Předmětem tohoto článku je upozornit na změny vyplývající z návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) týkající se zjednodušeného podlimitního řízení (dále jen „ZPŘ“) oproti stávající úpravě v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Nynější právní úprava veřejných zakázek neumožňuje zadavatelům jakýmkoliv způsobem reagovat na skutečnost, že se do zadávacího řízení přihlásil uchazeč, se kterým má tento zadavatel z minulosti špatné zkušenosti s plněním předchozích veřejných zakázek. Na tuto problematiku by měl poskytnout jistý „nástroj“ připravovaný zákon o zadávání veřejných…
Mohou představitelé dobrovolného svazku obcí pobírat odměnu za zastupování svazku obcí v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby za předpokladu, že dobrovolný svazek obcí v ní má podíl nebo hlasovací práva?
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), umožňuje uchazečům podávat své nabídky buď v listinné, nebo v elektronické podobě. Rozhodne-li se uchazeč podat nabídku v listinné podobě, pak musí být taková nabídka podána v řádné uzavřené obálce, která je označená názvem veřejné zakázky tak, aby bylo…
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) stanoví, které otázky je oprávněno rozhodovat zastupitelstvo a rada obce, tedy ke kterým právním jednáním je třeba souhlasu obecních orgánů. Co však již obecní zřízení neupravuje, jsou konkrétní náležitosti rozhodnutí příslušného obecního orgánu. Obdobně obecní zřízení neupravuje, jaké konkrétní…
Obecně závazná vyhláška obce (dále jen „OZVO“) je normativním právním aktem, jehož aplikace se v posledních několika letech, především z důvodu emancipace územní samosprávy v rámci veřejné moci, natolik zintenzivnila, že jej v současné době můžeme považovat za plnohodnotného zástupce podzákonných právních norem. Důvod hledejme v posunu, ke kterému…
V dnešním článku bychom chtěli upozornit na jednu – na pohled drobnou – novinku v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“)[1], která by však mohla přinést významné změny.
V době rozsáhlé kumulace osobních a citlivých údajů nejrůznějšího druhu bývá pravidelně skloňována otázka jejich zabezpečení. K tomu bezesporu nestačí vynaložení finančních prostředků na počítačové softwary a služby externích bezpečnostních společností. Z dlouhodobé perspektivy někteří správci a zpracovatelé osobních údajů neplní povinnosti při…
V průběhu dubna 2015 byl ministerstvem pro místní rozvoj ČR předložen do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Po ukončení mezirezortního připomínkového řízení a vypořádání se s početnými připomínkami vznesenými ze strany oslovených připomínkových míst byl v průběhu července 2015 předložen vládě…
Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům odpovědi na některé otázky související s přezkoumáváním úkonů zadavatele v zadávacím řízením v případě, že uchazeč o veřejnou zakázku nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení. V souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vykonává…
Každému, kdo se byť jen příležitostně pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek či uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, je jistě zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnoty je klíčovým úkonem pro následující úspěšné dokončení výběrového, zadávacího či koncesního řízení. V tomto…
Dle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů je krajní nouze definována jako jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit…
Překážka litispendence (probíhajícího řízení) je typickým institutem procesního práva vycházejícím ze zásady ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Uplatňuje se zejména v řízení občanském a správním, naopak tento institut v pravém slova smyslu nezná trestní právo procesní.[1] Tento příspěvek bude zaměřen především na překážku litispendence ve…
Předně bych si dovolil poznamenat, že článek je určen širší veřejnosti a kolegům, kteří se touto problematikou nezabývají. Zkušené právníky pracující v této problematice upřímně řečeno můj příspěvek neobohatí. Česká republika patří mezi země, kde se lidé, alespoň co se ve statistikách uvádí[1], umí napít. Zároveň se ne každému, kdo se napije, chce…
Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad smyslem a dopady informační povinností České obchodní inspekce při kontrole provozovatelů čerpacích stanic zaměřené na jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot.
Ve svém následujícím příspěvku bych chtěl seznámit čtenáře se zajímavou problematikou fikce platnosti víza k pobytu nad 90 dnů dle § 47 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?
V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.
1. lednem 2015 došlo ke změně některých pravidel pro určení místa plnění u poskytování telekomunikačních služeb, elektronických služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání. Zmíněné služby jsou z pohledu DPH zdaňovány vždy v místě příjemce služby. Poskytovatel z členského státu či ze třetí země poskytující jakoukoliv z výše uvedených služeb…
Minulý týden byl ve Sbírce zákonů pod č. 204/2015 Sb. zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též jen „Zákon“). Hlavním důvodem přijetí tohoto Zákona je zamýšlené zřízení centrální…
Důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. slouží k námitkám, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Chybějícím je některý výrok jako celek, pokud není obsažen v...
Ve vztahu k tvrzeným pohledávkám dědice nic nebrání jejich uplatnění i po skočení pozůstalostního řízení vůči třetím osobám žalobou podle části třetí o. s. ř., a to zcela...
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
