epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 9. 2014
    ID: 95285upozornění pro uživatele

    Uveřejňovací povinnost při zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce

    Proces zadávání dodatečných stavebních prací v jednacím řízení bez uveřejnění dle ust. § 34 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v návaznosti na ust. § 23 odst. odst. 7 písm. a) tohoto zákona, je častým námětem článků v odborné literatuře. V souvislosti s novelou zákona 55/2012 Sb., jež nabyla účinnosti již dne 1. 4. 2012, však dle názoru autorů tohoto příspěvku zůstává nevyjasněna minimálně jedna otázka, a to, zda zadavatel zadávající dodatečné stavební práce za předpokladu splnění všech zákonných podmínek je povinen výsledek tohoto procesu uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek v souladu s ust. § 83 odst. 1 zákona a současně uveřejnit písemnou zprávu dle § 85 zákona.

     
     Advokátní kancelář Tinthoferová
     
    Při krátkém pohledu do Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“), konkrétně do sekce „Všechna nová uveřejnění“ a následně na profily náhodně vybraných zadavatelů, je zřejmé, že zadavatelé (resp. i zástupci zadavatelů v zadávacím řízení dle § 151 zákona) jsou rozděleni na dvě skupiny, přičemž jedna skupina uveřejňuje oznámení o uzavření smlouvy na dodatečné stavební práce (vícepráce) ve VVZ a na profilu zadavatele založí samostatnou veřejnou zakázku, kde je uložena pouze písemná zpráva zadavatele a dodatek smlouvy související s dodatečnými stavebními pracemi, a dále druhá skupina, která postupuje podle § 147a zákona, kdy v rámci původní veřejné zakázky založené na profilu zadavatele je uzavřen a uveřejněn dodatek ke smlouvě o dílo související s dodatečnými stavebními pracemi, nejčastěji včetně soupisu a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací dle § 34 odst. 5 písm. b) zákona.

    A právě v souvislosti s novelou zákona 55/2012 Sb. účinnou od 1. 4. 2012 vyvstala otázka, který ze dvou výše nastíněných postupů je ten správný.[1] Vzhledem k tomu, že počet uzavíraných dodatků ke smlouvám o dílo na realizaci stavebních prací v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona (dále jen „JŘBU“) dosahuje vysoké úrovně, neboť tímto postupem je nutno uzavírat dodatky ke smlouvám i v minimálních finančních objemech, je vhodné se pokusit určit, zda je vskutku dána povinnost zadavatele tento formální postup obsahující založení dodatečné veřejné zakázky na profilu zadavatele, odeslání formuláře do VVZ, sepsání písemné zprávy, absolvovat.

    Pro zahájení zadávání dodatečných stavebních prací v JŘBU je nutno dodržet často zmiňované (a v jiných odborných článcích podrobně popsané) podmínky použití tohoto druhu zadávacího řízení uvedené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona.[2] Zde však narážíme na nejednoznačnou interpretaci procesu zahájení zadávacího řízení definovanou v § 26 odst. 1 zákona v návaznosti na již zmiňovaný § 34 odst. 5 zákona, tedy že zadavatel není povinen zpracovat písemnou výzvu k podání nabídky. V souladu s ust. § 26 odst. 1 zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním a) oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo b) výzvy o zahájení zadávacího řízení. S tím je v souladu i znění § 34 zákona, kdy v JŘBU zadavatel v písemné výzvě k jednání oznamuje zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. V souvislosti se změnou zákona k 1. 4. 2012 se však dle § 34 odst. 5 písm. b) zákona u veřejných zakázek na dodatečné stavební práce podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona nevyžaduje písemná výzva, tudíž vzhledem k tomu, že není co odeslat zájemci či zájemcům, není po formální stránce dle jazykové interpretace daného ustanovení ani zahájeno zadávací řízení. Lze tak uvažovat o zákonem aprobovaném postupu realizace zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle ust. § 26 odst. 1 písm. a) zákona pouze formou řádné aplikace ust. § 34 odst. 5 písm. b) zákona, tedy pořízením písemného soupisu a odůvodněním nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny (za podmínky následného zveřejnění uzavřeného dodatku ke smlouvě, jehož přílohu často tvoří právě písemný soupis prací, na profilu zadavatele v rámci původní veřejné zakázky).

