epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 11. 2002
    ID: 19902upozornění pro uživatele

    Stručný přehled současné právní úpravy vyvlastnění v českém právním řádu

    V následujícím výkladu se budu zabývat problematikou pramenů právního institutu vyvlastnění., jinak řečeno vymezení nejdůležitějších právních předpisů, stanovících závazná pravidla, jimiž se proces vyvlastnění musí řídit. Právní úprava institutu vyvlastnění je ovšem roztříštěná v desítkách právních předpisů rozdílné právní síly, z nejrůznějších oblastí státní správy a lidské činnosti vůbec.

    Co se týče otázky definice pojmu „vyvlastnění“ a vymezení „hranic“ institutu vyvlastnění od právních institutů příbuzných plně odkazuji na svůj článek publikovaný v epravu pod názvem „Několik slov k charakteristice právního institutu vyvlastnění a jeho odlišnosti od příbuzných právních institutů“. V následujícím výkladu se budu zabývat problematikou pramenů právního institutu vyvlastnění., jinak řečeno vymezení nejdůležitějších právních předpisů, stanovících závazná pravidla, jimiž se proces vyvlastnění musí řídit. Právní úprava institutu vyvlastnění je ovšem roztříštěná v desítkách právních předpisů rozdílné právní síly, z nejrůznějších oblastí státní správy a lidské činnosti vůbec. Z uvedených důvodů tedy nelze považovat dále uvedený výčet právních předpisů, upravujících institut vyvlastnění za vyčerpávající.
    Ústavní základ instituce vyvlastnění najdeme, v článku 11 odst. 4 Listiny, který stanoví, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu.
    Sílu ústavního zákona má i Evropská úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod, publikovaná pod 296/1992 Sb. Vyvlastnění (přesněji řízení ve věcech vyvlastnění) se týká její článek 6 zakotvující právo jednotlivce na spravedlivý proces a ustanovení čl. 1 dodatkového protokolu č. I., jenž chrání vlastnictví.
    Ustanovení úmluvy blíže rozvádí a upřesňuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku, zřízeného zejména pro rozhodování o stížnostech jedince, jenž se domnívá, že došlo k zásahu do jeho základních práv úmluvou garantovaných.
    Ač nejsou rozsudky Evropského soudu pro lidská práva z hlediska ryze formálního pramenem práva, z hlediska vlivu na právní řády smluvních stran mají větší váhu než text samotné úmluvy.
    Výchozí zákonnou právní úpravu vyvlastnění obsahuje § 128 občanského zákoníku, když stanoví : „ ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit, nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu“.
    Základním vyvlastňovacím předpisem zůstává zákon 50/1976 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména jeho ustanovení §§ 108 - 116. Stavební zákon zde obsahuje zejména podrobnější vymezení zákonných podmínek (viz. poslední věta předchozího odstavce), při splnění kterých je možno vyvlastnění provést, dále některá pravidla vztahující se k vyvlastňovacímu řízení aj. K stavebnímu zákonu byla vydána řada prováděcích předpisů. Instituce vyvlastnění se týká zvláště vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj 132/1998 Sb., kterou se provádějí ustanovení stavebního zákona, jenž ve svých §§ 46 a 47 obsahuje bližší úpravu náležitostí návrhu na vyvlastnění a náležitosti vyvlastňovacího rozhodnutí. Dalším důležitým předpisem je vyhláška federálního Ministerstva financí 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim. Tato vyhláška v podrobnostech odkazuje na cenové předpisy, kterými jsou zákon 151/1997 Sb. o oceňování majetku a prováděcí vyhláška k němu 276/1997 Sb.
    O vyvlastnění nalezneme zmínku i v dalších zákonech. Některé z nich – jako např. zákon 164/2001 Sb., lázeňský zákon, zákon 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, nebo zákon 20/1987 Sb., o památkové péči obsahují jak modifikaci obecné úpravy ve stavebním zákoně, týkající se např. aktivní legitimace k zahájení vyvlastňovacího řízení, tak i stanovení dalšího účelu, ve stavebním zákoně neuvedeném, pro který je možno vyvlastňovat. Naproti tomu existuje skupina zákonů, příkladmo můžeme uvést zákon 254/2001 Sb., o vodách nebo zákon 114/1992 Sb., na ochranu přírody a krajiny, obsahujících vedle určité modifikace obecné úpravy pouze odkaz na stavební zákon a vyvlastňovací účely v něm uvedené.
    Samostatné postavení zaujímá vyvlastnění pro účely obrany státu, jenž nalezneme v zákoně 222/1999 Sb., který obsahuje i samostatnou úpravu vyvlastňovacího řízení.
    Vyvlastnění je předmětem pozornosti restitučních předpisů.. Některé restituční předpisy totiž otevírají možnost revokace některých vyvlastňovacích rozhodnutí vydaných mezi léty 1948-1989. Těmito předpisy jsou:
    1) zákon 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
    2) zákon 229/1991 Sb., o úpravě vlastnictví k půdě a jinému zemědělskému majetku.
    Řízení ve věcech vyvlastnění vedle stavebního zákona podpůrně upravuje zákon 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
    Řízení o opravných prostředcích proti vyvlastňovacímu rozhodnutí ve správním soudnictví, jakož i řízení ve věcech sporů o rozdělení náhrady, spory o náhradě škody při zrušení vyvlastňovacího nálezu, podléhá regulaci příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu.
    Na náhradu škody, vzniklé v souvislosti se zrušením vyvlastňovacího nálezu, se vztahuje obecná úprava obsažená v občanském zákoníku.
    Pravidla pro rozdělení náhrady za vyvlastnění mezi oprávněné subjekty najdeme v § 114 vyhlášky ministerstva spravedlnosti 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.
    Vyvlastnění majetku cizinců je předmětem pozornosti speciální právní úpravy:
    1) Obchodní zákoník (zák.513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) v § 25 chrání majetkovou účast cizince na podnikání v České republice a stanovuje podmínky, kdy je tento majetek možno vyvlastnit.
    2) Dvoustranné dohody na ochranu investic stanovují další dodatečné podmínky, které musí být splněny při vyvlastnění majetku zahraničních investorů. Tyto podmínky se týkají zejména výše a způsobu vyplácení náhrady.
    3) Mezinárodní úmluvy, které omezují nebo vylučují vyvlastnění majetku cizích diplomatických a konzulárních misí, majetku mezinárodních organizací, majetku osob požívajících diplomatických výsad a imunit.
    Pramenem práva jsou i nálezy Ústavního soudu, ovšem jen ty, které ruší právní předpisy pro rozpor s ústavním pořádkem České republiky. Podzákonný předpis může být zrušen i pro rozpor se zákonem. Jiné nálezy Ústavního soudu nejsou pramenem práva. Mají však značný vliv na aplikaci práva soudními i správními orgány. Velký počet nálezů vydal ústavní soud v souvislosti s restitučními kauzami.
    Pramenem práva nemůže být ani tzv. „ustálená judikatura“. Soudní (i správní) rozhodnutí je totiž závazné jen pro případ, jehož se bezprostředně týká. Publikovaná judikatura, zejména vyšších soudů, ovšem plní významnou orientační funkci, a tím přispívá i ke se sjednocování výkladu právních norem. Charakter právního předpisu nemají, a tudíž pramenem práva nejsou ani interní instrukce ústředních orgánů státní správy. Tyto jsou závazné pouze pro orgány na daném úseku státní správy a nemají vliv na práva a povinnosti subjektů vně státní správy.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Antonín Novák
    20. 11. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.