoufalý a nadbytečný akt, kterým se chce ministr průmyslu Martin Říman ospravedlnit," soudí Petržílek.
Česko po Bruselu pro své podniky chtělo o čtvrtinu víc obchodovatelných emisních povolenek, než činí reálné množství v současnosti produkovaného oxidu uhličitého. Tím podle Petržílka dosáhlo pouze výrazného snížení návrhu. Šanci na úspěch měl podle jeho názoru jen mírně vyšší návrh, než činí současné emise. Do Bruselu s ním měla putovat dobrovolná dohoda vlády s průmyslem o investování výnosů z prodeje povolenek do ekologických opatření.
Novelu zákona předloží sněmovně místopředseda Lubomír Zaorálek a poslanec Robin Böhnisch. Připojit se k předkladatelům by podle Petržílka mohl i exministr životního prostředí Libor Ambrozek z koaliční KDU-ČSL.
Objem emisí škodlivých plynů vypouštěných do ovzduší se v celosvětovém měřítku zvyšuje o dvě procenta ročně. V atmosféře zůstávají desítky až stovky let.
Británie, na kterou se Petržílek v souvislosti s českým závazkem odvolal, chce do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 60 procent. K dosažení cíle nepomůže podle vědeckého poradce britské vlády Davida Kinga jen budování zdrojů energie z obnovitelných zdrojů či vyšší energetická efektivnost. Británie se podle jeho názoru neobejde bez nového jaderného zdroje.
Česká republika omezila emise skleníkových plynů v posledních 15 letech zhruba o čtvrtinu, ze 194 milionů tun v roce 1990 na 141 milionů tun v roce 2005. To je zhruba půl procenta celosvětové produkce. V produkci oxidu uhličitého na jednoho obyvatele a jednotku hrubého národního produktu nicméně patří mezi největší znečišťovatele OECD.

31.5.2007

Trestní zákoník pravděpodobně vyvolá v Poslanecké sněmovně spory
Při projednávání nového trestního zákoníku se ve sněmovně zřejmě znovu povede spor o některá citlivá témata, jako je snížení hranice trestní odpovědnosti, legalizace eutanazie či společenské nebezpečnosti lehkých drog. Očekávané neshody mezi zákonodárci by ale neměly přijetí dlouho odkládaného kodexu ohrozit. Uvedli to poslanci ODS a ČSSD z ústavně-právního výboru.
Návrh nového trestního zákona představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Norma mimo jiné snižuje hranici trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Podle předsedy ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) se ale tento posun v trestním právu ve sněmovně možná změkčí tak, aby čtrnáctiletí byli odpovědní pouze za závažné trestné činy.
"Jsou některé věci schopni rozpoznat - vraždu, loupež, hrubé násilí," řekl Benda. U jiných trestných činů, jako například zneužívání počítačových systémů, je ale snižování hranice trestní odpovědnosti sporné, míní poslanec. "Otázka zní, jestli čtrnáctiletí hackeři, kteří to dělají ze srandy, za to mají být trestně postižitelní," řekl. Benda zároveň kritizuje i související snížení hranice pro legální sexuální život.
Podle Bendy se dá očekávat, že při projednávání zákoníku ve sněmovně se znovu objeví i návrhy na částečnou legalizaci eutanazie. Ustanovení týkající se eutanazie, tedy paragraf, který stanovil za usmrcení z milosrdenství výrazně nižší trest než za vraždu, Pospíšilův návrh neobsahuje. Ministerstvo ho vypustilo právě proto, aby návrh byl přijatelný pro lidovce.
Dalším kontroverzním tématem budou podle Bendy ustanovení týkající se trestů za držení drog. Návrh zákoníku oproti současné úpravě méně kriminalizuje uživatele lehkých drog. "Někteří poslanci určitě budou navrhovat ještě věcí dekriminalizaci, a jiní naopak budou chtít kriminalizaci ještě větší, než je nyní," řekl Benda.
Také podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru za ČSSD Stanislava Křečka se poslanci budou přít především o snížení hranice trestní odpovědnosti. Možné je podle něj i to, že znovu padnou návrhy na uzákonění eutanazie.
Sociální demokraté podle Křečka novému zákoníku vytýkají především to, že nezavádí trestní odpovědnost právnických osob. "Koalice to ale odmítá jako kriminalizaci podnikání," řekl. Kvůli tomuto bodu ale ČSSD nebude blokovat přijetí trestního kodexu, míní Křeček.
Nový trestní zákoník projednávala sněmovna již loni. Tehdy ale neprošel kvůli vypuštění paragrafu o zneužívání informací v obchodním styku, tedy takzvaném tunelování. Zrušení paragrafu navrhl právě Benda s tím, že jej považuje za nadbytečný. V současném návrhu zákoníku paragraf o tunelování je. "Sice je to špatně, ale není to věc, na které se boří trestní zákon," uvedl Benda.

