Souhrn významných legislativních událostí 8.1.-14.1.2007

Poslanecká sněmovna

8.1.2007

Starší oznámení o vedlejších příjmech asi skončí v archivu
Oznámení o vedlejších příjmech a činnostech, která zákonodárci a členové vlády předkládali parlamentu do konce loňského roku, asi skončí v archivu. Důvodem jsou nová pravidla pro předkládání těchto oznámení, která od počátku roku přinesl nový zákon o střetu zájmů.
Majetková oznámení senátorů z minulých let už zřejmě nebudou veřejně přístupná tak jako dosud, ale stanou se archiváliemi, oznámil to tajemník výboru. Oznámení podle nového zákona bude sněmovna zřejmě evidovat v elektronické podobě.
Veřejní funkcionáři mají oznámení podle nového zákona předkládat nejpozději do 30. června příštího roku. Výjimkou budou ti, kteří do té doby ve funkci skončí. Oznámení mají poskytnout do 30 dnů. Platit to bude například pro členy vlády, kteří už nebudou v novém kabinetu Mirka Topolánka.
Právě Topolánkovo oznámení o činnostech bylo zatím poslední, které senátní výbor dostal. Do sněmovny přišla v prosinci obdobná oznámení od šesti čerstvě zvolených senátorů, například od předsedkyně senátní ústavní komise Jiřiny Rippelové (ČSSD). Podle nových pravidel už ale budou senátoři předkládat oznámení horní komoře a poslanci a členové vlády do sněmovny.
Nový zákon rozšiřuje okruh veřejných funkcionářů například o soudce, státní zástupce, členy vedení ČNB a NKÚ nebo šéfy civilních tajných služeb. Stejnou povinnost budou mít hejtmani a další placení členové krajských a obecních zastupitelstev a vybraní policisté, celníci nebo vedoucí pracovníci správních úřadů. Pokud by povinnosti vyplývající ze zákona nesplnili, soud by jim mohl uložit pokutu až 30.000 korun, a to i opakovaně.

9.1.2007

ČSSD opět předloží návrh antidiskriminačního zákona
Sociální demokraté opět předloží návrh antidiskriminačního zákona, který má lidem zajistit stejné zacházení bez ohledu na jejich rasu, pohlaví, sexuální orientaci nebo věk. Na dnešní tiskové konferenci v Lidovém domě to řekla poslankyně Anna Čurdová. Zákon, který po České republice požaduje Evropská unie, vetoval loni v květnu Senát kvůli nejasným formulacím a zavádění pozitivní diskriminace. Poslanecká sněmovna toto veto nedokázala přehlasovat.
Zákon by měl mimo jiné zabránit zaměstnavatelům, aby se zbavovali nepohodlných pracovníků tím, že jim vytvoří "zneklidňující prostředí". Takovéto neurčité formulace vadily senátorům. Jako důvod jeho odmítnutí uvedli také to, že nadměrně rozšiřoval okruh témat diskriminace.
Zákon by měl zajistit rovné zacházení a přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám a bydlení. Měl by chránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství, politickému smýšlení, majetku, rodinnému stavu nebo členství v politických stranách a odborech. Zvýšené pozornosti se má těšit vzdělávání romských dětí a větší ochraně těhotné ženy a matky. Zákon jim má ulehčit dokazování případné diskriminace zaměstnavatelem.
Za diskriminaci má být považováno také nerovné zacházení na základně domnělého důvodu. Znamená to, že by nemělo být rozhodující, zda je diskriminovaný člověk určité rasy, sexuální orientace nebo věku, ale to, že ho ten, kdo se dopustil diskriminace, za takového považoval.
Zákon měl být spíše přijat při vstupu České republiky do EU. Ochrana před diskriminací v ČR totiž požadavkům unie neodpovídá. Omezuje se totiž zejména na pracovněprávní věci. Češi považují za nejčastější diskriminaci kvůli věku, mateřství a těhotenství, zdravotnímu stavu nebo postižení.