    Ve vztahu k povinnosti zadavatele uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení ve VVZ je možno vycházet přímo z textu ustanovení § 83 odst. 1 zákona, kde se uvádí:  „Veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění“. Vzhledem k tomu, že pro právě řešený případ není zadávací řízení zahajováno, není rovněž ani (dle jednoho z možných výkladů) dána povinnost zadavateli takové oznámení do VVZ odeslat.

    Pokud se dále podíváme na definici veřejné zakázky uvedené v § 7 odst. 1 zákona, jedná se v případě uzavření dodatku smlouvy na realizaci dodatečných stavebních prací o plnění vyplývající právě z veřejné zakázky, neboť plnění veřejné zakázky není nutně navázáno na realizaci předchozího zadávacího řízení (analogicky veřejné zakázky malého rozsahu). Dle § 85 odst. 1 zákona vyhotoví zadavatel o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. Při uzavírání dodatku ke smlouvě na realizaci dodatečných stavebních prací se však, jak vyplývá z výše uvedeného, nemusí jednat o zadávací řízení, tudíž se zde neuplatní ani postupy pro zveřejňování písemné zprávy zadavatele, neboť ze systematiky zákona, tedy že proces zadávacího řízení je upraven v části druhé zákona (§§ 21-85), resp. třetí (§§ 86-101), se tato povinnost vztahuje jen na realizované zadávací řízení (obdobně jako u veřejných zakázek malého rozsahu, jež rovněž nejsou zadávány v zadávacím řízení s odkazem na ust. § 17 písm. m) zákona). Jiná situace ovšem nastává, pokud je uzavírána smlouva v JŘBU na předmět plnění veřejné zakázky, který není uveden v § 34 odst. 5 zákona. Zde písemná zpráva dle § 85 zákona přímo v písm. g) obsahuje povinnost odůvodnit použití JŘBU.

    Důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku č. 370 související s novelou zákona 55/2012 Sb. ke změně ustanovení § 34 zákona uvádí: „Navrhovaná změna zjednodušuje průběh jednacího řízení bez uveřejnění ve specifických případech. Návrh odstraňuje nadbytečný formalismus prvotní výzvy k zahájení jednání. Navrhovaná změna nijak nepostihuje podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. První změna se týká dodávek nabízených a kupovaných na komoditních burzách. Druhý případ postihuje dodatečné stavební práce, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb. Smyslem návrhu je tedy vypuštění formálních náležitostí výzvy v tom případě, kde z povahy věci není možná (komoditní burza) nebo je v aplikační praxi zhotovována dodatečně až po ukončení prací (dodatečné stavební práce). U dodatečných stavebních prací je ovšem zadavatel pro posílení transparentnosti povinen pořídit písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny.“

    I z výše uvedeného je zřejmé, že změna související se zadáváním dodatečných stavebních prací byla zaměřena především na odstranění přebytečného formalismu spojeného se zadáváním víceprací. Pokud by bylo nutno pro každý dodatek smlouvy na stavební práce zakládat na profilu zadavatele novou veřejnou zakázku,[3] následně podepsaný dodatek uveřejnit jak v původní veřejné zakázce (pro přehlednost a s ohledem na ust. § 147a zákona), tak v nově založené veřejné zakázce na profilu zadavatele, vyhotovit písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny, a odeslat do VVZ oznámení o zadání zakázky, nebyl by realizován účel předmětné změny zákona, neboť by nedošlo k očekávanému snížení formální zátěže související s uzavřením dodatku smlouvy na realizaci víceprací.

    O „trendu“ snižování administrativní zátěže při zadávání dodatečných stavebních prací svědčí i aktuálně schválená směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, kde je v čl. 72 odst. 2 nově upravena možnost do výše 15 % původní hodnoty veřejné zakázky uzavřít dodatek ke smlouvě na realizaci stavebních prací bez nutnosti uskutečnit formální zadávací řízení: „Smlouvy na veřejnou zakázku je rovněž možné měnit bez zahájení nového zadávacího řízení podle této směrnice, a aniž je nutné ověřovat, zda jsou splněny podmínky stanovené v odst. 4 písm. a) až d), pokud je hodnota změny nižší než obě následující hodnoty: a) finanční limity stanovené v článku 4 směrnice, a b) 10 % hodnoty původní veřejné zakázky na služby a dodávky a 15 % hodnoty původní veřejné zakázky na stavební práce“. Otázkou však zůstává, zda v rámci transpozice směrnice do českého právního řádu bude tato možnost zachována (příp. v jaké míře) i pro tuzemské zadavatele.

