epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 6. 2004
    ID: 26852upozornění pro uživatele

    Věcná břemena v praxi telekomunikačních společností

    Dne 1.6.2000 nabyl účinnosti zákon 151/2000 Sb., o telekomunikacích, který mj. zavedl částečně odlišnou úpravu problematiky věcných břemen oproti platné právní úpravě v občanském zákoníku (§151n a násl. Občanského zákoníku). Ve stručnosti lze říct, že je nově stanovena povinnost provozovatelů telekomunikačních sítí zřídit k těmto sítím věcná břemena. Tato novinka je přijímána se značnými rozpaky zejména vlastníky pozemků, kteří ve věcném břemeni vidí spíše „věčné břemeno“ a kteří se bojí znehodnocení svých pozemků jeho zřízením. Jaké je tedy situace dnes?

    Úvod

    Dne 1.6.2000 nabyl účinnosti zákon 151/2000 Sb., o telekomunikacích, který mj. zavedl částečně odlišnou úpravu problematiky věcných břemen oproti platné právní úpravě v občanském zákoníku (§151n a násl. Občanského zákoníku). Ve stručnosti lze říct, že je nově stanovena povinnost provozovatelů telekomunikačních sítí zřídit k těmto sítím věcná břemena. Tato novinka je přijímána se značnými rozpaky zejména vlastníky pozemků, kteří ve věcném břemeni vidí spíše „věčné břemeno“ a kteří se bojí znehodnocení svých pozemků jeho zřízením. Jaké je tedy situace dnes?

    K čemu potřebují telekomunikační společnosti věcná břemena

    Zákon 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů dává na tuto otázku relativně jednoznačnou odpověď ve svém ustanovení § 91 odst. 3: veřejný operátor uzavře s vlastníky dotčených nemovitostí před zahájením stavby (prací na/v  příslušné nemovitosti) dohodu o zřízení věcného břemene za jednorázovou úhradu (podle Listiny lidských práv a svobod se jedná o "náhradu") pro zajištění výkonu zákonných oprávnění uvedených v § 90 odst. 1 pod písmeny a) a b). Čili opět slovy zákona:

    a)     zřizovat a provozovat na cizích pozemcích  nadzemní a podzemní vedení telekomunikační sítě, včetně   jejich opěrných a vytyčovacích  bodů, telefonní  budky  pro veřejné telefonní automaty,  přetínat  tyto  pozemky  vodiči a umísťovat v nich vedení telekomunikační sítě,

    b)    po dohodě  s vlastníkem budovy  zřizovat a provozovat  v cizích  budovách  vnitřní  telekomunikační rozvody, koncové body telekomunikační  sítě, přípojná  telekomunikační  vedení pro veřejné telefonní automaty a telekomunikační zařízení veřejné telekomunikační sítě.

    V této souvislosti považuji za důležité, že zákon neříká, že věcné břemeno se zřizuje „za účelem výkonu oprávnění“, ale „za účelem zajištění výkonu oprávnění“. Věcné břemeno je tedy v pojetí telekomunikačního zákona  jakýmsi nadstandardem, zajišťujícím výkon oprávnění. Zajištění je – v soukromém právu - prostředek k zesílení právní ochrany toho, v jehož prospěch je zajištění zřízeno. V zásadě tedy věcné břemeno by mělo být zajištěním investicí telekomunikačních společností do zřizování kabelových rozvodů a mělo by garantovat dlouhodobost oprávnění (resp. investic) a jejich trvání i po ukončení smluvního vztahu k předmětné nemovitosti.

    V této souvislosti je podstatné ustanovení § 91 odst. 1 telekomunikačního zákona (zejm. věta třetí - Po ukončení činností  jsou držitel  telekomunikační  licence   ke  zřizování a provozování veřejné telekomunikační  sítě nebo držitel osvědčení o registraci  ke  zřizování a  provozování veřejných telekomunikačních  sítí určených  výhradně k  jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení povinni uvést nemovitost bezodkladně na  vlastní  náklad  do  původního, popřípadě náležitého stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.). Vyvstává potřeba interpretovat slova „ukončení činnosti“. Podle tohoto ustanovení je třeba slova „ukončení činnosti“ v cit. ustanovení interpretovat s ohledem na obecné zásady výkladu právních předpisů, zejména ve vztahu k větě prvé a druhé citovaného ustanovení. Podle tohoto výkladového postupu je ukončením činnosti nepochybně třeba rozumět ukončení vstupu na nemovitost. Toto ustanovení vzhledem ke své systematice směřuje k tomu, aby byl držitelem telekomunikační licence podle předmětného ustanovení zajištěn návrat k původnímu stavu (restitutio in integrum) před vstupem na nemovitost.

