Stavební deník v elektronické formě – výkladové nejasnosti
Již přes rok, konkrétně od 1. 1. 2021 platí, že u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě[1]. Od počátku letošního roku, tj. od 1. 1. 2022 je umožněno autorizovaným osobám[2] plnohodnotně opatřit dokumenty související s výkonech jejich činnosti, tj. i záznamy do stavebního deníku, elektronicky , tj. prostřednictvím elektronického podpisu a elektronického autorizačního razítka.[3] Na možná úskalí a výkladové nejasnosti ohledně vedení stavebního deníku v elektronické formě se zaměříme v tomto článku.
Podle § 152 odst. 6 stavebního zákona platí, že u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě. Dané ustanovení bylo do stavebního zákona včleněno na základě části dvacáté první zákona č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon 403/2020“). Povinnost vést stavební deník v elektronické formě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, se použije, pokud bylo zadávací řízení zahájeno po dni nabytí účinnosti zákona 403/2020[4]. Zákon 403/2020 přitom nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021. Od tohoto dne je zadavatel v postavení stavebníka povinen vyžadovat vedení stavebního deníku v elektronické formě.
Doplnění § 152 stavebního zákona o nový odstavec 6 vzešlo z pozměňovacího návrhu v rámci jeho projednání na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR[5];. Pokud zadavatel nezajistí vedení stavebního deníku v elektronické formě, spáchá přestupek, za který mu dle § 178 odst. 3 písm. d) stavebního zákona může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.
Stavební zákon nestanoví další podrobnosti a nároky týkající se vedení stavebního deníku v elektronické formě. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku upravuje příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdější předpisů, která uvádí: „V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.“.
Vedení stavebního deníku v elektronické formě v období po 1. 1. 2021 v praxi naráželo (vedle dále zmiňovaného výkladového problému, kterým se zabývá níže uvedené metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“)) na skutečnost, že autorizované osoby k tomuto dni nemohly dokumenty související s výkonem svojí činnosti opatřit elektronickým podpisem a elektronickým (autorizačním) razítkem jakožto povinnou součástí jimi učiněného záznamu v elektronické formě. Požadavku na vedení stavebního deníku v elektronické formě bylo v praxi vyhověno tak, že zápisy autorizovaných osob učiněné v listinné podobě byly převedeny do elektronické podoby v souladu s postupy podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
Úprava přijatá zákonem č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 47/2020“), sice zavedla k § 13 odst. 3 autorizačního zákona[6] plnohodnotný elektronický ekvivalent[7], avšak až s účinností od 1. 7. 2023. Podle nového § 13 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona platí, že dokument související s výkonem činnosti autorizované osoby musí být „opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu, obsahujícím jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou, obor, popřípadě specializaci, označení Komory, a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem".
Výše uvedený nesoulad se rozhodl napravit poslanec Ondřej Polanský, který podal pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj k vládnímu návrhu zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů. V rámci svého pozměňovacího návrhu navrhl posunout účinnost novely autorizačního zákona v rámci zákona 47/2020, a to konkrétně již k 1. 1. 2022. Od tohoto data tak autorizované osoby, jsou-li držiteli elektronického razítka, mohou záznamy ve stavebním deník činit výhradně elektronickou formou.[8]
Na vzniknou situaci zareagovalo představenstvo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“), když bez znalosti mj. toho, kolik autorizovaných osob bude elektronické razítko potřebovat, přistoupilo k výběru dodavatele a volbě kvalifikovaného prostředku. Kvalifikovaným prostředkem zvolilo USB token a jako dodavatele vybralo Českou poštu, s.p.[9]
Podle § 157 stavebního zákona je stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí pak stavebník. Povinnost zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě může stavebník splnit dvěma způsoby, a to buď na základě dohody nebo smlouvy se zhotovitelem, jejímž předmětem bude závazek zhotovitele vést stavební deník v elektronické formě, anebo tak, že sám zajistí převod zápisů ve stavebním deníku do elektronické formy. Odpovědnost stavebníka vyplývající z ustanovení § 152 odst. 6 stavebního zákona tímto není dotčena.
Vzhledem k textaci § 152 odst. 6 stavebního zákona není rovněž zcela zřejmé, zda požadavky v něm uvedené se vztahují rovněž na případy, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku na dodávky či služby, jejíž součástí je i stavba. Jedná se o situaci, kdy veřejná zakázka je zadávána v nadlimitním režimu a předpokládaná hodnota části veřejné zakázky, která odpovídá stavbě (resp. správněji by mělo být uvedeno stavebním pracím), přesahuje hodnoty nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce. Je otázka, zda v takovém případě musí zadavatel zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě.
MMR, jakožto gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), i stavebního zákona k dané problematice vydalo v lednu 2021 stanovisko[10], které se zaobírá praktickými otázkami vedení stavebního deníku v elektronické formě za situace, kdy autorizované osoby, které podle § 13 autorizačního zákona opatřují dokumenty související s výkonem jejich činností vlastnoručním podpisem a otiskem razítka, mohou vlastnit elektronický podpis, avšak podle legislativy platné do 1. 1. 2022 nikoli elektronické razítko. Následně v průběhu měsíce srpna 2021 bylo ze strany odboru stavebního řádu MMR vydáno metodické sdělení[11] (dále jen „metodické sdělení“), které se zabývá otázkou, u jakých veřejných zakázek je zadavateli jakožto stavebníkovi dána povinnost vést stavební deník v elektronické formě. V metodickém sdělení MMR dochází k závěru, že povinnost zadavatele zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě je dána pouze tehdy, pokud zadává výlučně nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.
