Souhrn významných událostí ze světa práva
Evropská komise žaluje Česko za chybějící zákon k nařízení o digitálních službách | Česko jako jediný členský stát hlasovalo proti zjednodušení ESG legislativy | Odklad superdávky postupuje do Senátu | Prezident Pavel jmenoval Igora Červeného ministrem životního prostředí | Ústavně-právní výbor projednává tři klíčové zákony vládní koalice | Prezident Pavel oznámil, že rozpočet nevetuje navzdory pochybnostem o jeho zákonnosti | Zákon o státních zaměstnancích míří k nahrazení služebního zákona | Novela stavebního zákona vyvolává obavy samospráv a odborné veřejnosti
Prezident Pavel jmenoval Igora Červeného ministrem životního prostředí
Prezident Petr Pavel v pondělí 23. února jmenoval na Pražském hradě Igora Červeného z hnutí Motoristé sobě novým ministrem životního prostředí ve třetí vládě Andreje Babiše. Červený nahradil dočasně pověřeného místopředsedu vlády Petra Macinku. Jmenování předcházelo několikaměsíční spor, během něhož prezident Pavel odmítl jmenovat původního kandidáta Motoristů Filipa Turka kvůli řadě kontroverzí. Nový ministr avizoval boj proti tomu, co označil jako „bezduchou zelenou ideologii", a oznámil úzkou spolupráci s Filipem Turkem, který se stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Uvedení do funkce na ministerstvu provedl premiér Babiš.
Rozpočtový výbor doporučil schválení státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun
Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 26. února doporučil plénu schválení návrhu státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Pro usnesení hlasovali pouze koaliční poslanci ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř opozičních návrhů na přesuny prostředků uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada opakovaně upozornila, že navržený schodek překračuje zákonem povolený strop deficitu o 64 miliard korun a je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Druhé čtení na plénu je plánováno na 4. března, třetí čtení o týden později. Česko od začátku roku hospodaří v rozpočtovém provizoriu.
Prezident Pavel oznámil, že rozpočet nevetuje navzdory pochybnostem o jeho zákonnosti
Prezident Petr Pavel v průběhu týdne oznámil, že nebude vetovat návrh letošního rozpočtu, přestože Národní rozpočtová rada konstatovala jeho rozpor se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Pavel uvedl, že prezident by neměl vládě stanovovat parametry rozpočtu a že právní situace není jednoznačná. Podle jeho slov dala Sněmovna svým usnesením při vracení rozpočtu k přepracování vládě fakticky volnou ruku k překročení zákonných limitů. Prezident současně vyjádřil očekávání, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude v dohledné době novelizován tak, aby lépe odrážel aktuální fiskální realitu.
Ústavně-právní výbor projednává tři klíčové zákony vládní koalice
Sněmovní ústavně-právní výbor ve sledovaném týdnu pokračoval v projednávání tří prioritních legislativních předloh koalice ANO, SPD a Motoristů: zákona o státních zaměstnancích nahrazujícího služební zákon, novely stavebního zákona a novely jednacího řádu Sněmovny. Všechny tři normy byly podány jako poslanecká iniciativa, čímž vláda obešla standardní meziresortní připomínkové řízení a Legislativní radu vlády. ODS jako opoziční strana zvolila odlišnou taktiku oproti zbytku opozice – místo hlasování pro zamítnutí se poslanci ODS většinově zdrželi, čímž fakticky umožnili postup návrhů do dalších čtení. Předseda klubu ODS Marek Benda avizoval, že strana předloží vlastní pozměňovací návrhy, zejména ke stavebnímu zákonu.
Zákon o státních zaměstnancích míří k nahrazení služebního zákona
Sněmovní výbory v únoru projednávají návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní služební zákon z roku 2015. Předloha, kterou podali koaliční poslanci v čele s Radkem Vondráčkem z ANO, převádí zaměstnávání státních úředníků pod zákoník práce, ruší tříměsíční ochranné období s 80 % platu pro odcházející úředníky a odstraňuje služební komise poskytující úředníkům ochranu. Opozice i odborové organizace varují před politizací státní správy a upozorňují, že depolitizace úřadů byla podmínkou pro čerpání evropských fondů. Odbory zvažují podání stížnosti k Evropské komisi. Navrhovatel Vondráček obhajuje změnu jako nezbytnou modernizaci zastaralého systému. Výbor má na projednání 60 dnů od prvního čtení, které proběhlo 29. ledna.
