epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 4. 2003
    ID: 21588upozornění pro uživatele

    Vady u věci prodané v obchodě

    Jestliže se prodávající s kupujícím dohodne, že prodaná věc bude mít určitou vlastnost, například trvanlivost, stálobarevnost nebo výkonnost, je vadou věci, pokud tuto vlastnost nemá. Tato dohoda prodávajícího s kupujícím bývá uzavírána např. tak, že kupující požaduje věc určité vlastnosti a prodávající ho ujistí, že věc, ohledně níž je uzavírána smlouva o prodeji v obchodě, tuto vlastnost má.

     

    Jedním z předpokladů vzniku odpovědnosti prodávajícího za vady věci prodané v obchodě je výskyt vady v zákonem stanovené době[1]. V praxi vznikají časté spory o to, zda určitá kupujícím tvrzená vada prodané věci je ve skutečnosti vadou, za kterou prodávající odpovídá, nebo zda jde jen o určitou vlastnost či projev věci, které nelze považovat za vadu. Pojem vada má proto v oblasti prodeje v obchodě mimořádný význam. Občanský zákoník tento pojem v žádném ze svých ustanovení nedefinuje.

    Základní význam má třídění vad prodané věci na:

    a)      vady faktické, které dále můžeme rozčlenit na:

    aa) výrobní vady,

    bb) vady vzniklé poškozením věci před převzetím kupujícím,

    cc) vady součástek vyměněných prodávajícím  nebo jiným podnikatelem

          určeným k provádění oprav,

    dd) vady vzniklé neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením věci

          do provozu a vady vzniklé na základě nesprávných pokynů,

    b)      vady právní,

    c)      vady zjevné a skryté,

    d)      vady odstranitelné a neodstranitelné.

     

    Vady faktické

     

    Kupující uplatňují práva z odpovědnosti prodávajícího za vady zpravidla z důvodu faktických vad. Faktickými vadami věci prodané v obchodě jsou nedostatky její jakosti a užitných vlastností smlouvou požadovaných, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisovaných, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávaných, popřípadě nedostatky jakosti a užitných vlastností pro věc takového druhu obvyklé. Věc má dále faktické  vady pokud neodpovídá požadavkům právních předpisů, není v tomu odpovídající míře, množství nebo hmotnosti a neodpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá[2].

    Jestliže se prodávající s kupujícím dohodne, že prodaná věc bude mít určitou vlastnost, například trvanlivost, stálobarevnost nebo výkonnost, je vadou věci, pokud tuto vlastnost nemá. Tato dohoda prodávajícího s kupujícím bývá uzavírána např. tak, že kupující požaduje věc určité vlastnosti a prodávající ho ujistí, že věc, ohledně níž je uzavírána smlouva o prodeji v obchodě, tuto vlastnost má.

    Prodávající též může zaručit vlastnosti prodané věci tím, že tyto vlastnosti jsou uvedeny v záručním listě (popřípadě v návodu k obsluze, na obalu věci apod.), který je s věcí předán kupujícímu. Nezáleží přitom, kdo tyto údaje do záručního listu uvedl, tj. zda tak učinil výrobce, dovozce, prodávající či někdo jiný. Rozhodující je, že prodávající věc s těmito údaji prodává, takže ve vztahu ke kupujícímu lze prohlášení obsahující tyto údaje považovat za její prohlášení[3].

    Za vadu věci lze také považovat, jsou-li vlastnosti prodané věci v rozporu s reklamou prováděnou prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem. Jedná se o nové ustanovení zařazené do § 616 odst. 2 OZ. Znamená to, že pokud by nějaká vlastnost prodané věci byla v rozporu s tvrzením reklamy, mohl by kupující uplatňovat práva z titulu odpovědnosti za vady podle § 616 odst. 3 po novele OZ.

    Jestliže obecně závazný právní předpis ukládá, aby věci jistého druhu měly určité předepsané vlastnosti, je vadou prodané věci tohoto druhu, pokud stanovené vlastnosti nemá.

    Vadami je i nedostatek takových vlastností, které jsou u věcí téhož druhu zcela jednoznačně obecně předpokládány. Jde například o vzhledové nedostatky, nekompletnost, funkční nezpůsobilost apod.

    Je třeba upozornit, že není přitom rozhodující, zda faktické vady prodané věci mají povahu výrobní vady, vznikly poškozením věci před jejím převzetím kupujícím  nebo zda se vyskytly na součástkách věci, které byly vyměněny prodávajícím (jiným podnikatelem určeným k opravě) v průběhu záruční doby. Z praktického hlediska je však třeba zabývat se těmito druhy faktických vad poněkud blíže[4].

     

    Výrobní vady

     

    Výrobní vady, jak již sám název napovídá, vznikají v procesu výroby věci. Přesto za ně kupujícímu neodpovídá výrobce, nýbrž prodávající jako účastník smlouvy o prodeji v obchodě. Prodávající se proto nemůže zprostit své odpovědnosti za určitou vadu prodané věci poukazem na to, že jde o výrobní vadu způsobenou výrobcem. Není též rozhodující, zda jde o vadu materiálu použitého při výrobě nebo o důsledek nesprávného postupu zaměstnanců výrobce. Z tohoto hlediska nemá žádný právní význam ani to, zda se jedná o konstrukční vadu nebo vadu jiné povahy. Ani okolnost, zda prodaná věc byla vyrobena tuzemským či zahraničním výrobcem není pro posouzení existence vady nijak podstatná. Povahu výrobní vady může mít i nedostatečná jakost prodané věci, pokud se snížení jakost projevuje jako její vada.

