správní právo

Správce povodí je státní podnik, právnická osoba provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, kdy při naplňování svého předmětu činnosti postupuje převážně podle zákona č. 305/2000 Sb., o povodích, v platném znění, zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění a zákona č. 254/2001 Sb., o…

Dne 6. 11. 2014 byl vyhlášen zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a to pod č. 234 v částce 99 Sbírky zákonů (dále jen pod označením „zákon o státní službě“). V tento den také nabyl platnosti. Účinnosti nabyl zákon o státní službě ve smyslu ustan. § 207 tohoto zákona až dne 1. 1. 2015, ovšem vyjma ustan. § 13, § 184, § 185, § 187, § 202 a § 206…

Dne 5. června 2015 byla ve Sbírce listin zveřejněna novela energetického zákona.[1] Převážná část novely nabyla účinnosti již 1. ledna 2016. Další změny nabudou účinnosti postupně, a to 1. srpna 2017 a dále pak 1. ledna 2018 a 2019. Účelem novely je zejména transpozice a adaptace příslušné legislativy Evropské unie,[2] provedení úprav…

Nový zákon o veřejných zakázkách nově usiluje také o podnícení inovací skrze veřejné zakázky. Abychom pochopili, co se skrývá za tímto zákonem vyplývajícím z dva roky starých Směrnic Evropské unie (Směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU), je nutné se podívat také na širší vývoj tohoto ustanovení v rámci debat v Evropské unii a vyjádření Evropské komise.

Přestože bychom komplexní kodifikaci hledali v konkrétním zákoně marně, celá řada zvláštních zákonů upravuje skutkové podstaty správních deliktů resp. jiných správních deliktů „podnikatelů“, jak bývá tato podskupina správních deliktů mnohdy nazývána. Jako jednoduchý příklad může posloužit například ustanovení § 62 odst. 1 písm. g) zák. č. 455/1991…

Usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu datovaným dne 29.3.2016, č.j. 4 As 217/2015 – 182, ve věci, kde jsem zastupoval navrhovatele včetně zástupkyně veřejnosti, rozhodl rozšířený senát NSS tak, že

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. („ZZVZ“), který bude účinný od 1. 10. 2016 a transponuje nové evropské zadávací směrnice, je bezesporu obrovským současným tématem v oblasti práva veřejných zakázek.

V nedávné době jsme se v naší praxi setkaly s případem, který je sice dosti specifický, domníváme se však, že ne zcela ojedinělý. Tento případ se týkal postupu zvláštní matriky v Brně při vyřizování žádosti zletilé ženy o vydání rodného listu s uvedením rodného příjmení v mužském, nepřechýleném tvaru.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, jehož si všimla i „běžná“ média zabýval aktivní legitimací zástupce veřejnosti k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, konkrétně územního plánu. K jakým závěrům rozšířený senát dospěl a proč je jeho rozhodnutí…

I. Přehled březnových rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu

Březen letošního roku byl ve znamení několika zajímavých rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Než se dostanu k tomu, jenž se skrývá v titulku mé anotace, přibližme stručně ostatní:

Subodvětví práva veřejných zakázek má za úkol (již ze své prapodstaty) zejména regulovat problematiku veřejných zakázek. Za jeho kruciální úlohu můžeme pokládat úpravu efektivity, transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky.

Do červencové účinnosti zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv[1] už zbývá méně než měsíc, tedy nejvyšší čas zrekapitulovat co přinese a jaký byl jeho schvalovací proces. Předem prozradím, že se jednalo o zdlouhavou a komplikovanou záležitost a že není vůbec jisté, zda bude finální podoba předpisu tím samým produktem, který byl původně…

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek ukládá akciovým společnostem, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky, povinnost mít zaknihované akcie. Jaké dopady bude mít nová právní úprava na zadávání veřejných zakázek, dotčené akciové společnosti a jejich akcionáře? A jakým způsobem lze přeměnu listinných akcií na zaknihované akcie…

Vážení čtenáři a milé čtenářky, staré stromy a posvátné háje jako symboly kultu byly uctívány, a proto též silně chráněny od nepaměti.[1] Spisovatel Karel Čapek kdysi čtenářům sdělil, že by byl rád, kdyby jeho články a knihy lidé rádi četli i při bolesti zubů. Autor následujícího článku si tak vysoký a ušlechtilý cíl neklade, ostatně jako takřka…

Podle § 11 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“) platí obecné pravidlo, podle kterého může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků (dále jen „nedoplatek“) zvýšit až na trojnásobek. Podle tohoto ustanovení tak záleží na…

Od počátku účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ” nebo „zákon”), je stále velmi spornou otázka, zda je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) příslušný k přezkumu veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR”), či nikoliv. Zatímco Krajský soud v Brně (dále jen „KS”) a Nejvyšší správní soud České…

Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.

Nenápadným a stručným rozsudkem ze dne 12. 1. 2016, č. j. 2 As 212/2015 – 27, s poněkud bizarními skutkovými okolnostmi Nejvyšší správní soud potvrdil svou dosavadní judikaturu založenou na zásadě, že obec či kraj má v rámci nástrojů územního plánování široký prostor k tomu, aby na základě své politické úvahy směřoval rozvoj obce tím, anebo oním…

Podnikatelé musí od 1. července 2016 ve vlastním zájmu věnovat pozornost majetkové struktuře svých obchodních partnerů. Podle nové právní úpravy musí být každá smlouva, kterou uzavře podnikatel s právnickou osobou s majetkovou účastí státu a mnoha dalšími subjekty, založena do rejstříku smluv, který je veřejně přístupný. Sankce za nesplnění této…

Koncesní projekt představuje výchozí dokument pro zpracování koncesní dokumentace v řízeních, jejichž cílem je uzavření významné koncesní smlouvy[1]. Koncesním projektem je dle § 21 odst. 2 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“), míněno „základní vymezení…