epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 3. 2019
    ID: 109051upozornění pro uživatele

    Tak trochu jiná fyzická osoba

    Takový název článku může mít mnoho významů. Je proto nutné upřesnit, že tento příspěvek se zabývá oborem trestního práva, kde fyzická osoba vystupuje ve více rolích. Budeme se zde zabývat tou, která má poněkud specifické rysy.

    Trestní řád říká, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. To ale nevylučuje, aby dotyčný nebyl nucen strpět nejrůznější omezení, kterým by se vyhnul tehdy, jestliže by proti němu trestní řízení vedeno nebylo.

    Takových omezení je mnoho. Obviněnému mohou být uložena nejrůznější předběžná opatření, tj. například zákaz styku s určitými osobami, zákaz vstupu do obydlí, zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě, zákaz vycestování do zahraničí, atd., atd.

    Dále je třeba zmínit také možnosti odebrání otisků prstů a vzorku DNA, možnost předvedení, možnost osobní a domovní prohlídky, možnost uložení pořádkové pokuty a samozřejmě nelze opomenout ani možnost vzetí do vazby.

    Celkově toho tedy není málo a to vše lze aplikovat vůči fyzické osobě, která je považována - až do určitého okamžiku - za nevinnou. Jestli je tato osoba nevinná fakticky, to ví ovšem často pouze ona sama. Orgány činné v trestním řízení si tím jisty nebývají. Jejich široké kompetence slouží dílem k tomu, aby se to s určitou mírou pravděpodobnosti dozvěděly, dílem k tomu, aby jim byla fyzická osoba v potřebné době k dispozici, chovala se k nim slušně a koneckonců dílem také k prevenci různých budoucích nežádoucích situací.

    Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, byl však donucen vygenerovat velmi specifickou fyzickou osobu, o které je i orgánům činným v trestním řízení od samého začátku zcela jasné, že je nevinná. Tato osoba sice nespáchala vůbec nic nelegálního, ale pro orgány činné v trestním řízení přesto stojí na druhé straně pomyslné barikády. Je přitom pouze jakýmsi “Avatarem“, který za stíhanou právnickou osobu plní roli obviněného tam, kde toho tato právnická osoba - nedisponující příslušnými hmotnými atributy - evidentně není schopna.  Právnická fikce například nemůže chodit k výslechu, ani kdyby stokrát chtěla. Tento její specifický hendikap proto bylo třeba v zákoně vyplnit „quasiobviněnou“ fyzickou osobou, ke které se ovšem orgány činné v trestním řízení mohou chovat různým způsobem, tak jak už to v naší trestněprávní praxi chodí.

    Co k tomu říká zákon 418/2011 Sb.?

    V podstatě to, že za právnickou osobu činí v řízení úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle občanského soudního řádu. To  znamená, že za právnickou osobu jedná :

    • člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo
    • její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo
    • vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo
    • její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.
    Úkony takové osoby jsou úkony samotné stíhané právnické osoby.

    Právnická osoba si ale může za stejným účelem zvolit i jinou osobu jako zmocněnce, případně jí soud může ustanovit opatrovníka. Podstatné je přitom konstatování, že všechny tyto osoby mají v řízení stejná práva a povinnosti jako ten, proti němuž se vede trestní řízení.

    Zákon 418/2011 Sb. je vedlejší normou trestního práva, která v sobě obsahuje jak prvky trestního práva hmotného, tak i prvky trestního práva procesního. Jeho pojmy je proto třeba chápat, interpretovat a aplikovat jak samostatně, tak i ve vztahu k obecné úpravě, tj. ve vztahu buď k trestnímu zákoníku, anebo k trestnímu řádu. Zákon je vůči oběma, zákonem speciálním, takže jejich ustanoveni zde mohou být aplikována pouze potud, pokud on sám nestanoví jinak a také pokud to povaha věci nevylučuje.

    V praxi to tedy znamená, že jestliže zákon sám neobsahuje zvláštní úpravu některého institutu anebo postupu vůbec, platí zcela obecná úprava (pokud to není z povahy věci vyloučeno) a pokud zákon obsahuje takovou zvláštní úpravu částečnou, ve „zbytku“ opět platí obecná úprava (opět pouze, pokud to není z povahy věci vyloučeno).

    Jak se dále ukáže, toto pravidlo není natolik samospasitelné, aby dokázalo automaticky zabránit vzniku i dosti zvláštních procesních situací. Pro orgány činné v trestním řízení totiž může být v některých situacích poněkud obtížné přesně odlišit pozici obviněného od pozice osoby činící úkony za stíhanou právnickou osobu. Koneckonců, i výraz „povaha věci“ je velmi flexibilní a každý si ho může vykládat tak, jak se mu to momentálně hodí.

