Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.
Nenápadným a stručným rozsudkem ze dne 12. 1. 2016, č. j. 2 As 212/2015 – 27, s poněkud bizarními skutkovými okolnostmi Nejvyšší správní soud potvrdil svou dosavadní judikaturu založenou na zásadě, že obec či kraj má v rámci nástrojů územního plánování široký prostor k tomu, aby na základě své politické úvahy směřoval rozvoj obce tím, anebo oním…
Podnikatelé musí od 1. července 2016 ve vlastním zájmu věnovat pozornost majetkové struktuře svých obchodních partnerů. Podle nové právní úpravy musí být každá smlouva, kterou uzavře podnikatel s právnickou osobou s majetkovou účastí státu a mnoha dalšími subjekty, založena do rejstříku smluv, který je veřejně přístupný. Sankce za nesplnění této…
Koncesní projekt představuje výchozí dokument pro zpracování koncesní dokumentace v řízeních, jejichž cílem je uzavření významné koncesní smlouvy[1]. Koncesním projektem je dle § 21 odst. 2 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“), míněno „základní vymezení…
979,221 miliónů korun – pokutu v této výši uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roce 2007 za bid-rigging[1]. O co jde? Článek se věnuje problematice bid-riggingu v kontextu evropského, českého a slovenského práva.
Každého účastníka obchodní veřejné soutěže či jakéhokoli výběrového řízení jistě zajímá, zda a jak se může bránit proti výběru jiného účastníka, který dle jeho názoru uspět neměl. Jednou z možností je domáhat se určení neplatnosti smlouvy, jež byla na základě soutěže uzavřena, která však stejně jako každá určovací žaloba vyvolává otázku aktivní…
S ohledem na připravovanou změnu v oblasti veřejných zakázek, kterou přinese zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) poskytují autoři čtenářům stručný přehled možností skončení zadávacího řízení (dále jen „ZŘ“) včetně rozboru důvodů, které k nim mohou vést, a povinností, jež s nimi…
Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou důležitým institutem procesního práva, neboť stanoví správnímu orgánu povinnost projevit svou vůli v řízení závazným rozhodnutím do určité doby a adresátovi normy je de facto dáno právo na vyřízení jeho věci v určité lhůtě. Ač se na první pohled tato problematika jeví být poměrně jednoduchou, v praxi může docházet…
Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veškeré lhůty určeny veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Jak ve stávajícím znění ZVZ, tak i v novém návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je…
Vypadá to, že dříve či později bude definitivně schválen nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Návrh byl sice dne 6. dubna 2016 Senátem Parlamentu České republiky vrácen zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, ten však spočívá toliko v prodloužení legisvakančního období ze současných tří měsíců na navrhovaných měsíců šest. Lze tak…
Trest je jako jed, kterého lékař upotřebí, když nemůže jinak léčit. Luiz Heinrich Mann, německý spisovatel
Právní úprava důležitého institutu pořádkové pokuty v českém právním řádu sice není žádným nováčkem, nicméně i tak stále plodí určité nezanedbatelné interpretační problémy. Bude jí proto v následujícím článku věnována pozornost, přičemž…
eFocus
Z lednových rozhodnutí z oblasti správního soudnictví jsem tentokrát výjimečně nevybral žádné, jehož autorem by byl samotný Nejvyšší správní soud. Zvolil jsem nález Ústavního soudu, jímž byl jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu (a spolu s ním i předcházející rozsudek Městského soudu v Praze) zrušen pro protiústavnost. Důvod je…
Zákon o registru smluv poměrně zásadním způsobem mění pravidla hry, pokud jde o povinnost uveřejňovat smlouvy, jejichž stranou jsou veřejné subjekty. Tento článek poskytne základní orientaci v právní úpravě a nastíní východiska praktické aplikace nového zákona.
Právní úprava vízové agendy je kapitola sama o sobě. Nejenže nereflektuje aktuální mezinárodní úpravu a běžnou praxi, ale samovolné určování pravidel ze strany českých velvyslanectví popírá zásady správního práva.
Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl dne 9. 3. 2016 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a v současné době je předložen ke schválení Senátu jako senátní tisk č. 220/0 (dále jen „ZZVZ“), stejně jako dosud platný a účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Při koupi ojetého vozidla je jedním ze stěžejních údajů, které potenciálního kupce zajímají na předním místě, počet najetých kilometrů. Ten by měl dle zažitých obecných představ odpovídat na otázku, jak moc bylo vozidlo používáno, na kolik jej bude možné ještě využít v budoucnu a jaké budou předpokládané náklady na jeho údržbu. Je ale bohužel…
Jaká je hranice mezi přestupkem a trestným činem při řízení motorových vozidel po požití návykové látky? Získat odpověď na tuto otázku bylo donedávna poměrně obtížné. Hranice mezi trestným činem a přestupkem byla doposud jasně stanovena judikaturou pouze pro řízení motorových vozidel po požití alkoholu.
S ohledem na současné znění zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) převažuje v otázce práva na přístup k obsahu spisu distanční formou názor, že takové právo účastníku řízení nenáleží.[1]
[1] Ve své rozhodovací praxi se Nejvyšší správní soud setkává občas i s docela bizarními případy. Jeden takový řešil v rozsudku ze dne 15. 12. 2015, č. j. 9 As 223/2015 – 35. Šlo v něm o počítačový SPAM. Přesně řečeno o elektronicky podanou žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen…
Důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. slouží k námitkám, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Chybějícím je některý výrok jako celek, pokud není obsažen v...
Ve vztahu k tvrzeným pohledávkám dědice nic nebrání jejich uplatnění i po skočení pozůstalostního řízení vůči třetím osobám žalobou podle části třetí o. s. ř., a to zcela...
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