    Rovněž je však nutné zmínit výklad opačný, než je výše uvedeno. Pokud by byl uplatněn výklad sensu stricto, tedy více formální postup při zadávání víceprací, znamenalo by to současně větší administrativní zátěž pro zadavatele, avšak by byly taktéž posíleny základní zásady zadávacího řízení. Při uveřejnění dodatku ke smlouvě pouze v rámci stávající veřejné zakázky na profilu zadavatele je potlačena především zásada transparentnosti, neboť o uzavření takového dodatku se dozví nespočetně méně subjektů, než pokud by tato skutečnost byla oznámena ve VVZ. S touto skutečností poté úzce souvisí i výrazné ztížení možnosti podat návrh na zákaz plnění ze smlouvy týkající se dodatečných stavebních prací, neboť dodavatelé nemohou uplatnit subjektivní lhůtu dle § 114 odst. 4 zákona a rovněž hrozí uplynutí objektivní lhůty stanovené totožným ustanovením zákona.

    Závěrem lze tedy uvést, že ačkoliv zadavatelé využívají poměrně často možnosti uzavřít dodatek ke smlouvě na stavební práce na základě výjimky uvedené v § 34 odst. 5 zákona, nelze vzhledem k dikci ust. § 34 odst. 5, § 83 odst. 1 a 85 odst. 1 zákona jednoznačně konstatovat, zda mají zadavatelé povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky ve VVZ a současně povinnost uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Vzhledem k tomu, že k dané problematice není autorům známa judikatura soudů či rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, lze předpokládat, že zadavatelé budou podobně jako doposud u dodatků smluv obsahujících vícepráce ve vyšší finanční hodnotě z důvodu opatrnosti postupovat dle přísnějšího výkladu, tedy uveřejňovat oznámení ve VVZ společně s vypracováním písemné zprávy a jejím uveřejněním v nově založené veřejné zakázce na profilu zadavatele.

    Autoři tohoto příspěvku se při interpretaci výše nastíněné problematiky přiklání k variantě, že pro uveřejnění informací o uzavření dodatku smlouvy na víceprací dle § 34 odst. 5 zákona není nutno absolvovat kompletní formální postup spojený s uveřejněním výsledku jako v případě JŘBU, v němž je zpracovávána výzva dle § 34 odst. 2 zákona, avšak do doby vydání rozhodnutí v dané věci Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a s ohledem na základní zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona, je tento postup spojen s rizikem možného uložení sankcí v rámci správního řízení.


    Mgr. Ing. Ivo Macek,
    advokátní koncipient

    Mgr. Petr Zatloukal,
    advokátní koncipient


    Advokátní kancelář Tinthoferová

    Staňkova 557/18a
    602 00 Brno

    Tel.: +420 538 728 617
    e-mail: tinthoferova@aktap.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Ve znění zákona k 31. 3. 2012 bylo nutno pro zadání dodatečných stavebních prací absolvovat kompletní proces jednacího řízení bez uveřejnění, tedy včetně zpracování písemné výzvy. Pro odstranění tohoto formálního postupu, kdy v praxi při realizaci dodatečných stavebních prací docházelo často k administrování zadávacího řízení až ex post po kompletním dokončení prací, bylo v souvislosti s novelou zákona účinnou od 1. 4. 2012 v § 34 odst. 5 zákona uvedeno, že písemná výzva se nevyžaduje u veřejných zakázek zadávaných podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona.
    [2] Ve stručném výčtu se jedná o následující podmínky pro zadání víceprací: nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách; jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností; vícepráce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací; musí být zadány témuž dodavateli, jako dodavateli původní veřejné zakázky; vícepráce musí být technicky nebo ekonomicky neoddělitelné od původní veřejné zakázky; celkový rozsah víceprací nesmí překročit 20 % ceny původní veřejné zakázky.
    [3] Nově založené veřejné zakázky na profilech zadavatelů jsou zpravidla pouze označeny původním názvem veřejné zakázky s dovětkem, že se jedná o dodatečné stavební práce vztahující se k původní veřejné zakázce.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ing. Ivo Macek, Mgr. Petr Zatloukal ( Advokátní kancelář Tinthoferová )
    12. 9. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.