SNK navrhuje umožnit soudům nahradit rozhodnutí správních úřadů
Strana SNK Evropští demokraté chce prostřednictvím svých senátorů navrhnout novelu soudního správního řádu, podle níž by soud mohl v nutných případech nahradit rozhodnutí správního úřadu vlastním verdiktem. Tento návrh ve svém důsledku povede ke zrychlení vymahatelnosti práva, uvedl místopředseda SNK ED Stanislav Polčák.
Podnětem pro předlohu byl podle strany postup bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), který SNK ED odmítal vyplatit státní příspěvky za pražské zastupitele z roku 2002. Opíral se o rozhodnutí úředníků, ačkoli soudy jejich postup odmítly. Nakonec pražský městský soud v listopadu dospěl k závěru, že strana má na peníze nárok. O vyplacení peněz tak rozhodl až Sobotkův nástupce Vlastimil Tlustý (ODS).
"Podle dnešní úpravy může soud rozhodnutí úřadů pouze zrušit a zavázat v odůvodnění svého rozhodnutí úřad svým právním názorem. Případy, kdy úřady vedou se soudy polemiku a trvají na svém, však jasně ukazují deficit české úpravy správního soudnictví," uvádí se ve zprávě SNK ED. Podobný systém podle ní funguje například v Německu, ale i dalších státech EU.
Kvůli nevyplaceným příspěvkům se SNK ED obrátili na Ústavní soud, po němž chtějí zrušení výsledků červnových sněmovních voleb. Strana tvrdí, že byla pro tyto volby finančně poškozena. Stížnost stáhne, pokud bude ustavena vláda s důvěrou Poslanecké sněmovny.

10.1.2007

Imunita nebude poslance chránit před trestnými body pro řidiče
Trestným bodům za dopravní přestupky se nevyhnou ani poslanci, kteří využijí poslanecké imunity a odmítnou, aby jejich přestupek řešila policie. Sněmovní mandátový a imunitní výbor totiž bude trestné body příslušným úřadům hlásit i v případě, kdy o řidičském prohřešku rozhodne sněmovna. Oznámil to předseda výboru Miloslav Kala (ČSSD).
"Pokud uznáme, že byl vinný, tak se mu promítnou ty trestné body. Jinak by poslanci mohli mít tendenci podstoupit třeba i medializaci jenom proto, aby nezískali další body do karty řidiče," řekl Miloslav Kala. Poslanci mohou podle zákona odmítnout, aby se jejich přestupkem zabývala policie. Jejich případ pak řeší mandátový a imunitní výbor sněmovny. Pokud zjistí, že se poslanec skutečně provinil proti silničnímu zákonu, může mu udělit pokutu. Dosud ale nebylo jasné, zda se mu v takovém případě připíšou i trestné body.
Případy, kdy poslanci vážně porušili dopravní předpisy, nejsou zcela ojedinělé. Několik zákonodárců například bylo v posledních letech přistiženo při řízení pod vlivem alkoholu. Naposledy na sebe takto "upozornil" poslanec ODS David Šeich. Podle brněnských strážníků v listopadu jel autem v protisměru a byl silně opilý. Šeich to zásadně odmítá. Poslanecké imunity nevyužil a podrobil se řádnému vyšetřování. Jiní poslanci se ale v podobné situaci na imunitu odvolali a svůj případ svěřili sněmovnímu výboru.

