správní právo

Od 1. ledna 2011 byla zrušena možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání.[1] Uchazeči o zaměstnání si dosud mohli k sociálním dávkám přivydělávat v pracovním, popř. služebním poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhl polovinu minimální mzdy, nebo na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní…

Otázku daru z pohledu zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) řeší většinou dárce, který si poskytnutý dar může odečíst jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP.

Dne 15. 9. 2010 nabyl účinnosti zákon 179/2010 Sb., kterým se mění zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a některé další zákony. Jedná se o doposud nejrozsáhlejší novelu ZVZ, která s sebou přinesla řadu exponovaných změn, jež jsou (mimo subjekty působící v této oblasti) registrovány i…

V nálezu sp. zn. IV. ÚS 1743/10 ze dne 23. listopadu 2010 se Ústavní soud vyjádřil k otázce, který orgán je příslušný k vydání rozhodnutí o povinnosti zaplatit smluvní pokutu, na níž vznikl nárok v důsledku neplacení elektronických (telekomunikačních) služeb.

Dne 30. prosince 2010 nabyla účinnosti zatím poslední novela zákona 137/2010 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), která upravuje požadavky na stanovení základních kvalifikačních předpokladů veřejnými zadavateli. Dosavadní podoba ustanovení § 53 odst. 1 ZVZ, upravujícího přehled požadavků na základní…

V rozhodčím řízení dochází v poslední době často k mísení pojmů (stálý) rozhodčí soud na straně jedné a arbitrážní centrum na straně druhé. Dnešní příspěvek bude proto rázu mírně pedagogického, neboť jeho autor považuje za užitečné vysvětlit, jak se tyto pojmy k sobe navzájem obsahově mají a zda je jejich právní zakotvení opravdu tak odlišné, jak…

Před časem jsem se setkal se zajímavým dotazem , zda musí správní úřad při ukládání pokuty za tzv. jiný správní delikt (např. podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) přihlédnout k majetkovým poměrům pachatele?

Na začátku roku 2011 lze očekávat vstup v účinnost novel dvou důležitých daňových zákonů. Jedná se o novelu zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk č. 158, schválen oběma komorami Parlamentu ČR) a novelu zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 129, v současné době ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR). Pokud dojde ke…

Před časem jsem se setkal se zajímavým dotazem, zda může být jako relevantní vada řízení uznáno, že občan nemohl být přítomen na jednání soudu, jelikož v tentýž čas byl předveden revizorem městské hromadné dopravy na policii, jelikož neuhradil pokutu v MHD. Lidský život je pestrý , obdobnou situaci před časem řešil i Nejvyšší správní…

Ustanovení § 91 odst. 4 zákona 500/2004 Sb., správního řádu, v pl. znění (dále jen „správní řád“), řeší situaci, kdy je v řízení více účastníků a všichni se vzdají práva podat odvolání – v takovém případě nabývá rozhodnutí právní moci den následující po dni, kdy tak učinil poslední z nich. Otázkou je, jak stanovit okamžik právní moci v případě…

Pokud o místních poplatcích obecně platí, že bývají v mediích neprávem ve stínu daní, tak pro lázeňské poplatky to platí dvojnásob.

Určení místní příslušnost soudu v civilním řízení je bráno za jednu ze základních podmínek pro řádné a zákonné vedení soudního řízení a následného rozhodnutí ve věci. Obsahem tohoto článku je zamyšlení nad tématem, které se zdá být nekomplikované, a to určení místní příslušnosti soudu ve sporném civilním řízení, je-li vícero…

V daňovém řízení platí v souladu s § 2 odst. 7 zákona 337/1992 Sb. (dále jen „daňový řád“) zásada, že při uplatňování daňových zákonů se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně bez ohledu na stav formálně právní. Na následujících řádcích bychom rádi chtěli uvést některá…

V rámci poskytování právních služeb jsme se nedávno setkali s případem, kdy klient požadoval, aby v rámci kontroly pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, provádění nemocenského pojištění a plnění povinností v důchodovém pojištění mohl být zastupován dvěma osobami. Důvodem tohoto uspořádání bylo to, že…

Souběhem se rozumí situace, kdy je statutární orgán nebo jeho člen – nejčastěji jednatel společnosti s ručením omezeným či člen představenstva akciové společnosti v téže společnosti zároveň v pracovním poměru se společností, tedy je jejím zaměstnancem, a to často na vedoucí pozici např. generálního či finančního ředitele. V praxi je souběh stále…

Jak již opakovaně proběhlo našimi médii chystají se změny jak zákoníku práce , tak i zákona o zaměstnanosti. Vítám např. navrhované změny v oblasti odstupného. Nyní v případě výpovědi náleží zaměstnanci odstupné ve výši tří měsíčních platů bez ohledu na to, jak dlouho u zaměstnavatele pracuje. Podporuji vládní ideu podmínit výši odstupného…

Návrh novely zákona 150/2002 Sb., soudního řádu správního obsahuje řadu změn, které by ve svém důsledku měly vést ke zrychlení soudního řízení správního. Mezi navrhované změny patří zejména změna místní příslušnosti soudů, sjednocení řízení o kasační stížnosti a rozšíření podmínek pro podání žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení…

Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní ( ve smyslu poskytující relevantní podněty) a kontrolní orgány výbory, které mu předkládají svá stanoviska, návrhy a jsou mu odpovědny.[1] V samostatné působnosti platí jakási generální klauzule, že je zcela na zastupitelstvu obce, zda zřídí či nezřídí ten který výbor. Jak už tomu v českém právu…

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2243/2009 opětovně vyjádřil k problematice hromadného propouštění a s tím související příslušnosti úřadu práce. Znovu tak potvrdil své již dříve vyjádřené stanovisko k této otázce[1]. Příslušnost úřadu práce, kterému je zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce[2] prokazatelně…

Dne 1. května 2010 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení spolu s prováděcím nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009 (dále jen "koordinační nařízení").