Protipožární vyhláška

Podle ochránce je protipožární vyhláška v rozporu s Ústavou i Listinou základních práv a svobod a pod pojmem „veřejný zájem“ se ve skutečnosti skrývají soukromé majetkové zájmy.

Za zásadní nedostatek považuje ochránce skutečnost, že vyhláška ve většině svých ustanovení odkazuje na české technické normy, které veřejnosti nejsou běžně dostupné a nejsou navíc dostupné bezplatně. Tato praxe podle ochránce odporuje ústavním principům, podle nichž musí být právní normy už ze své podstaty přístupné veřejně a bezplatně všem.

Protipožární vyhláška dále stanovuje vlastníkům staveb povinnost pořídit hasicí přístroje, zajistit jejich pravidelnou revizi a ve specifikovaných případech pořídit také kouřové čidlo. Tuto povinnost tvůrce vyhlášky – Ministerstvo vnitra - zdůvodňuje veřejným zájmem na ochraně před nebezpečím vzniku a šíření požárů. Uvádí, že vyhláška je reakcí na celkový statisticky doložený negativní trend nárůstu požárů bytů a domů a s tím spojenými úmrtími.

Oficiální a dostupné statistiky Hasičského záchranného sboru však o žádném negativním nárůstu nevypovídají – počet požárů v letech 2003-2007 je prakticky na stejné úrovni, stejně jako počet zraněných. U usmrcených dokonce v roce 2007 došlo oproti minulým letům k poklesu. Jak navíc ochránce zjistil, neexistuje ani statistika, která by prokazovala, že v objektech s hasicími přístroji a kouřovými čidly dochází k požárům méně často a škody na zdraví či majetku jsou menší. Na celkových statistikách požáru se neprojevilo ani povinné zvýšení počtu hasicích přístrojů u větších objektů v roce 2001 (1 přístroj na každých započatých 200m2 půdorysné plochy, z původních 400m2).

Ochránce z těchto skutečností vyvozuje, že stanovení povinnosti pořídit do nových domů hasicí přístroje není odůvodněné a pouze přispívá k zájmům těch osob, které budou mít z takto uložené povinnosti finanční profit. Potvrzuje to nakonec i samo Ministerstvo vnitra, které v důvodové zprávě k vyhlášce otevřeně uvádí, že „vyhláška bude mít pozitivní dopad na činnost malých a středních podnikatelů z hlediska jejich uplatnění při výrobě, revizích a opravách některých druhů výrobků sloužících k zabezpečení požární ochrany ve stavbách“.

Předcházení škodám z požárů může být podle ochránce dosahováno jinými metodami, které spadají do oblasti soukromoprávní, jako jsou například výhodnější pojistné podmínky.

V případě kouřových čidel ochránce mj. namítá nesmyslnost požadavku, aby vlastníci rodinných domů instalovali čidlo v „části vedoucí k východu“. Požáry obvykle vznikají v jiných částech domu a jestliže by k požáru došlo např. v noci v dětském pokoji, uzavřeném běžnými dveřmi a odděleném od zádveří k východu ještě další místností, došlo by k udušení či uhoření dětí dříve, než by čidlo na kouř reagovalo.

Povinnost instalovat hasicí přístroje a kouřová čidla mají však pouze majitelé nových domů. Vyhláška je tedy svojí podstatou diskriminační a toto rozlišování mezi vlastníky nových a starých domů znovu vyvolává pochybnosti o veřejném zájmu. Pokud by stát skutečně chtěl ve veřejném zájmu hájit majetek a zdraví občanů, stanovil by povinnost všem. Je to stejné, jako kdyby stát stanovil povinnost vozit autolékárničku pouze v autech vyrobených od určitého data.
 

Celý text návrhu s kompletní právní argumentací je umístěn ZDE.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz