epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 2. 2019
    ID: 108860upozornění pro uživatele

    Stručně k zakročovací povinnosti zaměstnance

    Dle § 249 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákoník práce“) je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (škodě), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. V případě, že hrozí škoda či nemajetková újma je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Zakročovací povinnost je zakotvena v odst. 2 téhož ustanovení, když je zaměstnanec povinen zakročit, je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákrok (nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, případně pokud tím vystaví vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké) učinit.

    HSP & Partners advokátní kancelář v.o.s.

    Cílem tohoto článku je stručné zamyšlení nad právní úpravou této prevenční a zejména zakročovací povinnosti.

    Právní úprava nastíněná výše vychází de facto z právní úpravy zákona 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „SZP“), a to konkrétně z § 171 SZP, když oproti této předchozí právní úpravě obsahuje současný zákoník práce rozšíření o povinnosti zaměstnance v souvislosti s možnou nemajetkovou újmou – je povinen si počínat tak, aby k ní nedocházelo, případně je povinen její hrozbu ohlásit nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Autoři článku si v souvislosti s povinností upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance kladou otázku, zdali má zaměstnanec povinnost upozorňovat také na hrozbu vzniku bezdůvodného obohacení, když tuto povinnost mu zákon explicitně neukládá (má pouze povinnost počínat si tak, aby ke vzniku nedocházelo). Další podstatnou otázkou je také rozsah zakročovací povinnosti, když zákon explicitně zakotvuje povinnost zakročit v definovaných případech k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli, nikoliv však už k odvracení hrozící nemajetkové újmy zaměstnavateli, či snad proti hrozícímu bezdůvodnému obohacení vzniknuvšímu v neprospěch zaměstnavatele.

    K rozdílu mezi odpovědností za škodu a bezdůvodným obohacením si dovolují autoři tohoto příspěvku odkázat na již uvedené: „Rozdíl mezi odpovědností za škodu a bezdůvodným obohacením spočívá v tom, že zatímco předpokladem odpovědnosti za škodu je vznik újmy v důsledku protiprávního jednání škůdce bez ohledu na to, zda se sám nějak obohatil, předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je újma jednoho v důsledku obohacení druhého. Pokud k obohacení došlo v důsledku protiprávního jednání obohaceného a vztahy odpovědnosti za škodu a za bezdůvodné obohacení by měly vzniknout mezi týmiž subjekty, obecné pravidlo zmíněné v úvodu se nepochybně uplatní. Jsou-li splněny podmínky k odnětí obohacení škůdci z titulu náhrady škody, právní úpravu bezdůvodného obohacení aplikovat nelze.“[1]

    Zákoník práce tedy jasně rozlišuje škodu[2] (jako újmu na majetku), nemajetkovou újmu a bezdůvodné obohacení, když předpoklady pro jejich vznik se liší (viz výše). Bližší vymezení a předpoklady vzniku lze obecně nalézt v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“).

    V tomto směru lze tedy uvést, že ust. § 249 zákoníku práce klade na bedra zaměstnanců povinnost si počínat tak, aby nedocházelo ke všem třem výše vymezeným negativním stavům (a to nejen v neprospěch zaměstnavatele), oznámit hrozbu již mají pouze ve vztahu ke dvěma z nich (
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    škodu a nemajetkovou újmu – avšak opět v neprospěch kohokoliv) a zakročit musí pouze ve vztahu k jedné z nich (hrozící vznik
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    škody zaměstnavateli).
     
    Podle názoru autorů tohoto článku by však měl mít zaměstnanec povinnost zakročit nejen v případě zaměstnavateli hrozící škody, avšak také v případech hrozící nemajetkové újmy na straně zaměstnavatele, či v případech hrozby vzniku bezdůvodného obohacení (pokud to po něm lze vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat), neboť je zaměstnanec povinen v souladu s § 301 písm. d) zákoníku práce řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.[3] Stejně tak z uvedeného ustanovení vyplývá, že by měl mít zaměstnanec povinnost ohlásit možnou hrozbu vzniku bezdůvodného obohacení na úkor zaměstnavatele, neboť tím zaměstnanec plní svou povinnost ochraňovat majetek svého zaměstnavatele před zneužitím (konkrétně před jeho možným zmenšením).

    Ačkoliv český právní řád nezná pojem loajality zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli, jedná se o uznávaný princip vyplývající zejména z výše zmíněného ustanovení § 301 písm. d) zákoníku práce a podle názoru autorů tohoto článku tato loajalita zahrnuje i aktivní jednání (pokud to po něm lze vzhledem ke konkrétní situaci rozumně požadovat) zaměstnance v případech, kdy hrozí zneužití majetku zaměstnavatele (a to z jakéhokoliv titulu – nejen v důsledku protiprávního jednání škůdce).

    S ohledem na vše uvedené výše mají tedy autoři tohoto článku za to, že tato problematika by měla být dále odborně diskutována, neboť pokládají stávající úpravu ustanovení § 249 zákoníku práce za nedostatečnou.

    Mgr. Milan Jelínek,
    advokátní koncipient

    JUDr. Lenka Příkazská, 
    advokátka


    HSP & Partners advokátní kancelář v.o.s.

    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:    ak@akhsp.cz

    __________________________________ 
    [1] Mgr. Jan Pořízek. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za bezdůvodné obohacení. Zdroj: EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
    [2] Pozn. autorů: Tuto dokonce zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů z nám nepochopitelných důvodů definuje jako újmu na jmění.
    [3] § 301 písm. d) zákoníku práce


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Milan Jelínek, JUDr. Lenka Příkazská (HSP & Partners)
    13. 2. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dobrá víra třetích osob
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Odmítnutí dovolání
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.