Novela stavebního zákona vyvolává obavy samospráv a odborné veřejnosti
Koaliční novela stavebního zákona, která prošla prvním čtením 30. ledna, pokračuje v projednávání ve sněmovních výborech. Klíčovým prvkem je vytvoření centrální státní stavební správy pod novým Úřadem rozvoje území založeným na principu „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko". Sdružení místních samospráv po jednání s premiérem Babišem varovalo, že novela může opět uvrhnout české stavebnictví do právní nejistoty. Kritici upozorňují na absenci standardního připomínkového řízení a na to, že zrušení více než 700 obecních stavebních úřadů musí předcházet funkční digitalizace, která se odkládá až do roku 2030. Účinnost novely je plánována na 1. července 2026, reorganizace stavebních úřadů od 1. ledna 2027.
Ústavní soud spustil AI chatbota jako první soud v České republice
Ústavní soud po několika týdnech zkušebního provozu spustil 23. února na svých webových stránkách a v databázi NALUS chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jde o historicky první nasazení AI v rámci webových stránek a databází českých soudů. Nástroj vytvořila společnost nanotrix.ai, spin-off Technické univerzity v Liberci, a umožňuje vyhledávání v judikatuře Ústavního soudu včetně dotazů v cizích jazycích. Generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger zdůraznil, že chatbot neposkytuje právní rady a jeho odpovědi vyžadují ověření, neboť odpovídá výhradně na základě dat z webu ÚS a databáze NALUS. Současně Ústavní soud čelí rozpočtovým škrtům – jeho provozní rozpočet klesl z 41 milionů korun v roce 2021 na pouhých 25,7 milionu korun.
Ústavní soud zásadně změnil pravidla pro započtení vzájemných pohledávek
Ústavní soud nálezem sp. zn. III. ÚS 78/25 zásadně změnil dosavadní soudní praxi při započítávání vzájemných pohledávek. Nově nebude nutné, aby při jednostranném započtení bylo vždy přesně vymezeno, která z více možných pohledávek má zaniknout. Ústavní soud se tím výslovně postavil proti dosavadnímu výkladu Nejvyššího soudu, který vyžadoval striktní přesnost. Nový občanský zákoník na rozdíl od předchozí úpravy nabízí řešení situací, kdy se dluhy zcela nekryjí, prostřednictvím analogické aplikace pravidel o splnění podle § 1932 a § 1933 OZ. Odborníci rozhodnutí hodnotí jako rozumný a praktický posun, který může výrazně omezit množství neplatných zápočtových prohlášení v obchodním i občanském styku.
Vládní poslanci navrhují zrušení nominačního zákona
Skupina tří vládních poslanců – Zuzana Ožanová a Patrik Pařil z ANO a Renata Vesecká z Motoristů – podala 20. února do Poslanecké sněmovny návrh na zrušení nominačního zákona, který vyžaduje transparentní výběrová řízení na pozice v dozorčích radách a řídících orgánech státních podniků jako ČEZ, České dráhy nebo Budějovický Budvar. Předkladatelé argumentují, že stávající regulace je nadbytečná a brzdí efektivní správu státního majetku. Opozice i odborná veřejnost varují, že zrušení zákona otevře cestu k nekontrolovanému dosazování politicky spřízněných osob do strategických firem. Návrh vyvolal značnou kontroverzi, neboť nominační zákon byl přijat právě jako reakce na kritiku neodborného obsazování státních podniků.
Mandátový výbor nedoporučil vydat Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání
Sněmovní mandátový a imunitní výbor pod vedením předsedkyně Heleny Válkové z ANO nedoporučil plénu Poslanecké sněmovny vydat premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru v kauze předvolebních plakátů. Finální hlasování pléna se očekává na mimořádné schůzi 5. března, přičemž koalice ANO, SPD a Motoristů disponuje 108 hlasy a předpokládá se, že oba politiky ke stíhání nevydá. Opozice označila vládní většinu za „koalici nevydání". Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy a prezident Soudcovské unie Libor Vávra odmítli tvrzení o politicky motivovaném rozhodování soudců. Kauza Čapí hnízdo se tak počtvrté vrací k otázce poslanecké imunity.
