Souhrn významných událostí ze světa práva
Vláda schválila tři novely – veřejné zdraví, technické požadavky a zeměměřictví | EET 2.0 přináší i snížení DPH na nealko v gastronomii a osvobození spropitného | Vláda schválila zvýšené odměny pro exekutory podle vyhlášky z konce roku 2025 | Kancelář veřejného ochránce práv: jen dvě žaloby o sexuálním obtěžování za deset let | Soudcovská unie ČR varuje před snižováním počtu soudců | Evropská komise přijala akční plán společnosti X pro dosažení souladu s aktem o digitálních službách | Vláda zadala roční revizi krizové a obranné legislativy | Vláda ukončila regulaci cen pohonných hmot
Vláda ukončila regulaci cen pohonných hmot
Vláda Andreje Babiše rozhodla na jednání v pondělí 13. července 2026 neprodlužovat mimořádná daňová a regulační opatření k cenám pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že snížená spotřební daň na naftu z 9,95 na 8,011 koruny za litr a stanovení maximálních cen benzínu i marží čerpacích stanic končí v neděli 20. července 2026. Podle Schillerové mimořádná situace na trhu, kterou vyvolalo napětí na Blízkém východě, pominula, tuzemské ceny paliv patří k nejnižším v Evropské unii a obdobná opatření ruší i sousední země. Ministerstvo financí bude ceny paliv a marže dále monitorovat a je připraveno regulaci obnovit, pokud by ceny prudce vzrostly nebo se ropný trh výrazně zhoršil. Regulace stála státní rozpočet zhruba jednu miliardu korun měsíčně.
Vláda zadala roční revizi krizové a obranné legislativy
Kabinet uložil ministerstvu vnitra a ministerstvu obrany, aby ve dvanáctiměsíčním horizontu prověřila stávající předpisy a navrhla jejich změny vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna uvedl, že revize se dotkne jedenácti zákonů a má reagovat na nové operační domény, moderní technologie a soudobé bezpečnostní hrozby. Předmětem revize budou civilní ochrana, krizové plánování, dobrovolný vojenský výcvik i protivzdušná obrana. Do práce mají být zapojeny kraje a zástupci podnikatelské sféry.
Vláda rozšířila okruh lokalit pro malé modulární reaktory
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček informoval po jednání vlády 13. července 2026, že kabinet ho pověřil podpisem dohod rozšiřujících okruh lokalit pro přípravu malých modulárních reaktorů. Vedle Temelína budou dalšími místy Dětmarovice v Moravskoslezském kraji a Tušimice v Ústeckém kraji, obě pod kontrolou skupiny ČEZ. Vláda schválila memorandum s britskou společností Rolls-Royce SMR Limited. Součástí projektu Discovering Stars pro EXPO 2027 v Bělehradě je i účast českého astronauta Aleše Svobody na plánované vesmírné misi.
Vláda schválila tři novely – veřejné zdraví, technické požadavky a zeměměřictví
Vláda schválila 13. července 2026 tři vládní návrhy zákonů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch předložil novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která implementuje evropské směrnice k bezpečnosti pitné vody s účinností od 1. ledna 2027 a upravuje pracovnělékařskou péči. Vláda dále schválila novelu zákona o technických požadavcích na výrobky. Součástí balíčku je i návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, jehož cílem je reorganizace úřadů zeměměřictví a katastru nemovitostí (materiál KORNDR6DHQT0 v systému ODok).