Senát

29.5.2007

Vládní reforma veřejných financí v Senátu mnoho kritiků neměla
Vládní návrh na stabilizaci veřejných financí neměl po semináři v sídle Senátu mnoho kritiků. Proti plánům kabinetu na změny v oblasti daní či zdravotnictví se v podstatě postavil jen senátor ČSSD Jan Hajda, který tlumočil nesouhlas své strany se zavedením jednotné sazby daně z příjmů, zvýšením pětiprocentní sazby DPH na devět procent či zavedením poplatků u lékaře.
Senátor odmítl plánované snižování daně z příjmů firem z 24 na 19 procent. Rozhodující součástí reformy měla být podle něho v první řadě "formulace podnikatelského prostředí a jeho právní čistoty". Vyzval k regulaci obchodních řetězců a přesunu od správního sankcionování k trestnímu.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) k senátorově kritice uvedl, že vychází ze zcela jiné filozofie než vláda. "Ta koruna je, pane senátore, jenom jedna. Buď ji investujeme, nebo ji projíme. Nemůžeme udělat obojí," řekl ministr, který dotazům účastníků semináře čelil sám - premiér Mirek Topolánek i ministři Petr Nečas a Tomáš Julínek odešli před koncem akce.
Předseda senátorů SNK Josef Novotný vládě doporučil, aby odstranila zvýhodnění pro některé provozovatele hazardního průmyslu, čímž by stát získal 3,5 miliardy korun. Kalousek připomněl, že jeho úřad se do konce roku chystá předložit novelu loterijního zákona a podněty bere vážně. Polemizoval s Novotného tvrzením, že lobbismus sázkových firem už překračuje všechny meze. "Přece jenom trošičku vede lobbismus tabákových firem u spotřební daně. Tomu sice ten hazard šlape na paty, ale ty cigára jsou furt na prvním místě," dodal s úsměvem.
Seminář měl být podle předsedy pořádajícího hospodářského výboru Ivana Adamce (ODS) generální zkouškou na projednávání vládního zákona o stabilizaci veřejných financí v parlamentu. "Pevně věřím, že skoro všichni se shodujeme na nutnosti stabilizace veřejných rozpočtů," uvedl na závěr tříhodinového semináře předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Ve sněmovně ale bude schvalování vládního reformního projektu podstatně bouřlivější. Kromě ČSSD odmítá vládní reformu i KSČM, výhrady k ní mají také někteří poslanci ODS či KDU-ČSL. Topolánkův kabinet přitom s úspěchem reformy spojil svou další existenci, což připomněl i Kalousek. Sněmovna začne reformní předlohu projednávat příští měsíc. Pokud ji schválí, Senát by se k normě sešel přibližně ve druhé polovině srpna.

30.5.2007

Snížení DPH u palivového dříví zřejmě podpoří i Senát
Palivové dřevo a další dřevěné výrobky na topení by mohly zlevnit. Senát zřejmě po vzoru sněmovny přijme poslaneckou novelu, podle níž by toto topivo znovu podléhalo snížené pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty. Horní komoře to doporučil její hospodářský výbor.
Palivové dřevo bylo ve snížené sazbě do konce roku 2003, nyní patří do 19procentní sazby. Předkladatelé novely převážně z řad ČSSD poukazovali na to, že do nižší sazby jsou zařazena paliva na bázi dřeva například v Německu, Rakousku nebo Itálii. Na druhou stranu některé členské státy této možnosti nevyužívají, třeba Polsko, Slovensko, Finsko, Švédsko nebo Francie.
Návrh na snížení DPH u dřevěného paliva zpochybňovala vláda. Obávala se mimo jiné toho, že bude sloužit i k jiným účelům, například k výrobě papíru nebo celulózy. Poslanec ODS Michal Doktor při projednávání novely ale uvedl, že novela po úpravách sněmovny vyhovuje odborným námitkám vlády i potřebě souladu s číselníkem celního sazebníku. Pokud Senát novelu schválí a podepíše ji prezident, norma začne platit do měsíce od vyhlášení ve Sbírce zákonů.