Jak již bylo řečeno v úvodu tohoto článku, vládní návrh zákona 403/2020 předmětnou změnu § 152 stavebního zákona neobsahoval. Metodické sdělení uvádí, že daná změna byla navržena na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, který byl následně přijat jako pozměňovací návrh hospodářského výboru[12] a že pro aplikaci § 152 odst. 6 stavebního zákona je proto nezbytné vycházet z uvedeného odůvodnění daného poslaneckého pozměňovacího návrhu: „Navrhuje se proto, aby v případech, kdy je stavba hrazena z veřejných rozpočtů (tedy pokud jde o investici v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek) a jde zároveň o zakázku nadlimitní (ve smyslu téhož zákona), tedy s hodnotou vyšší než 150 mil. Kč, musel by stavebník zvolit právě tuto formu vedení stavebního deníku.“
K uvedenému odůvodnění povinnosti vést stavební deník v elektronické formě pouze v případně nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (výše uvedená citace kurzívou) je třeba uvést, že toto není na webových stránkách sněmovního tisku 673[13] dohledatelné. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že se nejedná o samostatný poslanecký pozměňovací návrh, ale o pozměňovací návrh hospodářského výboru. Bližší podrobnosti ohledně jeho projednání na půdě hospodářského výboru nejsou veřejně dostupné.
Autoři tohoto článku mají za to, že i za situace, že by bylo potvrzeno, že úmyslem a záměrem navrhovatele daného pozměňovacího návrhu bylo, aby povinnost vedení stavebního deníku v elektronické formě byla vázána pouze na nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce, není tato skutečnost z výše citovaného odůvodnění metodického sdělení zcela a bez pochyb zřejmá.
V době přijetí uvedeného pozměňovacího návrhu[14] činil limit pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 137 366 000 Kč bez DPH.[15] Metodické sdělení operuje s částkou 149 224 000 Kč bez DPH a jejím zaokrouhlením směrem nahoru. Tato částka však byla relevantní pro veřejné zakázky na stavební práce v období do 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019, nikoliv tedy v době podání a projednávání daného pozměňovacího návrhu. Odůvodnění vedení stavebního deníku v elektronické formě pouze pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce je postaveno na limitu 150 mil Kč, který však v roce 2020 z nařízení 172/2016 ani samotného ZZVZ nevyplýval.
Byť se odůvodnění metodického sdělení jeví jako logické, nepostihuje ještě situaci, kdy jsou stavební práce (chcete-li stavba) součástí předmětu plnění nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby. Jde tedy o to, zda v takovém případě vzniká povinnost vést elektronický stavební deník. Tato povinnost by dle našeho názoru měla být dána pouze tehdy, kdy hodnota stavebních prací (jako část plnění předmětu veřejné zakázky na dodávky či služby) je vyšší než limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Doufejme, že je tento výklad přijatelný i pro předkladatele pozměňovacího návrhu, potažmo MMR.
Zadavatelům v postavení stavebníka tak lze doporučit vedení stavebního deníku v elektronické formě i za situace, kdy předpokládaná hodnota stavebních prací, která je součástí jakékoli veřejné zakázky (tedy i veřejné zakázky na dodávky nebo služby), dosahuje hodnoty pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.
S ohledem na přetrvávající řadu dotazů ze strany stavebníků či autorizovaných osob, se kterými se potýká zřejmě nejen ČKAIT, ale i další subjekty, by bylo žádoucí další upřesnění metodického sdělení.
Mgr. Michaela Machálková,
advokátka
Mgr. Tomáš Machurek,
partner
[1] Spojení „v elektronické formě“ v celém textu tohoto článku uvádíme s ohledem na použití tohoto spojení v § 152 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), jakkoliv právně správnější by mělo být použití slovního spojení „v elektronické podobě“.
[2] Ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“) jde o osoby, kterým byla udělena autorizace dle autorizačního zákona.
[3] Dané oprávnění vyplývá z § 13 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona. Do 31. 12. 2021 bylo možné dokumenty autorizované osoby vyhotovit jen listině a opatřit je vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace. Tato možnost autorizovaným osobám zůstala zachována i nadále, a to dle § 13 odst. 3 písm. a) autorizačního zákona.
[4] Viz přechodná ustanovení zákona 403/2020 (čl. XXV bod 4), kde je uvedeno, že "Povinnost vést stavební deník v elektronické formě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, se použije, je-li zadávací řízení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.".
[5] Konkrétně se jednalo o pozměňovací návrh hospodářského výboru ze 41. schůze konané dne 13. 5. 2020, jehož autorem je poslanec Ondřej Polanský.
[6] Dané ustanovení ve znění před novelou zákona 47/2020 stanovilo povinnost autorizovaných osob opatřit dokumenty související s výkonem jejich činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace.
[7] Tj. kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
[8] Vedle toho autorizovaným osobám zůstává zachována možnost činit záznamy do stavebního deníku postupem dle § 13 odst. 3 písm. a) autorizačního zákona.
[9] Více viz Hnízdil, R. Autorizované osoby ČKAIT budou moci již brzy získat e-razítko. Zprávy a informace ČKAIT, 2021, č. 6.
[10] Stanovisko „Změny stavebního deníku od 1. ledna 2021“ z pera odboru stavebního řádu MMR je k dispozici >>> zde.
[11] Metodické sdělení „Vedení stavebního deníku v elektronické formě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky“ k dispozici >>> zde.
[12] Jedná se o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení garančního hospodářského výboru č. 295 z 41. schůze konané dne 13. května 2020 (tisk 673/2) – viz Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony k dispozici >>> zde.
[13] Sněmovní tisk k zákonu 403/2002: k dispozici >>> zde.
Daná skutečnost však ničeho nemění na existenci daného pozměňovacího návrhu.
[14] Usnesení hospodářského výboru k pozměňovacím návrhům bylo vydáno dne 19. 5. 2020.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