Sněmovna schválila EET 2.0 ve třetím čtení
Poslanecká sněmovna schválila 15. července 2026 v třetím čtení návrat elektronické evidence tržeb ve formě takzvané EET 2.0. Pro návrh (sněmovní tisk č. 189) hlasovalo 84 poslanců vládní koalice, proti bylo 50 poslanců opozice, přítomno bylo celkem 159 zákonodárců. Norma se týká pouze kontaktních plateb v hotovosti, kartou nebo QR kódem a neukládá povinnost tisknout účtenky ani pořizovat nová pokladní zařízení. Podle Ministerstva financí přinese systém do veřejných rozpočtů přibližně 14,4 miliardy korun ročně. Ministryně Alena Schillerová prohlásila, že EET 2.0 „není návratem starého systému, ale jeho moderní, jednoduchou a technologicky vyspělou verzí, která odpovídá dnešní době". Návrh nyní projedná Senát.
EET 2.0 přináší i snížení DPH na nealko v gastronomii a osvobození spropitného
Balíček EET 2.0 obsahuje ještě několik daňových změn nad rámec samotné evidence. Sazba daně z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách klesá na 12 procent. Dobrovolné spropitné do sedmi procent tržeb je osvobozeno od daně. Návrh dále obnovuje daňové úlevy na školkovné a slevy pro studenty zrušené v roce 2023 a upravuje zdanění vybraných zaměstnaneckých benefitů. Podle propočtů Ministerstva financí umožní tento fiskální výnos obnovit dříve zrušená daňová opatření.
Sněmovna projednává na 27. schůzi zrušení nominačního zákona
Poslanecká sněmovna zahájila 10. července 2026 svou 27. schůzi, na jejímž programu je mimo jiné sněmovní tisk č. 116, který ruší zákon o výběru odborníků do dozorčích a řídicích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Navrhovateli jsou poslanci Zuzana Ožanová, Patrik Pažil a Renáta Vesecká s pěti dalšími spolupředkladateli, zpravodajem je poslanec Martin Záboj. Vláda vyjádřila souhlasné stanovisko 3. března 2026, hospodářský výbor doporučil schválení 15. června 2026. K návrhu bylo podáno sedm písemných pozměňovacích návrhů, mimo jiné k výběru interních vedoucích, řízení zdravotnictví a ověřování finančních závazků.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zvýšení exekutorského tarifu z 300 na 450 korun
Ministerstvo spravedlnosti předložilo 14. července 2026 návrh novely vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora. Paušální náhrada za úkon se má zvýšit ze 300 na 450 korun, tedy o padesát procent. Sazba se použije například pro sepis vyjádření, účast u soudu, sepis žádosti o vydání příkazu k plnění a další procesní úkony. Ministerstvo argumentuje dvěma důvody: advokátní tarif byl valorizován k 1. lednu 2025, zatímco exekutorský tarif nebyl upravován od roku 2007, a rozsudek Nejvyššího soudu z listopadu 2025 označil rozdílné odměňování zastoupených a nezastoupených účastníků řízení za bezdůvodné rozlišování v rozporu s nálezem Ústavního soudu z roku 2014. Autorkou článku v deníku Česká justice je Irena Válová.
Ústavní soud odmítl stížnost Tomáše Jiřikovského k výběru znalce mimo seznam
Ústavní soud odmítl 15. července 2026 stížnost Tomáše Jiřikovského na postup orgánů činných v trestním řízení, které v jeho bitcoinové kauze přibraly ke znaleckému posudku firmu specializovanou na forenzní analýzu blockchainu, ačkoli není zapsána v úředním seznamu znalců. Podle soudu orgány dostatečně vysvětlily, proč bylo přibrání znalce ad hoc nezbytné – v seznamu nebyl dostupný žádný odborník s požadovanou specializací, technickou infrastrukturou a kapacitou. Ústavní soud odmítl také námitku podjatosti opřenou o zakázky ministerstva vnitra pro vybranou firmu s tím, že státní instituce běžně poskytují znalecké posudky v trestním řízení. Jiřikovský čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti a zůstává ve vazbě.