Jednání vlády přineslo pozice k EU legislativě a zrušení poradních orgánů
Vláda na svém pravidelném pondělním zasedání 23. února projednala řadu klíčových bodů. Výbor pro EU na vládní úrovni schválil rámcovou pozici k návrhu nařízení o Dočasném fondu pro dekarbonizaci, zatímco projednávání pozice k normám pro emise CO2 u lehkých vozidel bylo přerušeno. Kabinet vydal nesouhlasné stanovisko k opozičním poslaneckým návrhům na novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření a novelu rozpočtových pravidel. Schválen byl převod agendy kosmických aktivit na Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda nařízením zrušila několik pracovních a poradních orgánů. Projednávání Plánu legislativních prací na zbývající část roku 2026 s výhledem do roku 2029 bylo přerušeno.
Senát uspořádal veřejné slyšení k bezpečnosti Ukrajiny za účasti prezidenta
Ve Valdštejnském paláci se 24. února, symbolicky v den čtvrtého výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, konalo 31. veřejné slyšení Senátu. Osobně se zúčastnil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že bezpečnost je společnou odpovědností, a vyzval k modernizaci krizové legislativy odpovídající bezpečnostní realitě 21. století. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka upozornil, že současné české zákony nevytvářejí dostatečné podmínky pro plnění obranných úkolů, zejména v době míru. Členové vlády se ze slyšení omluvili, což opozice ostře kritizovala. Vládní zmocněnec Hynek Kmoníček informoval, že Česká muniční iniciativa dodala Ukrajině v roce 2025 celkem 1,96 milionu kusů velkorážové munice.
Plzeňský advokát obviněn ze zpronevěry 13 milionů korun z advokátních úschov
Krajští kriminalisté z Plzně obvinili 39letého advokáta z pokračující zpronevěry 13 milionů korun, které mu klienti svěřili do advokátní úschovy. Advokát peníze použil pro vlastní potřebu, mimo jiné na sázky a hazardní hry prostřednictvím bezhotovostních plateb na svůj hráčský účet. Případ je dalším v řadě kauz zpronevěr z advokátních úschov po mediálně známém případu advokátky Hany Sukové s celkovou škodou 161 milionů korun. Od 1. ledna 2026 vstoupil v účinnost garanční fond České advokátní komory na odškodnění poškozených klientů, který poskytuje náhradu až 2,5 milionu korun na jednu úschovu a 5 milionů korun u nemovitostí k bydlení.
Nový ministr Červený jednal o škrtech v národních parcích
Ministr životního prostředí Igor Červený se 26. února sešel se zástupci správ národních parků, včetně ředitelů Krkonošského národního parku a NP Šumava. Předmětem jednání byly plánované škrty v provozu – ministerstvo navrhuje například u KRNAP snížení počtu pracovních míst o 14 ze stávajících 238. Vládní zmocněnec Filip Turek zdůraznil záměr využít finanční rezervy parků v odhadované výši přibližně 750 milionů korun. Ministr současně oznámil, že ministerstvo v současnosti neplánuje vyhlásit pátý národní park Křivoklátsko, o němž uvažovala předchozí vláda. Rozpočet MŽP je o 531 milionů korun nižší než plán vlády Petra Fialy a ekologické organizace škrty důrazně kritizují.
Odklad superdávky postupuje do Senátu
Poslanecká sněmovna zrychleným postupem v prvním čtení schválila novelu zákona o dávce státní sociální pomoci, která posouvá termín převodu stávajících příjemců sociálních dávek do nového systému superdávky z dubna na červenec 2026a odkládá účinnost změn životního a existenčního minima z května na říjen 2026. Důvodem je náročnost přepočtu dávek Úřadem práce ČR. Pro novelu hlasovali koaliční i opoziční poslanci. V týdnu 20.–27. února předloha postupovala k posouzení Senátu. Národní rada osob se zdravotním postižením kritizovala, že při zrychleném projednávání nebylo možné podávat pozměňovací návrhy, což omezilo možnost odborné veřejnosti zasáhnout do podoby zákona.