31.5.2007

Senát možná nezabrání Sazce v uplatňování nároku na odpočet DPH
Senát možná přes nesouhlas ministerstva financí umožní loterijním společnostem včetně Sazky, aby získaly nárok na vrácení daně z přidané hodnoty (DPH). Senátoři z hospodářského výboru se neshodli na tom, zda je třeba návrh zamítnout, či schválit. Pokud by stejně dopadlo i závěrečné projednávání v Senátu, příslušná novela zákona o správě daní by putovala k prezidentovi jako přijatá.
Možnost odpočtu DPH by Sazce přineslo ročně až 250 milionů korun, které by měla odvést sportovním svazům. Právě o to se opírali senátoři ODS Jiří Stříteský a František Kopecký, místopředseda Českého volejbalového svazu. Současně připouštěli, že se jedná o nesystémové řešení.
Náměstek ministra financí Eduard Janota nicméně upozornil na to, že návrh je v rozporu s evropským právem. Jeho přijetím by se český stát vystavil riziku řízení a sankcí ze strany EU. Senátorka Soňa Paukrtová (za SOS) proto navrhla zamítnutí návrhu s tím, že odpočet DPH nemohou uplatňovat ani sociální či zdravotnické organizace. Podpořil ji však jen Jiří Nedoma (ODS), ostatní senátoři se hlasování zdrželi. Předseda výboru Ivan Adamec (ODS) nechtěl výsledek hlasování Senátu předjímat.
Návrh umožní odpočet DPH například u peněžitých loterií, losů, sportky, stíracích losů nebo kurzových sázek. Odpočet daně se nemá vztahovat na tomboly, výherní automaty, kasina nebo dostihové sázky. Loni sněmovna obdobný návrh zamítla.

Senát pravděpodobně umožní snižovat schodek rozpočtu z rezervních fondů
Senát pravděpodobně umožní vládě využít ke snížení schodku státního rozpočtu peníze, které mají jednotlivá ministerstva v rezervních fondech. Senátní hospodářský výbor doporučil schválení příslušné novely zákona o rozpočtových pravidlech..
V rezervních fondech ministerstev zůstávají neutracené částky v řádu desítek miliard korun. K loňskému 31. březnu to bylo 39,5 miliardy korun, k 30. září pak 24,4 miliardy korun. Tyto peníze umožňují organizačním složkám státu zvýšit výdaje nad úroveň schváleného rozpočtu, což komplikuje plnění fiskálních cílů. Od letošního roku je proto možné peníze z fondů používat pouze se souhlasem vlády. Letošní státní rozpočet počítá s účetním schodkem 91,3 miliardy korun.
Novela má také změnit způsob financování českých zastupitelských úřadů v zahraničí tak, aby odpovídal požadavkům Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontroloři označili dosavadní zálohový způsob financování přes depoziční účet za porušení rozpočtové kázně. Novela má proto umožnit použití stálé mimorozpočtové zálohy k plynulému financování ambasád.
Největší debatu členů výboru vyvolaly dvě poslanecké úpravy novely, které také reagují na výtky NKÚ. První z nich má Správě státních hmotných rezerv umožnit užívání peněz ze zvláštních účtů k financování obměn rezerv mimo státní rozpočet. Druhá má umožnit Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu poskytování dotací přímo zákonem. Fond je pověřen správou státních prostředků na podporu zemědělců a lesních hospodářů jen ve své zakládající listině, k čemuž má NKÚ výhrady.
Senátorka Soňa Paukrtová (za SOS) tuto úpravu označila za přílepek a v souladu s nedávným rozhodnutím Ústavního soudu ji doporučila z novely vypustit. Se svým návrhem ale zůstala osamocena.

Konvergenční program má v Senátu podporu
Současný konvergenční program, jehož plnění je nezbytné pro přijetí eura v Česku, má v Senátu podporu. I když byl program rozšířen o reformní plány vlády v oblasti veřejných financí, se zavedením společné evropské měny počítá kvůli rostoucímu deficitu až v roce 2012. Česko za schodek rozpočtu kritizovala Evropská komise.
"Vnímáme postoj Bruselu jako velmi korektní k tomu problému," řekl novinářům po projednání programu v senátním hospodářském výboru jeho předseda Ivan Adamec (ODS). "Je potřeba říkat, jak jsme na tom, a hledat racionální a konstruktivní řešení," uvedl. Vládou navrhovaný zákon o stabilizaci veřejných financí je podle senátora nakročením správným směrem, byť je to krok "měkký" a ne zcela dostatečný.
Senátní evropský výbor doporučil horní komoře konvergenční program schválit, hospodářský výbor jej navrhl vzít na vědomí.
Za současný vývoj českého rozpočtu může podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almunii letošní náhlý nárůst výdajů v sociální oblasti, které parlament schválil ještě před loňskými volbami. ČR se totiž v minulosti zavázala, že letos schodek rozpočtu nepřekročí 3,3 procenta HDP, podle odhadů se však bude pohybovat až kolem čtyř procent. ekonomové i politici už označili kritiku komise vesměs za oprávněnou.
Komise zatím nabídla jen tři obecnější doporučení pro sestavování českého rozpočtu na příští rok. Česko má podle nich zastavit prohlubování rozpočtového schodku ještě letos a zajistit jeho návrat pod tříprocentní hranici nejpozději v roce 2008.
Český konvergenční program počítá s tím, že v roce 2009 by měl schodek rozpočtu činit 3,2 procenta, což je stále více, než EU považuje za normální. Ministerstvo financí ovšem nastínilo i alternativní scénář. Podle něj by bylo po přijetí určitých opatření možné stlačit deficit na 3,2 procenta HDP v roce 2008 a na 2,8 procenta HDP o rok později.

Zdroj:ČTK