Vracení záloh na podíl na zisku
Kdy a v jakém termínu musím vrátit vyplacené zálohy na podíl na zisku?
Možnost vyplácet zálohy na podíl na zisku byla stanovena zákonem o obchodních korporacích již v jeho prvotním znění, avšak novela přichází s upřesněním pravidel v případě, že společnost zisku ve výši, která byla na zálohách vyplacena, buď nedosáhne, nebo valná hromada nerozhodne o jeho rozdělení. Společník, který zálohu na podíl na zisku inkasoval, musí počítat s tím, že je zde jistá možnost, že bude nucen vyplacené finanční prostředky společnosti vrátit. Přičemž je nutné brát v potaz i situaci, kdy zisku bylo v dostatečné výši dosaženo, ale valná hromada nerozhodne o jeho rozdělení. Sem patří nejen situace přijetí negativního rozhodnutí o nerozdělení zisku, ale i situace pasivity valné hromady, tj. že se valná hromada v zákonem stanoveném termínu nekoná a rozhodnutí o rozdělení tak nepřijme. Zálohu na podílu na zisku je nutné považovat vždy za vratnou, a to bez ohledu na dobrou víru příjemce, jakékoliv odlišné ujednání je považováno za neplatné.
Do přijetí novely ZOK bylo často polemizováno, kdy a na základě jakého úkonu musí dojít k vracení záloh poskytnutých na podíl na zisku. Zda již automaticky okamžikem splatnosti podílu na zisku (nedosáhne-li výše vyplacené zálohy), okamžikem rozhodnutí/nerozhodnutí valné hromady, nebo na výzvu statutárního orgánu k vrácení zálohy. Naštěstí novelizované znění ZOK se s touto nejasnou otázkou zcela jednoznačně vypořádává a uvádí, že se záloha na podíl na zisku vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka společnosti byla nebo měla být schválena.
Je vhodné doplnit, že i při poskytování záloh je statutární orgán povinen posuzovat tzv. insolvenční test, tj. zálohy na podíl na zisku může vyplatit pouze, nepřivodí-li tím společnosti úpadek. Tento insolvenční test provádí k okamžiku, kdy dochází k faktickému vyplacení záloh na podíl na zisku. Novela ale nijak nepokrývá situaci, kdy statutární orgán vyplatil zálohu na podíl na zisku v souladu s insolvenčním testem, následně valná hromada po skončení účetního období rozhodne o rozdělení zisku, ale v okamžiku, kdy by klasický podíl na zisku byl splatný, zjistí statutární orgán, že insolvenční test není splněn a ostatním společníkům podíl na zisku vyplácen nebude. V takovém případě statutár nemá zákonný podklad pro požadavek na vrácení zálohy od společníka, kterému byla vyplacena.
Důsledky pro praxi
Společník, kterému byly vyplaceny zálohy na podíl na zisku, musí počítat s možností, že společnost zisku ve výši odpovídající vyplaceným zálohám nedosáhne a bude nutné finanční prostředky vrátit. Pokud bylo zisku v dostatečné výši dosaženo, sám společník by měl myslet na to, aby došlo ze strany statutárního orgánu k řádnému svolání valné hromady, která řádnou či mimořádnou účetní závěrku schválí a rozhodne o rozdělení zisku společnosti. Nedojde-li k přijetí takového rozhodnutí, společníkovi automaticky vzniká povinnost vyplacené zálohy na podíl na zisku vrátit, jinak by se na jeho straně jednalo o bezdůvodné obohacení. Pro statutární orgán na druhé straně znamenají tyto situace povinnost za společnost vrácení zálohy požadovat a v případě potřeby po společníkovi i vymáhat.
Pro praxi lze ještě doplnit již známé pravidlo, že povinnost k vrácení zaplacených záloh ulpívá na podílu, a to i v případě, že došlo k jeho převodu. Při nabytí podílu na společnosti je tak více než vhodné si prověřit, že na tento podíl nebyly vyplaceny zálohy, které by nový nabyvatel podílu byl nucen v budoucnu vracet.
JUDr. Pavla Komendová,
advokátka
Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Florianova 440/17
612 00 Brno
Tel.: +420 725 036 259
e-mail: pavla.komendova@akskp.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
