Vláda s penzemi přestřelila, budeme se bránit

 

JAN SÁBEL, ŠÉF ODBOROVÉHO SVAZU HORNÍKŮ, GEOLOGŮ A NAFTAŘŮ:

* Okamžitě po rozhodnutí vlády, že i horníci jdou do penze v 65 letech, jste vydali protestní plakáty, u silnic se objeví nesouhlasné billboardy. Co vás nejvíce pobouřilo?

Vláda totiž přestřelila. To, co provedla s návrhem důchodového zákona, nemá v Evropě obdobu. Neznám evropský stát, kde by horníci a ti, kdo pracují v nepříznivých podmínkách, odcházeli do důchodu ve stejném věku jako ostatní populace. V Německu například horníci odcházejí do penze v 55 letech, přitom zákonná lhůta je tam 65 let. V Polsku mohou do penze už ve 43 letech, po odpracování 25 let v dolech, což je stejné jako ve Francii. Průměrný věk dožití horníků je kolem 57 let, takže důchodu se asi podle vlády mají dočkat až na hřbitově. Návrh bereme jako agresi proti lidem, kteří manuálně pracují. Obrátíme se na ministra práce Petra Nečase a na poslance. O podobě či formě dalších protestů rozhodne náš sjezd v březnu.

* Vláda ale namítne, v dolech se dá pracovat jen po dobu tzv. expozice, tedy jen určitý čas. Nebo je možné, aby horník v dolech dělal jen deset let a pak si našel sám jinou, lehčí práci, kde by se penze bez problémů dožil.

Pokud potřebujeme uhlí, musí být zabezpečena jeho těžba. Zkuste mi najít tolik kvalifikovaných horníků, kteří by po deseti letech bez problémů nahradili ty, kteří půjdou dobrovolně pracovat jinam. Navíc expozice je různá - někde skutečně vyprší po sedmi či dvaceti letech, ale jinde za třicet let ne, záleží na dole a na místě a profesi, v níž horník pracuje.

* Nepočítá vláda tak trochu s cizinci, kteří by se jako zahraniční pracovní turnusy třeba po třech letech střídali v dolech a naše horníky tak nahradili?

Byl by to pracovní, jazykový i pracovně-bezpečnostní problém. Navíc pochybuji, že by to dělali za ty peníze. Když přijdou do dolů jako noví horníci, nástupní plat je 15 až 20 tisíc korun. Vládní návrh proto nechápu především z ekonomického hlediska. Na jednoho nezaměstnaného stát vynakládá ročně zhruba 250 tisíc korun, včetně nákladů za úředníky na úřadech práce. Navíc když nezaměstnaný horník na tento úřad přijde a řekne, že dělal v dolech, tak jej málokdo přijme, protože bývá často fyzicky i zdravotně opotřebovaný a potenciální zaměstnavatel to nebude odnášet. Chci tím říci, že horník práci najde jen s mimořádnými obtížemi.

* Nebyly by určitým východiskem rekvalifikační kurzy, hledání nového zaměstnání v jiných odvětvích či regionech?

Hornictví je situováno především v místech, kde je největší nezaměstnanost. Pokud by se měl horník přestěhovat jinam, kde ho vezmou do nějaké práce, musel by platit jen za pronájem bytu měsíčně 6 až 10 tisíc korun. Při platu, který by získal, by se pak stejně neuživil. Náklady na důchodce jsou přitom podstatně nižší než náklady na nezaměstnaného. Od vlády je to nesystémový krok, na který doplatí daňoví poplatníci.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.