11.1.2007

Schůze sněmovny k důvěře vládě se uskuteční v pátek 19. ledna
Schůze Poslanecké sněmovny, na které trojkoaliční vláda Mirka Topolánka (ODS) požádá dolní komoru o důvěru, se uskuteční v pátek 19. ledna. Novinářům to oznámil předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Hlasování o důvěře je prozatím jediným bodem jednání dolní komory.
Prezident Václav Klaus jmenoval vládu minulé úterý. Topolánek hned po jmenování avizoval, že kabinet nevyužije celé třicetidenní lhůty a požádá sněmovnu o důvěru dříve.
Druhou Topolánkovu vládu vytvořily ODS, KDU-ČSL a Strana zelených. Ve dvousetčlenné dolní komoře se ale opírají jen o 100 poslanců, což k získání důvěry nestačí. Zbylých 100 hlasů patří ČSSD a KSČM, které vládu pravděpodobně nepodpoří.
Minulou středu požádal Topolánek o toleranci lídry ČSSD před televizními kamerami. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ale zopakoval, že jeho strana vládu z programových důvodů nepodpoří, ani ji nebude tolerovat. Vyjednavačům ODS, KDU-ČSL a zelených tak nyní zbývá osm dní na to, aby pro svůj kabinet dohodli podporu u některého z opozičních poslanců. Připravili proto dopis, kterým oslovili všech 74 poslanců za ČSSD.
Je to druhá vláda premiéra Topolánka, která se bude o důvěru poslanců ucházet. Předchozí Topolánkův kabinet byl menšinový a tvořili ho jen zástupci ODS. Důvěru sněmovny nezískal počátkem loňského podzimu. Topolánek již dříve dal najevo, že pokud neuspěje ani napodruhé, nabídne svůj odchod z čela ODS.

Senát

10.1.2007

Senát bude sbírat návrhy na vyznamenání do 31. března
Lidé budou moci letos Senátu znovu navrhovat kandidáty na státní vyznamenání do konce března. Termín pro předkládání návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání už oznámila také Poslanecká sněmovna, která bude podněty shromažďovat do konce února.
Návrhy občanů i organizací v parlamentu projednají podvýbory pro státní vyznamenání obou komor. O seznamech kandidátů nakonec rozhodnou sněmovna a Senát na svých schůzích. Konečné slovo bude mít prezident republiky, který návrhy parlamentu a také vlády nemusí akceptovat a kandidáty může zvolit sám. Vyznamenání hlava státu propůjčuje a uděluje vždy 28. října a 1. ledna.
Horní komora prezidentovi navrhla vyznamenat 35 lidí, mimo jiné členy protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů. Poslanecká sněmovna prezidentovi loni doporučila ze zhruba 80 podnětů 31 jmen, například zesnulého zpěváka Karla Kryla.
Prezident loni u příležitosti státního svátku 28. října vyznamenal 22 osobností. Ocenění získali například válečný veterán Miroslav Štandera, lyžařka Kateřina Neumannová, romský aktivista Milan Horvát, herečka Iva Janžurová, legenda českého fotbalu Josef Masopust a in memoriam herec Boris Rösner.
Státními vyznamenáními jsou dva řády a dvě medaile. Řád Tomáše Garrigua Masaryka je udělován za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a humanity, Řád Bílého lva za vynikající zásluhy o Českou republiku. Medaile Za hrdinství slouží jako vyznamenání osob za zásluhy v boji a za záchranu lidského života či značných materiálních hodnot, Medaile Za zásluhy jako vyznamenání lidí, kteří se zasloužili o stát či obec.