Evropská komise žaluje Česko za chybějící zákon k nařízení o digitálních službách
Evropská komise podala žalobu u Soudního dvora EU proti České republice za neimplementování nařízení o digitálních službách (DSA). Český telekomunikační úřad měl od února 2024 dohlížet na více než 2 600 poskytovatelů online služeb, včetně tuzemských platforem jako Seznam nebo Úschovna, ale dosud nedisponuje zákonem stanovenými pravomocemi. Návrh zákona o digitální ekonomice nepřijala ani předchozí Sněmovna. Česku hrozí pokuta, která může podle tiskového mluvčího zastoupení Evropské komise v ČR dosáhnout až miliardových částek. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček doufá, že se zákon podaří schválit do konce roku 2026.
Česko jako jediný členský stát hlasovalo proti zjednodušení ESG legislativy
Rada EU 25. února schválila takzvaný Omnibus balíček zjednodušující ESG legislativu, včetně úprav směrnice CSRD o podávání zpráv o udržitelnosti. Česká vláda, která dlouhodobě deklaruje snižování administrativní zátěže pro podniky, paradoxně hlasovala jako jediný členský stát proti tomuto balíčku. Schválení balíčku znamená zmírnění povinností ESG reportingu zejména pro menší a střední podniky a odložení některých lhůt. Pro české firmy podléhající CSRD přináší balíček úlevu v rozsahu reportovacích povinností, ale rozpor mezi oficiálním postojem ČR a obsahem schváleného balíčku vyvolal diskusi o konzistenci české vyjednávací pozice v unijních institucích.
Rada pro konkurenceschopnost jednala o fondu pro průmyslovou odolnost
Na zasedání Rady pro konkurenceschopnost 26. února proběhla politická rozprava k návrhu nařízení o Evropském fondu pro konkurenceschopnost se zaměřením na nástroje strategické odolnosti pro malé a střední podniky. Ministři diskutovali nouzové plány průmyslové odolnosti v návaznosti na akční plány pro ocelářský, automobilový a chemický průmysl v rámci Dohody o čistém průmyslu. Delegaci ČR vedl ministr Karel Havlíček. Agenda je pro Česko mimořádně důležitá, neboť automobilový průmysl v čele se Škoda Auto a ocelářství patří mezi páteřní odvětví české ekonomiky. Současně Evropský parlament projednává novou směrnici o cirkulární ekonomice v automobilovém průmyslu požadující minimálně 20 % recyklovaných materiálů v nových vozidlech.
ČNB vydala první licence pro poskytovatele kryptoaktiv podle nařízení MiCA
Česká národní banka vydala prvních šest oprávnění pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle evropského nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA). Celkem ČNB obdržela 248 žádostí, což řadí Česko mezi státy s nejvyšším počtem žádostí v celé Evropské unii. Nařízení MiCA nahradilo předchozí národní režim volné živnosti a zavedlo harmonizovaný evropský regulatorní rámec. Přechodné období pro stávající poskytovatele pokračuje do rozhodnutí ČNB o jejich žádostech. Pro český finanční trh jde o zásadní posun k regulovanému prostředí kryptoměnových služeb, přičemž zákon č. 31/2025 Sb. o digitalizaci finančního trhu tvoří národní implementační rámec.
Blíží se lhůta pro transpozici směrnice o transparentnosti odměňování
Směrnice EU 2023/970 o transparentnosti odměňování musí být členskými státy transponována do národního práva nejpozději do 7. června 2026. Český implementační zákon dosud nebyl publikován, přípravy však probíhají na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Směrnice nově zavádí povinnost uvádět mzdové rozpětí v pracovních inzerátech, právo zaměstnanců na informace o průměrných mzdách podle pohlaví za srovnatelnou práci a povinný reporting o rozdílech v odměňování u firem nad 100 zaměstnanců. Na odborných akcích v Praze byla tato směrnice identifikována jako jedna z klíčových evropských legislativních novinek roku 2026 s přímým dopadem na české zaměstnavatele, personální oddělení a compliance.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