    Pro zjednodušení se dále zaměříme na osobu vygenerovanou samotnou právnickou osobu (dále jen „konající osoba“), u které lze předpokládat vyšší stupeň angažovanosti, než u soudem ustanoveného opatrovníka

    Obecně vzato se nejedná o roli nijak záviděníhodnou. Problém může pro konající osobu nastat již s jejím předvoláním. To se ne vždy musí jednoduchým způsobem podařit a konající osoba se tak může dočkat i prvního překvapení v podobě návštěvy policejního orgánu.

    Orgány činné v trestním řízení budou samozřejmě chtít konající osobu vždy vyslechnout, což pro ni ovšem může znamenat dilema. Její výpověď sice může stíhané právnické osobě pomoci, ale může jí, třeba i velmi výrazně, poškodit. Takové dilema tak proto bývá v praxi často řešeno odmítnutím výpovědi.

    Poznámka:

    Pokud odbočíme, podstatně hůře je na tom osoba v pozici svědka, která si dovolí odmítnout výpověď s odkazem na to, že je pro ní právnická osoba osobou blízkou. To je ukázka složité situace, která nastává nutností kombinace ustanovení zákona 418/2011 Sb. se základními normami trestního práva. Citovaný zákon nemá ve vztahu k ustanovení § 100 odst. 2 trestního řádu žádný dopad a otázka charakteristiky právnické osoby jako možné další „osoby v poměru obdobném“ tak není v oboru trestního práva prozatím nikde explicitně řešena.

    Specifická situace přitom může existovat zvláště u dlouholetých vrcholných manažerů obchodních korporací, kde se již jedná se o vztah zvláštní kvality (výrazná finanční závislost, osobní úzká zainteresovanost na dlouhodobé prosperitě obchodní korporace, apod.). Pokud si dovolíme situaci poněkud zlehčit, určit nelze vyloučit, že některý manažer má svoji firmu raději než svoji manželku…

    Je známa již řada rozhodnutí, která v různých oborech práva  připustila možnost právnické osoby v pozici osoby blízké:

    Rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 ze dne 1.8.2002.
    Rozsudek NS ČR sp. zn. 530/2001 ze dne 7.3.2002.
    Nález ÚS sp. zn. II. ÚS 89/04 ze dne 2.2.2006.
    Rozsudek NSS čj. 1 Afs 58/2009 ze dne 31.3.2010.
    Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4822/2008 ze dne 27.1.2010.
    Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1212/2012 ze dne 26.11.2013.
    Rozsudek NS ČR sp. zn. 29 ICdo 80/2014 ze dne  16.4.2015.

    Pojem „osoba blízká“ by ale měl mít homogenní platnost v celém právním systému, tedy i v trestním právu.  Nelze opomenout ani to, že takové právo svědka odepřít výpověď je právem zcela subjektivním a tato jeho individuální kompetence nemůže být nahrazována žádnou odlišnou úvahou orgánu činného v trestním řízení.

    Obzvláště pikantní situace ovšem nastává v případě odděleného trestního řízení proti osobě fyzické a proti osobě právnické. Majitel a jednatel firmy je v jednom řízení byť nepravomocně odsouzen a v řízení („druhé vlny“) je následně nucen k tomu, aby jako svědek vypovídal pod sankcí proti „své“ stíhané právnické osobě. Čím odůvodní odmítnutí svojí výpovědi? Nebezpečím svého trestního stíhání? To už tady přece je, a jeho „osoba blízká“ (?) je na tom stejně. Nejedná se o teorii.


    Zpět k osobě konající úkony za právnickou osobu.

    Jestliže taková osoba má stejná práva a povinnosti jako ten, proti komu se vede trestní řízení, je současně stále připomínat, že zde proti ní žádné skutečné trestní řízení vedeno není - prostě není stíhána. Není tedy „pravým“ obviněným a nelze proto vůči ní aplikovat žádná předběžná opatření, ani všechna další omezení, která trestní řád explicitně spojuje s existencí formálně obviněného - k čemuž se naštěstí řadí i možnost vzetí do vyšetřovací vazby. Ke stejnému závěru lze ale koneckonců dojít i při aplikaci selského rozumu (viz např. odběr DNA). Stručně řečeno, konající osobě by v rámci normálního života běhu vůbec žádná újma fakticky vzniknout neměla.