     

    Vady vzniklé poškozením věci před převzetím kupujícím

     

    Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad (§ 616 odst. 1 po novele OZ). Prodávající  tedy odpovídá za případné vady, které věc má při převzetí kupujícím. Za vadu věci je proto třeba považovat i každé její poškození, k němuž došlo při výrobě, přepravě, skladování a prodeji věci do okamžiku, než prodanou věc převezme kupující. Nezáleží přitom, kdo toto poškození způsobil, tzn. zda věc poškodil např. přepravce (samozřejmě za předpokladu, že nejde o přepravu, kterou zajišťuje sám kupující po převzetí věci) nebo pracovníci prodávajícího při skladování apod.

    Prodávající může zabránit své odpovědnosti za vadu vzniklou poškozením prodané věci před jejím převzetím kupujícím jedině tím, že z důvodu této vady sníží cenu prodané věci (§ 618 a 619 odst. 2 po novele OZ).

    Za vadu věci prodané v obchodě však nebude možno zpravidla považovat takové poškození, k němuž došlo po převzetí věci kupujícím. Jde zejména o případy, kdy k poškození prodané věci došlo v důsledku jednání nebo opomenutí kupujícího či jiné osoby[5], bylo vyvoláno vyšší mocí apod. Jestliže by však nesprávné skladování, údržba nebo užívání věci byly vyvolány nesprávnými pokyny např. v návodu k obsluze, šlo by ze strany prodávajícího o porušení informační nebo instruktážní povinnosti (§ 617 OZ a § 9 odst. 1 a 2 zák. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele), které by za určitých podmínek zakládalo právo kupujícího na náhradu škody.

     

    Vady součástek vyměněných prodávajícím nebo jiným podnikatelem určeným k provádění záručních oprav

     

    Jestliže prodávající (jiný podnikatel určený k provádění záručních oprav) provede v rámci realizace práva z odpovědnosti za vady výměnu některé součástky prodané věci a na vyměněné součástce se vyskytne vada, je třeba ji považovat za vadu prodané věci. I v takovém případě je proto dána odpovědnost prodávajícího za tuto vadu a prodávající se jí nemůže zprostit poukazem na to, že výměnu součástky provedl podnikatel určený k provádění záručních oprav.

     

    Vady vzniklé neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedení věci do provozu a vady vzniklé na základě nesprávných pokynů

     

    Novelou občanského zákoníku byl do ustanovení o odpovědnosti za vady prodané věci zařazen nový § 623, který řeší problematiku vad vzniklých neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením věci do provozu a vad vzniklých na základě nesprávných pokynů. Stanoví se v něm, že vada, která vznikla neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením věci do provozu, bude považována za vadu věci, pokud tato montáž nebo uvedení do provozu byly sjednány v kupní smlouvě a byly provedeny prodávajícím nebo jinou osobou na odpovědnost prodávajícího. To platí rovněž v případě, kdy montáž nebo jiné uvedení věci do provozu provedl kupující a vada vznikla na základě nesprávných pokynů uvedených v návodu k montáži nebo k uvedení věci do provozu.

     

    Vztah faktických vad a opotřebení prodané věci

     

    Zvláštní pozornost je třeba věnovat vztahu faktické vady a opotřebení prodané věci. Užíváním prodané věci dochází zpravidla k jejímu opotřebení. Někdy se dokonce věc opotřebovává, aniž je užívána. Běžné opotřebení prodané věci k němuž dochází po převzetí prodané věci kupujícím, proto nelze považovat za vadu věci (§ 619 odst. 2 OZ po novele OZ).

    Z toho vyplývá, že je-li životnost prodané věci kratší, než její záruční doba, není vadou této věci, jestliže při obvyklém užívání dojde k jejímu celkovému opotřebení dříve, než uplyne záruční doba[6].

    Na druhou stranu však bude třeba považovat prodanou věc za vadnou, pokud při obvyklém užívání dochází k jejímu nadměrnému opotřebení[7]. Předpokladem toho, aby nadměrné opotřebení prodané věci bylo možno považovat za její vadu, ovšem vždy je, že věc byla užívána v souladu s návodem k obsluze nebo – není-li s prodanou věcí takový návod předán – obvyklým způsobem. To znamená, že pokud k nadměrnému opotřebení prodané věci došlo například zanedbáním potřebné údržby prodané věci, nesprávnou obsluhou, použitím k jinému než  určenému účelu apod., nebude možno toto nadměrné opotřebení považovat za vadu věci[8].

     



    [1] U smluvní záruky je tato doba stanovena buď prohlášením prodávajícího v záručním listě (§ 620 odst. 5 po novele OZ) nebo dohodou účastníků smlouvy o prodeji v obchodě (§ 502 odst. 2 OZ).

    [2] Viz  § 616 odst. 2 po novele OZ.

    [3] Oulík, J.: Prodej v obchodě, Praha, Panaroma, 1983, s. 97 až 98.

    [4] Oulík, J.: Prodej v obchodě, Praha, Panaroma, 1983, s. 99.

    [5] Např. když věc byla nesprávně skladována, nedostatečně udržována nebo užívána v rozporu s návodem k obsluze.

    [6] Tak např. baterii nebo náplň do propisovací tužky nelze považovat za vadné, pokud při jejich obvyklém užití dojde k vybití (vypsání) dříve, než uplyne zákonná, po novele OZ, 24 měsíční záruční doba týkající se těchto výrobků.

    [7] To se týká např. nadměrné ztráty barvy oděvu, nadměrného opotřebení podrážek bot, nadměrného sjetí dezénu pneumatiky apod.

    [8] Oulík, J.: Prodej v obchodě, Praha, Panaroma, 1983, s. 102.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Josef Jirkal
    14. 4. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.