Evropská unie

8.1.2007

Německo chce v EU zakazovat ultrapravicové extrémy
Německo chce za svého nynějšího předsednictví v Evropské unii důsledně pronásledovat pravicový extremismus a prosazovat zákaz ultrapravicových symbolů. Ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová zároveň v německé televizi odmítla požadavek některých východoevropských států, aby se stejným způsobem postupovalo proti komunistické symbolice. Berlín v zásadě není proti, ale spojení obou otázek podle ministryně jen prodlouží debaty o potírání ultrapravice.
Zypriesová směřuje, aby se prosadila trestnost používání nacistických symbolů a popírání holokaustu ve všech zemích EU. Například Itálie, která má za sebou fašistickou minulost, to dlouho blokovala. Za nové vlády levého středu Romana Prodiho ale Německo pociťuje změnu a novou šanci.
Německá ministryně nutnost tažení proti ultrapravici odůvodňuje svým znepokojením při sledování přeshraničních aktivit pravicových radikálů v EU. Přeje si těsnější propojení kriminálních úřadů v zájmu trestního stíhání.
V Evropské unii se už v roce 2005 bouřlivě debatovalo o návrzích zakázat symboly nacismu a popřípadě i komunismu. Členské země se ale neshodly a záležitost vyzněla do ztracena.
Přesto, že Německo má jako jediná západní země historické zkušenosti s komunismem na východě státu, je proti ultralevicové symbolice poměrně benevolentní. Postupuje však poměrně důsledně proti bývalým spolupracovníkům tajné policie Stasi. Řada východoevropských států včetně Česka po roce 1989 zavedla postihy propagace komunismu a jeho symbolů.

9.1.2007

Merkelová zdůraznila evropskou ústavu jako jednu z priorit EU
Německá kancléřka Angela Merkelová se vyslovila pro oživení procesu ratifikace evropské ústavy, která předloni uvízla po odmítavých referendech ve Francii a Nizozemsku. Na společné tiskové konferenci s předsedou Evropské komise Josém Barrosem k tomu vyzvala všechny země Evropské unie.
"Je to téma, ve kterém jsme přirozeně odkázáni na kooperaci všech členských států," řekla Merkelová v Berlíně po společné schůzi EK a německé vlády, která v tomto pololetí EU předsedá. Tradičního setkání na úvod předsednictví se zúčastnili poprvé také komisaři z nových členských zemí "sedmadvacítky" Rumunska a Bulharska.
Německá vláda chce vypracovat plán, jak posunout vpřed ústavní smlouvu, od které si Berlín slibuje větší akceschopnost EU. Plán by měl zakotvit, jak členské státy dospějí do příštích voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 k ratifikaci dokumentu. Základem k debatám přitom musí být podle Merkelové stávající dokument. Zásadnější změny Berlín ve smlouvě nečeká.
Pro Barrosa je německá snaha "velký signál". "Slibujeme Německu veškerou podporu," řekl předseda EK.
Český prezident Václav Klaus v novoročním projevu nabádal k obezřetnosti vůči německé snaze znovu otevřít diskusi o evropské ústavě. Výhrady vůči dokumentu ale mají například také Británie nebo Polsko.
Angela Merkelová v rozhovoru pro televizi ARD uvedla, že každá země by měla německému předsednictví tlumočit, jaké má vůči ústavě pochybnosti, kdo co očekává a jaké změny by si přála. Týká se to jak hlasovacích proporcí v EU, budoucího složení EK a například vytvoření funkce evropského ministra zahraničí.
Německé předsednictví si zároveň uvědomuje, že intenzivnější debata o ústavě bude možná až v červnu po francouzských prezidentských volbách. Berlín ale chce přinejmenším odstartovat diskusi, kterou by pak rozvinuly další předsednické země Portugalsko a Francie. "Do francouzského předsednictví v roce 2008 by se měly vyřešit problémy v zájmu akceschopnosti Evropy," řekla Merkelová.

