Krátká poznámka k navrhované změně zákona o zaměstnanosti
Jak již opakovaně proběhlo našimi médii chystají se změny jak zákoníku práce , tak i zákona o zaměstnanosti. Vítám např. navrhované změny v oblasti odstupného. Nyní v případě výpovědi náleží zaměstnanci odstupné ve výši tří měsíčních platů bez ohledu na to, jak dlouho u zaměstnavatele pracuje. Podporuji vládní ideu podmínit výši odstupného počtem odpracovaných let. Dnešní „rovnost“(či spíše rovnostářství) nepokládám za spravedlivé.
Pro informační komplexnost si připomeňme, že nekolidující zaměstnání je takové zaměstnání, které nebrání občanovi v zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Rozumí se jím výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy a výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne rovněž polovinu minimální mzdy.
Podle dnešní právní úpravy si nezaměstnaný může po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti přivydělávat polovinu minimální mzdy, tedy nyní 4000 korun českých . Dle předmětného návrhu by toto v budoucnu již nepřicházelo legálně v úvahu.
Podle ministra práce a sociálních věcí J. Drábka (na levici stále častěji označovaného jako Dráb) je však tento institut masově zneužíván, proto se navrhuje jeho zrušení.
Dle nejen mého soudu, navržené opatření připravuje nezaměstnaného či nezaměstnanou o možnost uchování si aspoň zčásti pracovních návyků a pracovní morálky. Ze sociologického hlediska dochází k negativnímu jevu ztráty kontaktu s pracovním prostředím a přerušení sociálních vazeb - jinak řečeno dochází ke snížení tzv. sociálního kapitálu . Omezením možnosti legálního přivýdělku se též zvyšuje podhoubí pro práci zcela na černo, ze které stát na daních nevidí, na rozdíl od zmiňovaných „proklínaných“ nekolidujících přivýdělků, ani korunu.
A co je dle mého soudu asi nejdůležitější, celá akce opět zesiluje tlak na naše sociální systémy, tedy především na státní sociální podporu a sociální péči.
To co by si nezaměstnaný legálně přivydělal, bude velice často (zejména pokud vyživuje nějaké další osoby) pobírat na sociálních dávkách.
Podtrženo a sečteno - s návrhem na zrušení nekolidujícího zaměstnání stejně jako např. odboráři a odboroví právníci vyslovuji zřetelný nesouhlas. To, že stát nedokáže něco uhlídat, přece nemůže být důvodem pro zrušení!
JUDr.Petr Kolman, Ph.D.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno
