správní právo

Je pravidlem, že přestupky se projednávají v řízení o přestupcích. Zákonodárce však s ohledem na kriterium hospodárnosti a rychlosti upravuje v ustanoveních §§ 84 – 86 zákona o přestupcích blokové řízení, které představuje jakousi zjednodušenou variantu řízení o přestupcích.
Aby mohl být přestupek projednán v blokovém řízení, je nutno splnit…

V dnešní době bouřlivého rozvoje telekomunikací se občas majitelům pozemků stane, že přes jejich pozemek se přežene parta kopáčů, kteří za jeden den položí jakýsi kabel do země a zmizí. Většinou po nich zůstávají rozkopané chodníky a „zoraná“ pole či zahrady.

Ač to není příliš časté, každému z nás se může přihodit, že nalezne věc historické hodnoty. Jako děti bychom zřejmě byli nadšení „vykopáním pokladu“, ovšem dnes nám tento objev může přinést mnoho nepříjemností. Zejména pokud k tomuto nálezu dojde při stavbě.

Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích (z. č. 200/1990 Sb., o přestupcích) nebo v jiném zákoně (a to pokud nejde o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin).

V běžném životě se lze setkat s pojmy neoprávněná stavba a nepovolená stavba, které se často zaměňují, ač jejich význam je značně rozdílný stejně tak jako důsledky, které z nich mohou vyplynout. Stavba nepovolená je stavba, která je pořízena v rozporu se stavebně právními předpisy.

Stromy jakožto věci v právním slova smyslu mohou být předmětem mnoha právních vztahů, zejména vztahů vlastnických. Obsahem vlastnického práva je právo věc držet, užívat, brát z ní plody a užitky a právo s věcí nakládat. Čl. 11 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zaručuje.

Stavební zákon stanovuje ve svém § 85, že stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Ke změně ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní…

Novela zákona o obcích č. 128/2000 Sb. přináší jako jednu z mnoha změn také výčet práv občana obce, který se v dosavadní právní úpravě nevyskytoval. Výčet práv, která náleží občanu obce nalezneme v § 16 odst. 2 tohoto zákona. Mezi tato významná práva patří právo volit a být volen do zastupitelstva, hlasovat v místním referendu…

Správní řád v §49 stanovuje lhůty správnímu úřadu, ve kterých je povinen vydat rozhodnutí ve věci.

V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem řízení, rozhodne správní orgán dle uvedeného ustanovení bezodkladně. V ostatních případech, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je …

<p align="justify">Podle zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce. V souladu se smyslem tohoto zákona je sem nutno zařadit i rozhodování o změnách rozpočtu.

Přinášíme Vám návrh změny zákona č. 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve kterém se odtsraňují některé problematické body stávající úpravy

Od r. 1990 se místní správa v České republice nachází v procesu transformace. Bývalý systém místní správy byl zrušen a v místní správě byly zavedeny demokratické formy řízení.

Zákon o veřejné podpoře upravuje postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky ČR vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho přidruženými státy a na straně jedné a ČR na straně druhé

Procesní postup, kdy odvolací orgán rozhodující ve smyslu § 50 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, rozhodne jedním rozhodnutím o odvolání proti dvěma prvostupňovým rozhodnutím správce daně, nemá zákonnou oporu

Působnost finančních úřadů při ukládání pokut podle ustanovení § 37 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je dána v ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech

Při dodatečném stanovení daně je povinností správce daně přihlédnout ke všem okolnostem, které byly při daňové kontrole zjištěny, tedy nejen k těm, majícím za následek zvýšení daňového základu, ale též k těm, v důsledku kterých nutno daňový základ snížit