Pod poněkud podivným názvem se skrývá právní zamyšlení nad jednou z otázek, u které by na první pohled člověk neočekával žádné komplikace. Konkrétně mám na mysli poměrně běžnou situaci, kdy obec vydá například ve svém měsíčníku či na úřední desce blahopřání všem svým občanům, kteří se v daném měsíci a roce dožili významného jubilea, například věku…
Cílem tohoto článku je popis vybraných problematických aspektů spojených s realizací staveb dle § 79 odst. 2 a § 103 odst. 1 zákona 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění („StavZ“), jež vůbec nevyžadují územní rozhodnutí či územní souhlas, resp. stavební povolení či oznámení stavebnímu úřadu.
Čitatelé článku jistě již zaslechli v různých rozhlasových stanicích[1] živé hlášení ostatních posluchačů upozorňující na provádění policejní kontroly či měření rychlosti. Uvedené informace jsou totiž většinou posluchačů žádány.[2] Autor článku se tak táže, proč s nabytím účinnosti[3] zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen…
Kauzou, která může zajímat kdekoho, například majitele nemovitostí toho času neobydlených, chataře nebo chalupáře, se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 4. 2016, č. j. 6 Afs 24/2016 – 26. Šlo v ní o placení za komunální odpad. Konkrétně o to, zda platit musí i ten, kdo má za to, že žádný odpad v nemovitosti, kterou vlastní…
Těžko najdeme v České republice řidiče, který v obci či mimo obec nikdy nepřekročil nejvyšší dovolenou rychlost. Jinými slovy asi každý z nás někdy svou rychlou jízdou porušil zákon 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Znamená však každé překročení nejvyšší dovolené rychlosti automaticky spáchání dopravního přestupku? Na tuto…
Územní plán je zcela zásadní pro využití pozemků nacházejících se na území obce, a potažmo jejich hodnotu. Změna tohoto využití se proto může citelně dotknout práv vlastníka pozemku, jemuž je například znemožněno zřídit na něm stavbu, za účelem jejíž realizace pozemek koupil. Stavební zákon sice vlastníkovi pozemku, jehož využití se změna územního…
Dle ustan. § 73 odst. 1 zák. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen pod označením „s.ř.s.“) platí, že podání správní žaloby samo o sobě nemá odkladný účinek, pokud s.ř.s. nebo zvláštní zákon nestanoví jinak a právní moc a vykonatelnost zůstávají nedotčeny. I přes podanou správní žalobu tak lze rozhodnutí…
Ze všech právních institutů, které umožňují procházení přes cizí pozemek, se veřejně přístupná účelová komunikace (dále „VPÚK“) setkává s největším nepochopením ze strany laické veřejnosti. Daleko větším problémem však je, že o mnoho jasněji v této oblasti nemívají ani sami právníci, či správní orgány, které její existenci…
Ve svých textech již několik let rozebírám otázku ochrany soukromí, které může být narušováno instalovaným kamerovým systémem. Již v minulosti jsem například řešil rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále také jen "Úřad") při instalaci takového systému v prostoru hotelu,[1] případně ochranu práv fyzické osoby, která se takto…
Správce povodí je státní podnik, právnická osoba provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, kdy při naplňování svého předmětu činnosti postupuje převážně podle zákona 305/2000 Sb., o povodích, v platném znění, zákona 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění a zákona 254/2001 Sb., o…
Dne 6. 11. 2014 byl vyhlášen zákon 234/2014 Sb., o státní službě, a to pod č. 234 v částce 99 Sbírky zákonů (dále jen pod označením „zákon o státní službě“). V tento den také nabyl platnosti. Účinnosti nabyl zákon o státní službě ve smyslu ustan. § 207 tohoto zákona až dne 1. 1. 2015, ovšem vyjma ustan. § 13, § 184, § 185, § 187, § 202 a § 206…
Dne 5. června 2015 byla ve Sbírce listin zveřejněna novela energetického zákona.[1] Převážná část novely nabyla účinnosti již 1. ledna 2016. Další změny nabudou účinnosti postupně, a to 1. srpna 2017 a dále pak 1. ledna 2018 a 2019. Účelem novely je zejména transpozice a adaptace příslušné legislativy Evropské unie,[2] provedení úprav…
Nový zákon o veřejných zakázkách nově usiluje také o podnícení inovací skrze veřejné zakázky. Abychom pochopili, co se skrývá za tímto zákonem vyplývajícím z dva roky starých Směrnic Evropské unie (Směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU), je nutné se podívat také na širší vývoj tohoto ustanovení v rámci debat v Evropské unii a vyjádření Evropské komise.
Přestože bychom komplexní kodifikaci hledali v konkrétním zákoně marně, celá řada zvláštních zákonů upravuje skutkové podstaty správních deliktů resp. jiných správních deliktů „podnikatelů“, jak bývá tato podskupina správních deliktů mnohdy nazývána. Jako jednoduchý příklad může posloužit například ustanovení § 62 odst. 1 písm. g) zák. č. 455/1991…
Usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu datovaným dne 29.3.2016, č.j. 4 As 217/2015 – 182, ve věci, kde jsem zastupoval navrhovatele včetně zástupkyně veřejnosti, rozhodl rozšířený senát NSS tak, že
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek 134/2016 Sb. („ZZVZ“), který bude účinný od 1. 10. 2016 a transponuje nové evropské zadávací směrnice, je bezesporu obrovským současným tématem v oblasti práva veřejných zakázek.
V nedávné době jsme se v naší praxi setkaly s případem, který je sice dosti specifický, domníváme se však, že ne zcela ojedinělý. Tento případ se týkal postupu zvláštní matriky v Brně při vyřizování žádosti zletilé ženy o vydání rodného listu s uvedením rodného příjmení v mužském, nepřechýleném tvaru.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, jehož si všimla i „běžná“ média zabýval aktivní legitimací zástupce veřejnosti k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, konkrétně územního plánu. K jakým závěrům rozšířený senát dospěl a proč je jeho rozhodnutí…
I. Přehled březnových rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
Březen letošního roku byl ve znamení několika zajímavých rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Než se dostanu k tomu, jenž se skrývá v titulku mé anotace, přibližme stručně ostatní:
Subodvětví práva veřejných zakázek má za úkol (již ze své prapodstaty) zejména regulovat problematiku veřejných zakázek. Za jeho kruciální úlohu můžeme pokládat úpravu efektivity, transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky.
Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...
Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...
Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...
Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.
Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...
