epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    23. 12. 2016
    ID: 104008upozornění pro uživatele

    Vůně jako předmět duševního vlastnictví – patentová ochrana (2. díl)

    Vůni lze obecně označit jako směs esenciálních olejů a aromatických látek vydávajících specifický čichový vjem. Vzhledem k tomu, že ochrana vůně prostřednictvím institutů práva průmyslového vlastnictví je poměrně stručně upravenou a mezi odbornou veřejností nepříliš často řešenou otázkou, rozhodli jsme se jí věnovat více článků a zaměřit se na tuto problematiku z různých úhlů pohledu a možné právní ochrany. První díl[1] této série článků byl věnován autorskoprávní ochraně vůně z pohledu některých evropských států. Tento druhý díl si klade za cíl zaměřit se na poskytování ochrany vůně prostřednictvím patentového práva.

     
     Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.
     
    Patent

    Institut patentu poskytuje právní ochranu vynálezu, tedy myšlence naplňující podmínky stanovené příslušnými právními předpisy. Dle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění (dále jen „patentový zákon“), platí, že patent může být udělen na vynález, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný. Novost myšlenky je přitom naplněna, je-li alespoň jedna z podstatných součástí vynálezu zcela originální a invenční prvek myšlenky nemá pro odborníky dané oblasti zřejmý charakter. V případě, že jsou všechny zákonné podmínky naplněny, získá vynález patentovou ochranu. Vlastník patentu nabývá k vynálezu výlučná majetková práva, a proto bez jeho souhlasu nemůže být vynález třetí osobou komerčně vyroben, distribuován či jinak použit, a to po dobu 20 let.

    Ustanovení § 3 patentového zákona poskytuje výčet některých činností, které za vynálezy nelze považovat. Těmi jsou například objevy, matematické metody, estetické výtvory či plány. Úřad průmyslového vlastnictví tento výčet nezávazně doplňuje o další zjevně nepatentovatelné předměty jako jsou např. estetické výtvory či předměty, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku a dobrým mravům (Metodické pokyny ÚPV pro vynálezy, únor 2015).

    Otázkou však zůstává, zda lze vůni jako takovou považovat za vynález a zda ji tedy lze chránit prostřednictvím patentu. V zásadě lze konstatovat, že vůně (například ve formě parfému) může být předmětem patentové ochrany, avšak pouze co do svého složení. Patentovou ochranu lze totiž poskytnout pouze sloučenině chemických látek, ze kterých se daná vůně skládá, a to za předpokladu, že budou naplněny všechny výše uvedené zákonné podmínky, tedy že tato sloučenina (chemický vzorec) bude světově nová, bude výsledkem vynálezecké činnosti a bude průmyslově využitelná. Samotná vůně, kterou jedinec vnímá prostřednictvím čichových vjemů, je pak z pohledu patentového práva pouhým sekundárním účinkem, kterým konkrétní chemická sloučenina disponuje.

    Udělování patentů vůním jako vynálezům složeným z jednotlivých vonných molekul není v oblasti patentového práva nic až tak neobvyklého. Domníváme se však, že je třeba posoudit, zda je taková ochrana vůně v praxi skutečně výhodná. Především je nutno poukázat na skutečnost, že udělením patentu se složení vůně a tedy rovněž její chemický popis stávají veřejnosti dostupné. Rejstřík patentů totiž jak na celosvětové, tak na národní úrovni, zveřejňuje specifikaci vynálezu a jeho podstatu tak, jak ji přihlašovatel vynálezu uvedl v přihlášce. Po uplynutí 20 let platnosti patentu monopolní majetková práva majitele patentu zanikají a využití vynálezu je pro třetí osoby k dispozici k volnému užití. Předmět patentu, ať již se jedná o věc, technický postup či chemický vzorec, pak nemá na volné užití vynálezu žádný vliv.

    Další velmi důležitou okolností, která může být rozhodující při posouzení, zda vůbec usilovat o udělení patentu na složení vůně je skutečnost, že celý proces řízení pro udělení patentu je velice nákladný. S ohledem na nutnost personálního zabezpečení, které klade vysoké nároky na vědeckou odbornost, technologické zázemí a finanční podporu si takovou investici mohou dovolit často jen velké mezinárodní koncerny. To je zřejmě také důvodem, proč prostřednictvím patentu chrání své vůně v podstatě výlučně velké parfumérské společnosti jako Givaudan, IFF nebo Firmenich. Například nedávným vynálezem společnosti Givaudan byla metoda dlouhotrvající svěžesti vůně (patent č. 9447364 s designací pro USA).

    V této souvislosti přitom nelze pominout ani prvek invenčnosti, který musí každý patent obsahovat. Ačkoli invenční prvek může představovat i jen malou část vynálezu (složení vůně), bude důležité posoudit, zda tato část natolik výrazně ovlivňuje hodnotu vynálezu a zvyšuje jeho obchodní uplatnění, že existuje šance, že právě na tuto vůni bude patent udělen. Za účelem úspěšného přihlášení vynálezu je proto nezbytné provést rešerši jiných již existujících vůní, jejich chemického složení a účinků, a to zásadně v celosvětovém měřítku. Rozhodující bude rovněž posoudit, zda konkurenční vůně v konečném důsledku nenaplňují shodné účinky a neobsahují molekulární vazby shodné se složením vůně usilujícím o udělení patentu. Nová myšlenka totiž sice může představovat originální řešení daného problému, ten však již může být vyřešen jiným způsobem a s ještě lepšími výhodami.

    S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že ochrana vůně prostřednictvím patentového práva je sice možná, ovšem skýtá celou řadu úskalí. Tento způsob ochrany totiž představuje velmi nákladný a zdlouhavý proces, který ve svém důsledku poskytne přihlašovateli ochranu svého vynálezu, tedy originálního složení vůně, pouze na omezenou dobu. Vzhledem k tomu máme za to, že tento způsob ochrany lze doporučit pouze ve specifických případech, kdy zájem na ochraně natolik originálního chemického složení vůně v daném případě převáží výše uvedená negativa.

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit


    Mgr. Nora Haapala

    Mgr. Nora Haapala
    ,
    advokátka / Senior Associate

    Mgr. Lucie Kianková,
    advokátní koncipientka


    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.

    Platnéřská 2  
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 236 163 111
    Fax:     +420 236 163 799
    e-mail:  prag‎@‎roedl.cz

    PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2016
    _________________________________
    [1] Vůně jako předmět duševního vlastnictví – autorskoprávní ochrana (1. díl), dostupné na www, k dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Nora Haapala, Mgr. Lucie Kianková (Rödl & Partners)
    23. 12. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Někdy nezákonné označování alternativních výrobků rostlinného původu
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
    • Vymahatelnost dluhu a prostředky jejího zajištění prakticky
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.