Odměna za právní služby ve veřejných zakázkách ve světle nové právní úpravy

Odměna za právní služby může být dle současné právní úpravy buď jedním z více dílčích hodnotících kritérií, na základě kterého zadavatelé rozhodují o výběru poskytovatele právních služeb, anebo také kritériem jediným. V případě, že zadavatel zvolí cenu jako jedno z dílčích hodnotících kritérií (kvantitativní), další dílčí kritéria jsou v zadávacích řízeních na právní služby zpravidla kvalitativní, např. hodnocení zpracovaného memoranda, řešení vzorového zadání, metodologie postupu poskytování právních služeb aj. V těchto případech jsou však zadavatelé povinni transparentně stanovit způsob hodnocení takového kvalitativního kritéria, zejména dostatečně jasně a průhledně nastavit způsob přidělování bodů při hodnocení zvolených parametrů, které musí takový právní rozbor splňovat. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již v mnoha svých rozhodnutích[1] konstatoval, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na ně kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být zpracováno Zadavatelem dostatečně transparentně a musí být průkazné, aby bylo možno je přezkoumat. Otázkou k diskuzi je pak to, zda tato další (kvalitativní) kritéria (např. metodologie postupu, postupy vzájemné spolupráce aj.), tak jak bývají v praxi často definována, dostatečně vypovídají o kvalitě, zkušenostech, specializaci jednotlivých uchazečů, resp. členů týmu.

V souvislosti s výše uvedeným je třeba zmínit další z aktuálních problémů zadávání veřejných zakázek na právní služby, kterým jsou mimořádně nízké nabídkové ceny. Ty jsou vedle silného konkurenčního prostředí zapříčiněny zejména tím, že zadavatelé často volí nejnižší nabídkovou cenu jako jediné kritérium výběru. Tím degradují poskytování právních služeb na úroveň dodávky komoditního zboží a služeb, kde nerozhoduje kvalita poskytované služby, ale pouze její cena.

Zadavatelé však navíc v mnoha případech nevyužívají ani dalšího institutu, který jim umožňuje se bránit a omezit podávání nereálných nabídkových cen ze strany uchazečů, a tím je mimořádně nízká nabídková cena. Přezkum, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je přitom obligatorním prvkem procesu posuzování nabídek předložených uchazeči ve veřejných zakázkách ze strany zadavatele, resp. hodnotící komise. Tento institut by měl fungovat jako určitá pojistka zadavatele proti těm uchazečům, kteří s cílem získat veřejnou zakázku, nabídnou takovou cenu, za kterou není objektivně možné řádně realizovat plnění veřejné zakázky, přičemž hrozí reálné riziko, že taková cena povede k nedokončení veřejné zakázky nebo jejímu nekvalitnímu splnění[2]. Nutno však říci, že v praxi se hodnotící komise u veřejných zakázek na právní služby zpravidla omezí na prosté konstatování, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledaly a akceptují nízké nabídkové ceny, aniž by se zamýšlely nad důsledky, které takovýto postup bude znamenat i pro ně, resp. jaký dopad to má na veřejný zájem. Zadavatelé, kteří akceptují nízké nabídkové ceny, se vystavují obrovskému riziku, že zakázka nebude dokončena, právní služby budou odvedeny nekvalitně a nekompetentními osobami, případně dojde k navyšování původní nabídkové ceny v rozporu se Zákonem. V neposlední řadě pak může dojít k odebrání či snížení dotace v případě, že jsou právní služby poskytovány v souvislosti s projektem financovaným z evropských strukturálních fondů. Každopádně v konečném důsledku vedou tyto nízké nabídkové ceny k celkovému prodražování veřejné zakázky, ale zároveň i ohrožování veřejného zájmu, který jsou veřejní zadavatelé povinni hájit.

Zadavatel by měl být vždy schopen s ohledem na předmět veřejné zakázky[3], resp. předmět právních služeb (složitost, specializace, časová náročnost, mezinárodní přesah, ale i finanční hodnota předmětu právního poradenství) mimořádně nízkou nabídkovou cenu posoudit. Jsme si však vědomi toho, že při současném (v praxi využívaném) způsobu nastavování hodnotících kritérií je mnohdy obtížné stanovit výši mimořádně nízké nabídkové ceny paušálně pro všechny případy veřejných zakázek na právní služby, neboť i hodinové sazby jednotlivých advokátů jsou různé a odvíjí se zejména od specializace, délky praxe advokáta, lokality, ve které advokát právní služby poskytuje, jazykových dovedností advokáta.