Ústavní soud odmítl stížnost soudkyně Marcely Kučerové na vytýkací dopis
Ústavní soud vyhlásil 16. července 2026 nález sp. zn. I. ÚS 3090/25, jímž odmítl stížnost soudkyně Marcely Kučerové proti vytýkacímu dopisu, který jí uložilo vedení městského soudu. Kučerová při výslechu nezletilých sourozenců v roce 2023 spolu s kolegou vyvíjela na děti nátlak a jejich postoje označila za „abnormální". Vyslýchaná dívka se během řízení rozplakala, výslech přesto pokračoval. Nejvyšší správní soud předtím potvrdil, že soudkyně pochybila a následně bagatelizovala tíseň dítěte. Ústavní soud stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. Kučerová se hájila tím, že jednala v nejlepším zájmu dítěte a pláč popisovala jako projev sebereflexe.
Kancelář veřejného ochránce práv: jen dvě žaloby o sexuálním obtěžování za deset let
Podle výzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv zveřejněného 14. července 2026 byly v letech 2015 až 2024 v České republice podány pouze dvě žaloby ke soudům ve věcech sexuálního obtěžování na pracovišti. Kancelář ochránce v témže období řešila šestnáct souvisejících podnětů, Inspektorát práce devět. Oběti diskriminace včetně sexuálního obtěžování se podle výzkumu obracejí na některou instituci pouze v jedenácti procentech případů. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm zdůraznil, že oběti potřebují lepší ochranu a větší pomoc, doporučil rozšířit školení inspektorů, posílit vyšetřovací kapacity a podpořit neziskové právní poradny. Autor článku v deníku Česká justice publikoval text 14. července 2026.
Vláda schválila zvýšené odměny pro exekutory podle vyhlášky z konce roku 2025
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v tiskové zprávě publikované Ministerstvem spravedlnosti připomněla novelizaci vyhlášky č. 330/2001 Sb. účinnou od 1. ledna 2026, která vedle nyní projednávaného zvýšení paušální náhrady na 450 korun již nastavila novou úpravu vyklizovacích odměn (14 000 až 22 000 korun podle velikosti prostoru), zvýšila minimální odměny při sepisu movitých věcí (z 2 000 na 3 000 korun) a při rozdělení majetku (ze 6 000 na 8 000 korun) a stanovila paušál na náhradu hotových výdajů na 4 500 korun. Návazné exekuční úkony získávají dvacetiprocentní bonus. Ministerstvo upozorňuje, že náklady exekuce nadále nese dlužník.
Soudcovská unie ČR varuje před snižováním počtu soudců
Soudcovská unie České republiky uveřejnila 14. července 2026 stanovisko, ve kterém varuje před snižováním počtu soudců bez odpovídající přípravy. Bez dostatečné přípravy podle unie hrozí riziko pro zachování vysoké efektivity soudní soustavy. Vyjádření je reakcí na kroky ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, který v červnu 2026 doporučil vládě jmenovat pouze patnáct nových soudců oproti čtyřiceti sedmi v roce předchozím a odkazuje na vysokou obsazenost soudů dosahující 99,7 procenta. Unie naopak upozorňuje, že české soudy patří dle srovnávacího přehledu Evropské unie k nejrychlejším a personální omezení bez souběžného posílení podpůrných pozic může tento výkon ohrozit.
Vláda zahájila proces nominace Michala Bobka na ad hoc soudce ESLP
Podle zprávy iROZHLAS z 15. července 2026 se vláda Andreje Babiše chystá projednat nominaci soudce Nejvyššího správního soudu Michala Bobka na ad hoc soudce Evropského soudu pro lidská práva. Bobek by rozšířil seznam pěti náhradních soudců, kteří rozhodují ve věcech proti České republice v případech, kdy je stálý český soudce ze zasedání vyloučen. Návrh na jeho nominaci podali společně předsedové Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu. Bobek je autorem odborné knihy Selecting Europe's Judges (2015) a byl v letech 2015 až 2021 generálním advokátem u Soudního dvora Evropské unie.