Odstoupení vládního tajemníka pro předsednictví
Vládní tajemník pro koordinaci českého předsednictví v EU Zdeněk Hrubý odstoupil z funkce. Oznámil to nový vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který převezme jeho pravomoci. Hrubý se k rezignaci rozhodl proto, že považuje své jmenování tajemníkem za nadbytečné vzhledem k přerozdělení kompetencí v nové vládě.
Hrubý ve funkci tajemníka pro koordinaci českého předsednictví působil velmi krátce, ujal se jí teprve začátkem nového roku. Přitom ještě minulý týden bývalá vláda rozhodla, že tajemník bude mít 20 spolupracovníků, přidělila mu přes 45 milionů korun a vymezila jeho úkoly. Premiér Topolánek se na tiskové konferenci po ustavujícím zasedání nového kabinetu o rezignaci Hrubého nezmínil, poznamenal jen, že Vondra převezme jeho pravomoci.
Česká republika bude jako členský stát unii předsedat v roce 2009, již nyní se ale musí na tuto náročnou půlroční funkci připravovat. Členské státy se střídají po půl roce, každý z nich je v daném období hlavním mluvčím unie. Musí také zvládnout organizovat nejrůznější schůzky, summity a musí rovněž předložit vlastní politické cíle. Česko na přípravy vyčlenilo 3,3 miliardy korun.
Bývalý náměstek ministra financí Hrubý už jednou jako vládní zmocněnec působil, a to když se chystalo v roce 2000 výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Od roku 2002 do dubna 2005 na ministerstvu financí zodpovídal za privatizaci a evropskou integraci, byl i národním koordinátorem pomoci EU.

Strategie na zjednodušení čerpání z Evropských fondů
Za svůj hlavní úkol považuje nový ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek zjednodušené a úplné čerpání peněz z fondů Evropské unie. Oznámil to při svém dnešním uvedení do úřadu premiérem Mirkem Topolánkem. Stejné úkoly považoval za nejdůležitější i jeho předchůdce Petr Gandalovič. Republika může čerpat finance ze strukturálních fondů EU od svého vstupu do unie v květnu 2004.
ČR má podle Čunka kvůli sedmiměsíčním sporům o novou vládu skluz při přípravě čerpání evropských fondů na léta 2007 až 2013. "My tuto práci musíme nějakým způsobem dohnat, abychom za těch tučných sedm let všeho využili, čeho máme z Evropy," řekl Čunek. Čunek by rád také zjednodušil administrativu pro žadatele o peníze z EU, aby čerpání z fondů nebylo zdržováno českými úřady. "Ukazuje se, že Brusel má jednu stránku požadavku a my z té velké opatrnosti k ní dvě stránky přidáme," domnívá se Čunek.
Podle něj se přes všechny překážky podaří českým žadatelům vyčerpat všechny peníze, které jsou pro ČR určeny. V letech 2007 až 2013 bude republika moci ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti získat kolem 100 miliard korun ročně. "Byla by strašná chyba, ty peníze nevyčerpat," myslí si Čunek, podle něhož se ČR poté stane zemí, která bude do evropských fondů spíše přispívat.

12.1.2007

Počet padělaných euromincí loni opět vzrostl
Počet padělaných euromincí loni vzrostl o více než 63.000. Zatímco v roce 2005 policisté a zejména centrální banky zachytili zhruba 100.000 padělků, v roce 2006 to bylo již 163.000. Údaj je mírně zkreslený tím, že počet "pravých" euromincí v oběhu každoročně narůstá. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Evropská komise.
"Komise se domnívá, že počet mincí není rozhodně důvodem, který by měl vést ke znepokojení veřejnosti," uvedla EK. Přesto padělané mince byly v drtivé většině případů zachyceny až poté, co se dostaly do oběhu. Před jejich uvedením do oběhu se policistům podařilo zachytit jen asi 14.000 mincí. Z velké části pocházely z nelegální mincovny v Itálii. Od roku 2002 jde celkem o 12. mincovnu, jež byla odhalena.
Největší oblibě se mezi padělateli těší evidentně mince v hodnotě dvou eur, která tvoří asi 86 procent všech padělků. Nejoblíbenější je rovněž německá "modifikace" dvoueurové mince. Policistům se ale podrželo zadržet i mince s národními stranami všech států eurozóny.
Padělatelé se však nesoustředí pouze na mince. Produkují hlavně falešné eurobankovky. Podle statistik Evropské centrální banky jich bylo loni zachyceno více než půl milionu.

Zdroj:ČTK