    To ovšem nevylučuje existenci poněkud specifických procesních situací. V případě stíhání právnické osoby není aplikován institut nutné obhajoby, ale stíhaná právnická osoba přesto svého obhájce mít může a (na základě řady zkušeností) jí to lze vřele doporučit. Jestliže ale má konající osoba všechna práva obviněného v trestním řízení, může mít svého obhájce samozřejmě i ona. Jestliže se tito dva obhájci  neshodnou - například ohledně potřeby podání opravného prostředku - nastává zde kompetenční problém, jehož řešení autorovi tohoto článku bohužel není známo.

    Práva obviněného podle trestního řádu jsou široká, ale na druhé straně sem patří i některé povinnosti. Z logiky věci přitom vyplývá, že konající osoba musí být poučena o všech jejich právech a povinnostech komplexně. Orgán činný v trestním řízení nemůže mít možnost vybírat si ad hoc jenom to, co bude subjektivně pokládat v tomto případě za aplikovatelné, případně dokonce jenom to, co se mu bude líbit.

    Konající osoba, tak musí být mj. poučena již o tom, že pokud se bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena, pokud byla řádně předvolána. Jestliže taková osoba přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě, nebo pokud bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které jí byly dány podle trestního řádu nebo podle zákona 418/2011 Sb., může být právnické osobě, kterou zastupuje, předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč, což samozřejmě není nijak zanedbatelné. (Dopustí-li se jednání uvedeného ve větě první opatrovník, lze mu uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč.)

    Poněkud zmatečná situace může teoreticky nastat z hlediska aplikace různých odklonů od standardního projednání trestní věci  v hlavním líčení, kterým se v současnosti přikládá stále větší význam. Pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené trestním řádem, obviněný musí být již v přípravném řízení poučen o možnosti dohody o vině a trestu za podmínek stanovených trestním řádem. Je pravděpodobné, že tuto možnost by uvítaly i některé stíhané právnické osoby, ale již známý problém spočívá právě v tom, že konající osoba tímto obviněným není. Koneckonců i řada aspektů, zákonem spojovaných s možností odklonů, je „šita na míru“ fyzickým osobám. Tak třeba hodnocení dosavadního života konající osoby by zde bylo zcela irelevantní a hodnocení předchozího života osoby právnické je tak trošku jiná kategorie.

    Jinak je však nutné současně předpokládat, že věcné kompetence konající osoby nebudou nikdy neomezené, protože statutární orgány stíhané právnické osoby nebudou patrně mít zájem nechat se nějak zásadně překvapovat například úkony pověřeného zaměstnance.

    Konající fyzická osoba, které zde věnujeme pozornost, může v trestním řízení nepochybně plnit významnou úlohu. Tato úloha začíná jejím právním zrodem, což je jasně definovaný časový okamžik. Oproti tomu konec jejího právního angažmá nikde definován není.

    V případě obviněné fyzické osoby je situace jasná, protože trestní řízení zde bude ukončeno jakýmkoliv pravomocným meritorním rozhodnutím, zabývajícím se jmenovitě touto osobou a jejím skutkem. V případě konající osoby je situace odlišná. Tato osoba není někým, kdo by jakýkoliv skutek fakticky spáchal a plní zde pouze jakousi zvláštní roli, která je současně obligatorní a do jisté míry i formální. Do této role byla vyslána, ale jak a kdy tato její trestněprávní mise vlastně věcně a formálně skončí, když nemůže být odsouzena? Není patrné, jaká by měla být podoba relevantního právního kroku, kterým bude její působení s konečnou platností adresně skončeno. Žádný takový právní akt neexistuje. Co se bude s touto osobou dít v případě obnovy řízení, dovolání, ústavní stížnosti, mezinárodního soudu? S určitou mírou nadsázky tak lze tvrdit, že ona konající osoba nakonec mizí v jakémsi podivném právním vakuu. („Obchodní korporace XY se odsuzuje k peněžitému trestu 750 000 Kč a pan Josef Novák může jít domů …“).

    Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se součástí našeho právního systému stal převážně pod silným mezinárodním tlakem. I přes časový odstup v něm zůstává cizím prvkem, jehož praktická aplikace je způsobilá vyvolávat nejasné procesní situace. Nastoluje tak přitom řadu otázek, které bude naše judikatura řešit desítky let.
     
    Jan Vidrna
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    JUDr. Jan Vidrna,
    advokát

    e-mail:  jan.vidrna@akdpp.cz   


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz     

    JUDr. Jan Vidrna
    26. 3. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.