Rada EU sankcionovala devět osob a čtyři subjekty za ruské kyberútoky
Rada Evropské unie přijala 13. července 2026 dodatečná omezující opatření vůči devíti fyzickým osobám a čtyřem subjektům, které jsou napojeny na ruský ekosystém kybernetických útoků a destabilizačních aktivit. Sankcionovanými subjekty jsou zejména společnost Media Land LLC s jejím majitelem Alexandrem Volosovikem a sesterská ML.Cloud, hackerská skupina Z-Pentest napojená na zpravodajskou službu GRU, společnost LLC „Impuls" s Evgenijem Baševem a fyzické osoby včetně tvůrců malwaru LummaC2 a Trickbot. Sankce zahrnují zmrazení majetku, zákaz vstupu na území EU a zákaz poskytování finančních prostředků. Právním základem jsou rozhodnutí Rady (SZBP) 2026/1713 a 2026/1707 a související prováděcí nařízení v rámci nástroje kybernetické diplomacie. Opatření se přímo dotýkají českých subjektů, neboť zavazují k zákazu obchodních vztahů se sankcionovanými.
Rada EU rozšířila sankce vůči Súdánu na obchod se zlatem
Rada Evropské unie přijala 13. července 2026 rozhodnutí, kterým se posiluje sektorový sankční režim vůči Súdánu. Zavádí se zákaz nákupu, dovozu a převodu súdánského zlata do EU, jakož i zákaz prodeje, dodávek a vývozu rtuti a kyanidů do Súdánu. Doprovodně se zakazuje poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a finanční podpory k těmto komoditám. Rada uvedla, že zlato se stalo klíčovým zdrojem příjmů udržujícím konflikt v Súdánu. Výjimky se týkají humanitárních účelů, veřejnozdravotních krizí a odstraňování následků katastrof. Právním základem je rozhodnutí Rady (SZBP) 2026/1705 a nařízení Rady (EU) 2026/1724. České obchodní subjekty a orgány dohledu nad exportem musí opatření promítnout do svých procesů.
ECOFIN otevřel proceduru nadměrného schodku pro Bulharsko a schválil plán obnovy Maďarska
Rada EU pro hospodářské a finanční záležitosti se sešla 10. července 2026 v Bruselu. Ministři otevřeli proceduru nadměrného schodku vůči Bulharsku, u nějž se očekává schodek vládního sektoru za rok 2026 ve výši 4,1 procenta hrubého domácího produktu. Bulharsko musí do 15. října 2026 předložit nápravná opatření a plnit stanovenou trajektorii čistých výdajů do roku 2029. Rada dále schválila nový plán obnovy a odolnosti pro Maďarsko v objemu 10 miliard eur (6,5 miliardy formou grantů, 3,5 miliardy formou půjček) po zpoždění předchozího plánu způsobeném volatilitou cen energií. ECOFIN rovněž přijal doporučení pro rok 2026 v rámci evropského semestru, zaměřená na konkurenceschopnost, energetickou bezpečnost a obranyschopnost.
Evropská komise přijala akční plán společnosti X pro dosažení souladu s aktem o digitálních službách
Evropská komise akceptovala 15. července 2026 balíček opatření společnosti X (dříve Twitter) navržený k dosažení souladu s aktem o digitálních službách, konkrétně s požadavky na transparentnost. Komise akční plán označila za důležitý krok, který výzkumníkům, občanské společnosti a veřejnosti umožní lepší vhled do systémů platformy X, zejména při monitorování rizik a hodnocení dopadů na online prostředí. Opatření navazuje na pokutu ve výši 120 milionů eur uloženou platformě X v roce 2025 za porušení pravidel DSA, včetně zavádějícího používání modrých ověřovacích štítků, nedostatku transparentnosti reklamy a odepírání přístupu výzkumníků k veřejným datům. Pro české uživatele, provozovatele a advokáty specializující se na regulaci digitálních služeb jde o důležitý precedent v ochraně základních práv v online prostředí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
