epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 6. 2022
    ID: 114841upozornění pro uživatele

    Vedlejší činnost zaměstnance

    Může zaměstnavatel jinou výdělečnou činnost zaměstnance podmínit svým souhlasem, nebo jde o soukromou záležitost zaměstnance, do které zaměstnavateli nepřísluší zasahovat? Stručnou odpověď nabízí tento článek.

    Co říká zákon?

    Zákoník práce upravuje takzvanou vedlejší činnost v § 304. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnávání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu, tedy v pracovním poměru či na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Zaměstnavatel může tento svůj souhlas odvolat, a to rovněž písemně. V odvolání musí zaměstnavatel uvést důvody změny svého rozhodnutí. Bude-li souhlas odvolán, je zaměstnanec povinen výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (odstavec 2 uvedeného ustanovení).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti (odstavec 3 uvedeného ustanovení).

    Jiná, přísnější pravidla platí pro zaměstnance ve správních úřadech, státních a veřejných institucích a podobně. Úpravu k tomu nalezneme v § 303 zákoníku práce. Pro účely tohoto článku ji však ponecháme stranou stejně jako úpravu v zákoně 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

    Reklama
    Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    23.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Shoda s předmětem činnosti zaměstnavatele

    Pro to, zda další výdělečná činnost zaměstnance vyžaduje souhlas zaměstnavatele, není podstatné, jakou práci zaměstnanec u zaměstnavatele koná. Zákoník práce totiž jako kritérium pro nutnost vyžádat si souhlas zaměstnavatele používá shodu činnosti zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností zaměstnance. Zákon zde zmiňuje činnost shodnou. Souhlas zaměstnavatele tedy nevyžaduje činnost, která by měla vzhledem k činnosti zaměstnavatele pouze soutěžní povahu, případně se jednalo jenom o činnost podobnou.

    Obvykle se zde vychází ze zápisu zaměstnavatele v obchodním či jiném rejstříku, což však zejména v případě, že je jako předmět činnosti zaměstnavatele zapsána takzvaná živnost volná (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) může vyvolávat pochybnosti. Lze totiž považovat za nepřiměřené omezovat zaměstnance ve vztahu k jakékoli činnosti zahrnuté do živnosti volné. Pod tlakem rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.05.2021, spisová značka 27 Cdo 3549/2020, který zhodnotil, byť nikoli v pracovněprávní souvislosti, předmět činnost formulovaný v celém rozsahu volné živnosti jako neurčitý, však bude zřejmě případů zápisu volné živnosti jako předmětu činnosti zaměstnavatele postupně ubývat.

    Co se rozumí výdělečnou činností?

    Judikatura už před časem vymezila, co se rozumí výdělečnou činností, jak ji zmiňuje § 304 odst. 1 zákoníku práce. „Za výdělečnou činnost je třeba například považovat jakýkoli pracovněprávní vztah (a to včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), podnikání na základě živnostenského oprávnění nebo podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů či činnost ve prospěch obchodní společnosti, jíž je zaměstnanec společníkem, anebo členství ve statutárních či kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.04.2015, spisová značka 21 Cdo 1132/2014)

    O výdělečnou činnost ve smyslu § 304 zákoníku práce se bude jednat i tehdy, pokud zaměstnanec žádného výdělku nedosáhne. „O výkon výdělečné činnosti jde v případě, že zaměstnanec vykonává vedle svého zaměstnání na základě právního vztahu činnost, s níž je obvykle spojeno poskytování odměny. Okolnost, zda při výkonu této činnosti zaměstnanec výdělek skutečně dosáhl, není sama o sobě významná.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 01.10.2002, sp. zn. 21 Cdo 1714/2001)

    Je možné zákaz vedlejší činnosti smluvně rozšířit?

    Zákon ani judikatura nedaly dosud odpověď na to, zda je možné dohodou se zaměstnancem, typicky v pracovní smlouvě, zákaz vedlejší činnosti rozšířit nad rámec § 304 zákoníku práce, tedy především podmínit souhlasem zaměstnavatele jakoukoli další výdělečnou činnost zaměstnance, nikoli tedy jenom tu shodnou se zaměstnavatelovým předmětem činnosti. Autor tohoto příspěvku se ve shodě s většinou dosud publikovaných odborných názorů shoduje, že takové ujednání by bylo neplatné.

    Závěr

    Patří se zdůraznit, že pravidla, jak jsou shora popsána, platí pro činnost zaměstnance v průběhu trvání základního pracovněprávního vztahu. Zcela jiná pravidla platí pro takzvanou konkurenční doložku podle § 310 a § 311 zákoníku práce, která – je-li sjednána v souladu s posledně uvedenými ustanoveními – omezuje zaměstnance ve výdělečné činnosti po skončení základního pracovněprávního vztahu.


    Mgr. Václav Vlk
     
    advokát / Associate Partner

     

    Rödl & Partner_logo

    Rödl & Partner

    Platnéřská 2
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111
    e-mail: vaclav.vlk‎@‎roedl.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Václav Vlk (Rödl & Partner)
    30. 6. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Jak na konkurenční doložku
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025
    • 26.09.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 26.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Vyšetřovací zásada v řízení o výživném
    • Oddělená evidence nákladů na výzkum a vývoj
    • Insolvenční řízení
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Daňové řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplyne-li maximální možná délka lhůty pro placení daně (20 let) podle § 160 odst. 5 daňového řádu (a nejde-li o případ upravený v § 160 odst. 6 daňového řádu), nelze daň vybrat...

    Důkazní břemeno (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže byla prokázána pravost (úředně neověřeného) podpisu výstavce na směnce vlastní, lze předpokládat také to, že výstavce se podepsal pod text uvedený na směnečné listině....

    Osobnost člověka

    Mezi osoby, které z povahy své činnosti vstupují do veřejného prostoru, musí snášet zvýšenou intenzitu zájmu o svou osobu či výsledky tvorby a jsou vystaveny i větší míře...

    Překvapivé rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    V případech tzv. bagatelních věcí je s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí obecného soudu důvodnost ústavní stížnosti vyloučena. Stejně tak je před Ústavním soudem omezen...

    Překvapivé rozhodnutí – náklady řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Z práva na spravedlivý proces vyplývá povinnost soudu vytvořit pro účastníky řízení procesní prostor k tomu, aby se vyjádřili i k eventuálnímu uplatnění moderačního práva podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.