    Výklad pojmu „ukončení činnosti“ však může být i jiný – např. definování tohoto pojmu jako „ztrátu všech zákazníků v objektu“, resp. ukončení smluvního vztahu v souvislosti s předmětnou nemovitostí (uživatelská smlouva, smlouva s vlastníkem objektu, smlouva o nájmu (části) nemovitosti atd.). Takový výklad pojmu „ukončení činnosti“ by byl v hrubém rozporu s ustanoveními telekomunikačního zákona o věcných břemenech (výklad by zcela negoval význam zřízení věcného břemene), ale i s dosud praxí často zastávaný právním názorem, že ukončením činnosti se rozumí ztráta registrace, resp. povolení k provozování televizního vysílání, popř. jiného povolení k provozování podnikatelské činnosti. V případě takového výkladu je třeba otevřeně říct, že zřizování věcných břemen by pozbylo jakýkoliv smysl.

    V odstavci 2 cit. ustanovení je stanovena kompetence stavebního úřadu v případě sporu o rozsahu oprávnění stanovených v § 90 odst. 1 TZ (bez vztahu k věcným břemenům). I z tohoto pohledu se tedy může zřizování věcných břemen zdát zbytečným.

    Způsob zřízení

    Vzhledem k tomu, že TZ užívá výraz „dohoda o zřízení …“ může mít tato dohoda formu smlouvy o zřízení věcného břemene, ale i smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Oprávnění uvedená v § 90 odst. 1 pod písmeny c) a d) jsou oprávněními, která přísluší veřejnému operátoru ze zákona a není třeba na ně uzavírat dohody o zřízení věcného břemene.

    Co se může stát bez zřízení věcného břemene

    Zásadním problémem by se stalo ukončení právního vztahu vzniklého na základě smlouvy (smlouva s vlastníkem objektu, smlouva o nájmu (části) nemovitosti atd.). V takovém případě bychom byli nuceni naše zařízení přemisťovat a to ke dni ukončení platnosti této smlouvy. Prakticky se tento dopad dá do jisté míry změkčit formulacemi v příslušných smlouvách (např. přesná specifikace odstoupení, dlouhé výpovědní doby, uzavírání smluv na dobu určitou s dlouhou lhůtou trvání), ale nikdy se tomu nedá předejít. Z tohoto pohledu je pro nás věcné břemeno nenahraditelné.

    Co se stávajícími věcnými břemeny

    Jak ČTÚ tak i některá města (Brno) nebo jiní vlastníci operují výkladem, že i věcná břemena vzniklá před účinností nového TZ se řídí tímto zákonem. Výklad ust. § 107 TZ je skutečně nejednoznačný. Podle mého názoru – který nemusí být nutně správný – existující věcná břemena, vzniklá právní mocí územních rozhodnutí resp. výstavbou na základě předchozí právní úpravy,  zůstávají zachována a jejich obsah a rozsah  se řídí zákonem č. 110/64 Sb. ve znění pozdějších novel (viz. § 107 odst. 14 zákona). Vlastníci podzemních vedení telekomunikační sítě byli dle původního znění zákona povinni do 5 let předložit návrh na záznam věcných břemen vzniklých před účinností zákona vztahujících se k pozemkům do katastru nemovitostí (§ 107 odst. 15). Tato povinnost již byla novelou ze zákona vypuštěna..

    Věcná břemena vzniklá po 1.6.2000 ex lege (na základě § 90 zákona) se s ohledem na zásadu zákazu retroaktivity právních předpisů a s přihlédnutím k § 91 odst. 3 (…pro zajištění zákonných oprávnění uvedených v § 90 odst. 1 pod písmeny a) a b) uzavře veřejný operátor s vlastníky dotčených nemovitostí před zahájením stavby dohodu…) řídí příslušnými ustanoveními zákona, jakož i stavebního zákona a v případě sporu zásadně rozhoduje stavební úřad.

    Telekomunikační zařízení provozovaná před účinností zákona nejsou režimem uvedeným v § 90 resp. § 91 zákona dotčena, zejména se na jejich další provozování (a to včetně úprav, popř. modernizací, které nemají povahu nové výstavby – slovy zákona zřizování) nevztahují shora citovaná ustanovení zákona a nepodléhají tak režimu věcných břemen podle zákona, neboť – podle gramatického výkladu - zákonodárce zásadně používá slučovací spojku „a“, resp. zásadně hovoří o zřizování a provozování; z toho vyplývá, že tento režim se nevztahuje pouze na jednu z těchto činností. Shora uvedeným samozřejmě není dotčena působnost jiných správních úřadů (zejména stavebního úřadu). Z tohoto pohledu lze podle mého názoru považovat za mimozákonnou praxi, kdy je vlastníky nemovitostí, v nichž jsou provozována telekomunikační zařízení, jako podmínka jejich souhlasu požadováno uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene podle citovaných ustanovení zákona.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Bohdan Urban
    17. 6. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.06.2025Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 17.06.2025Bitcoin jako součást finanční strategie společnosti (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění, moderační právo soudu

    Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

    Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...

    Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...

    Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)

    Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona  č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.