Nová právní úprava (evropská i česká)

Pozitivní posun by však s ohledem na výše uvedené mohla přinést nová česká právní úprava, která je připravována s ohledem na přijatou novou evropskou právní úpravu, kterou musí Česká republika implementovat do 17. dubna 2016. Vzhledem k tomu, že dosavadní Zákon prošel více než 20 novelizacemi, rozhodlo se Ministerstvo pro místní rozvoj připravit v této souvislosti úplně nový zákon o zadávacích řízeních. Ten by měl být dle předpokladů účinný buď od 1. ledna, příp. od 1. dubna 2016.

Pokud nový zákon projde tak, jak je zatím navržen, mělo by dojít k významným změnám ve vztahu k zadávání veřejných zakázek na právní služby, které umožní zadavatelům daleko více zohledňovat specifika těchto odborných služeb.

Návrh nového zákona například zakazuje použití nejnižší nabídkové ceny jako jediného hodnotícího kritéria u právních služeb. Také zjednodušený režim zadávání veřejných zakázek na právní služby a zavedení nových dílčích hodnotících kritérií (zejména kritérií kvality) umožní zadavatelům klást důraz na kvalitu při výběru nejvhodnější nabídky, která je dle našeho názoru v případě veřejných zakázek na právní služby podstatným a neopomenutelným faktorem. Velmi zajímavé, zejména s ohledem na následné použití v praxi, je i zakotvení dalšího pravidla upraveného v návrhu připravovaného zákona, a to je možnost zadavatele stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu.

V dosavadním návrhu paragrafového znění nového zákona je rovněž upravena výjimka z působnosti tohoto zákona pro určité právní služby (§ 27 písm. l), a to konkrétně ty služby, které: (i) poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v rozhodčím či smírčím řízení nebo v soudním řízení před soudem, tribunálem, veřejným orgánem členského státu EU nebo jiným než členským státem EU, nebo v řízení před mezinárodním tribunálem či mezinárodní organizací; (ii) poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v předchozím bodě, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem takového řízení, nebo (iii) musí poskytovat notář na základě zvláštního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, (iv) poskytují správci na základě zvláštního předpisu, (v) jsou spojeny na základě zvláštního právního předpisu, byť i příležitostně, s výkonem úřední moci. Zadavatelé by tak dle této nové právní úpravy mohli uzavírat smlouvy na poskytování těchto právních služeb s advokáty či advokátními kanceláři přímo, bez realizace jakéhokoliv zadávacího řízení (pouze při dodržení základních zásad).

Závěr

I přesto, že nová právní úprava s sebou nese prvky, které by mohly přinést pozitivní změny do oblasti zadávání specifických (odborných) služeb, nejenom právních, je třeba ovšem upozornit na to, že bude opět jenom na zadavatelích, jak k nové právní úpravě přistoupí a budou ji v praxi aplikovat. Zároveň je třeba říci, že znění nového zákona může doznat ještě změn v rámci legislativního procesu, přičemž lze předpokládat, že nejen tato problematika, ale celkově nový zákon bude předmětem mnoha diskusí a dozná ještě mnoho změn, než bude přijata konečná verze zákona.

Mgr. Robert Němec

Mgr. Lucie Diblíková 

PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář

Jáchymova 2
110 00  Praha 1

Tel.: +420 221 430 111
Fax: +420 224 235 450
e-mail: prague@prkpartners.com

-------------------------------------------------------------------------------
[1] např. v rozhodnutí č.j.: ÚOHS-R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu, ÚOHS-S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa
[2] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí sp. zn. S 534/2011 týkajícího se veřejné zakázky na právní služby mimo jiné potvrdil správnost postupu zadavatele (ministerstva), který stanovil, že za mimořádně nízkou nabídkovou cenu bude hodnotící komise považovat částku nižší než 1.800 Kč bez DPH / 1 hodinu právních služeb (pozn. zadavatel v tomto případě vyloučil uchazeče, který předložil nabídkovou cenu ve výši 730 Kč bez DPH / 1 hodinu právních služeb, přičemž Úřad vyhodnotil tento postup jako správný).
[3] Za mimořádně nízkou nabídkovou cenu se totiž považuje taková cena, která se výrazně odchyluje od ceny předmětu veřejné zakázky, tj. její posouzení se tedy neodvíjí od nabídkových cen ostatních uchazečů, ani např. od předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Tyto hodnoty lze však využít jako určité pomocné kritérium.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz