Zastoupení ve správním řízení – postřeh z praxe

V rámci poskytování právních služeb jsme se nedávno setkali s případem, kdy klient požadoval, aby v rámci kontroly pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, provádění nemocenského pojištění a plnění povinností v důchodovém pojištění mohl být zastupován dvěma osobami. Důvodem tohoto uspořádání bylo to, že kontrola se vztahovala na období, v rámci něhož došlo u klienta ke změně účetních, které zpracovávali mzdovou agendu.

Kontrola plnění povinností zaměstnavatele ve vztahu k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodovému pojištění se řídí zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů; ve vztahu k nemocenskému pojištění je příslušná úprava obsažena v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V případě obou právních norem platí, že na správní řízení se použije správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 108 zákona č. 582/1991 Sb., resp. § 143 odst. 1 zákona č.187/2006 Sb.). Vzhledem k tomu, že ani zákon o nemocenském pojištění ani zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nemají svoji speciální úpravu, nastupuje aplikace správního řádu.

Podle § 33 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů se účastník může nechat zastoupit zmocněncem, přičemž v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Správní řád dále vypočítává, jak může být zmocnění uděleno – (i) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení; (ii) pro celé řízení; (iii) jako generální plá moc nebo (iv) v jiném rozsahu dle zvláštního zákona.

Z obecné teorie vyplývá, že později udělená plná moc ruší předchozí zmocnění.

Otázkou je, zda ve výše nastíněné situaci lze řízení (nebo předmět řízení) rozdělit tak, aby bylo možno udělit plnou moc k určitému úkonu nebo pro určitou skupinu úkonů. Výsledkem celé kontroly je jediný protokol, který podepisuje účastník, resp. jeho zmocněnec.

Nastíněná situace shora byla vyřešena tak, že byly uděleny skutečně dvě plné moci, které byly rozlišeny z hlediska časového, tj. jedna se vztahovala k agendě za období XY, druhá na období YZ. Každý ze zmocněnců byl oprávněn činit úkony vztahující se k té jeho příslušné agendě.

Jsme si vědomi, že vzhledem k tomu, že se formálně jedná o jediné řízení a tedy jedinou věc, může tento způsob řešení vyvolávat určité pochybnosti.

Ráda bych tuto úvahu ukončila poznámkou k faktickému průběhu kontroly. Aby se klient nedostal do problémů s tím, že např. jeden ze zmocněnců nebude vůbec k jednání připuštěn, komunikovali jsme s příslušnou úřednicí předem. Její stanovisko bylo takové, ať přijde zmocněnců, kolik chce, že s tím nemá problém. Zde zcela platí, že šedá je teorie a zelený je strom života. Nebo je to neznalostí správního řádu ze strany úředníků a vytváření si vlastních pravidel?

Mgr. Olga Nemravová