Nová pravidla nekolidujícího zaměstnání od 1. 1. 2011 čili Přivydělávat si k podpoře v nezaměstnanosti může jen ten, kdo o ni požádal do 31. 12. 2010

Od 1. ledna 2011 byla zrušena možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání.[1] Uchazeči o zaměstnání si dosud mohli k sociálním dávkám přivydělávat v pracovním, popř. služebním poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhl polovinu minimální mzdy, nebo na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhla polovinu minimální mzdy.

Dosavadní možnost měla své výhody i nevýhody. Příjem z nekolidujícího zaměstnání byl pro nezaměstnané uchazeče vítaným přilepšením v jistě nelehké sociální a ekonomické situaci, nadto výkon pracovní činnosti přispíval k zachování pracovních návyků, které mnozí dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí a pak se, když je pro ně nalezeno vhodné zaměstnání, v něm jen těžko uplatňují. Zaměstnavatelé mohli uchazečům o zaměstnání nabídnout kratší pracovní úvazky, o které případně na trhu práce nebyl velký zájem.

Někdy výkon nekolidujícího zaměstnání odváděl uchazeče o zaměstnání od řádného plnění povinností vůči úřadu práce, hledání nového plnohodnotného zaměstnání. Nekolidující zaměstnání však bylo především mnohdy zneužíváno, když byl sjednán pracovně-právní vztah, na jehož základě zaměstnanec oficiálně pobíral jen povolenou výši příjmu, zatímco mimo účetní evidenci mu byla vyplácena nepřiznaná částka vyšší (docházelo tak ke zkracování povinných daňových a pojistných odvodů na straně jedné a na straně jedné neoprávněnému čerpání sociálních dávek). Tomu však nejspíš nezabrání ani nová pravidla, protože nyní takoví uchazeči přejdou z pololegální činnosti do „plné ilegality“.

Podporu nebo výdělek

Ani nadále není vyloučeno souběžné vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkon uvedené nekolidující výdělečné činnosti, ovšem už nelze pobírat současně podporu v nezaměstnanosti a, byť omezený, příjem z nekolidujícího zaměstnání. [2]

Uchazeč o zaměstnání si dříve směl k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat za stanovených podmínek v pracovně-právním vztahu až polovinu minimální mzdy za měsíc, tedy 4.000,-- Kč, a to hrubého příjmu. To už možné není. Uchazeč o zaměstnání si musí vybrat – buďto podporu nebo (při)výdělek. Nekolidující zaměstnání je tak nadále vhodné především pro ty, kdo nárok na podporu nemají vůbec, protože nesplnili podmínky pro její přiznání,[3] anebo již vyčerpali podpůrčí dobu[4] a výplata podpory jim byla zastavena.

Limitovaný příjem z nekolidujícího zaměstnání a v podstatě i pracovní doba v něm

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají, polovina minimální mzdy je vždy konečným a nepřekročitelným limitem výše přípustného příjmu. V nekolidujícím zaměstnání není třeba řešit sjednaný rozsah pracovní doby. Jedinou omezující podmínkou je výše příjmu. Avšak na druhou stranu je samozřejmě nutno dodržet příslušné limity přípustného objemu práce, a to u dohody o provedení práce nejvýše 150 hodin za kalendářní rok a u dohody o pracovní činnosti v průměru maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (zásadně jde o 40 hodin týdně).[5] Z povahy věci a skutečnosti, že zaměstnavatel musí dodržovat minimální mzdu (resp. v pracovním poměru i nejnižší úrovně zaručené mzdy) také v nekolidujícím zaměstnání, plyne, že pracovní doba zaměstnance v nekolidujícím pracovně-právním vztahu by nikdy neměla překročit 83 hodin za měsíc.

Byť tedy uchazeč o zaměstnání vykonávající nekolidující zaměstnání, z něhož může dosáhnout jen omezeného příjmu, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, je pro něj výhodné být současně veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce, a to z důvodu jeho budoucích nároků v oblasti důchodového pojištění a aktuelně z důvodu účasti na veřejném zdravotním pojištění a splnění povinnosti odvádět na něj příslušné pojištění.

Přiznání úřadu práce

Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je i nadále, že výkon nekolidujících výdělečných činností (zaměstnání) není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Přechodná ustanovení ponechávají dočasně výhodu

Nové pravidlo zákona o zaměstnanosti zakazující výplatu podpory v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání po dobu, kdy vykonává nekolidující zaměstnání, účinné od 1. ledna 2011, se podle výslovného znění právního předpisu vztahuje jen na podporu v nezaměstnanosti, o níž uchazeč o zaměstnání požádal po 1. lednu 2011. (Viz ust. čl. IX bodu 7 a čl. X bodu 3 zákona č. 347/2010 Sb. a srovnej ust. § 44 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2011.) Z toho tedy plyne, že uchazeč o zaměstnání, jenž se zaevidoval na úřadu práce a požádal jej o podporu do konce r. 2010 a (již) v tu dobu vykonával nekolidující zaměstnání nebo do něj vstoupil (nebo dokonce teprve vstoupí) až v průběhu podpůrčí doby (5, 8 nebo 11 měsíců, po které lze v závislosti na dosaženém věku uchazeče o zaměstnání pobírat podporu v nezaměstnanosti), a to případně až nyní v r. 2011, může i nadále vykonávat nekolidující zaměstnání a přivydělávat si v něm k podpoře v nezaměstnanosti, aniž by na ni ztratil nárok. Naproti
tomu pro uchazeče o zaměstnání, který požádal o podporu v nezaměstnanosti až v r. 2011, platí již nová omezující pravidla.

Adolf Maulwurf

--------------------------------------------------------------------------------

[1] Tento pojem sice není a ani nebyl v příslušné právní úpravě obsažen, ale v praxi se velmi vžil. Viz např. Bičáková, O.: Nejdůležitější změny připravované novely zákona o zaměstnanosti, Právní rádce č. 11/2010, Economia a.s.; Fetter, R.W.: Zaměstnávání nezaměstnaných, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 9/2010, BMSS-START s.r.o.; Svěrčinová, E: Změny pro uchazeče o zaměstnání v novele zákona o zaměstnanosti od 1. 1. 2009, Personální a sociální kartotéka č. 1/2009, LINDE nakladatelství s.r.o. atp.
[2] Viz ust. § 44 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. ledna 2011 (dále jen zákon o zaměstnanosti, v platném znění).
[3] Základní podmínkou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je účast na důchodovém pojištění, tedy výkon práce v zaměstnání (za stanovených podmínek v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) nebo jiné (samostatné) výdělečné činnosti, po dobu 12 měsíců v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, přičemž ale jako předchozí zaměstnání se počítají i některé náhradní doby – k tomu viz zejména ust. § 39 odst. 1 a § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
[4] V závislosti na věku uchazeče o zaměstnání, dosaženého ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, činí podpůrčí doba 5, 8 nebo 11 měsíců. Viz ust. § 43 zákona o zaměstnanosti, v platném znění.
[5] Viz ust. § 75 a 76 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Adolf Maulwurf

4. 2. 2011