epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 5. 2023
    ID: 116317upozornění pro uživatele

    Vybrané aspekty vypořádání újmy způsobené obchodní korporaci porušením péče řádného hospodáře ve smyslu ust. § 53 odst. 3 zákona o obchodních korporacích

    Možnost vypořádání újmy, jež vznikla obchodní korporaci v důsledku porušení péče řádného hospodáře ze strany povinné osoby, prostřednictvím smlouvy uzavřené mezi povinnou osobou a obchodní korporací, je kogentním způsobem upravena v ustanovení § 53 odst. 3 zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Uvedené ustanovení umožňuje obchodní korporaci upravit vztahy mezi ní a členem jejího orgánu dohodou. Smlouva o vzájemném vypořádání je institutem čistě soukromoprávní povahy, nicméně i při jejím uzavírání a úvahách o jejím obsahu je nutno dodržovat jisté limity.

    Vzhledem k tomu, že dané ustanovení nijak blíže nedefinuje, co může být obsahem smlouvy o vypořádání a neupravuje ani její účinky, vyskytují se v odborné literatuře při jeho výkladu odlišné názory.

    Předně považujeme za vhodné uvést, že újmou, jež má být předmětem vypořádání dle ust. § 53 odst. 3 ZOK, se rozumí ve smyslu ust. § 3 odst. 2 ZOK jak újma na jmění (škoda), tak i újma nemajetková. Povinnou osobou je pak zejména člen voleného orgánu obchodní korporace, který je povinen při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře. Péče řádného hospodáře je obecně vymezena v § 159 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), z něhož plyne, že závazek vykonávat funkci člena voleného orgánu právnické osoby s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Co je obsahem povinností jednat s péčí řádného hospodáře vymezil Nejvyšší soud například ve svém rozsudku ze dne 30. září 2019, sp. zn. 27 Cdo 90/2019.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Pro účely obchodních korporací je pak povinnost péče řádného hospodáře dále upravena v § 51 odst. 1 ZOK, dle něhož: "Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou". Přístup k posuzování naplnění povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ve vztahu k obchodním korporacím doplňuje i § 52 odst. 1 ZOK, který uvádí, že "Při posouzení, zda člen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace".

    Při výkladu § 53 odst. 3 ZOK je nutno zohlednit jednak § 53 odst. 2 ZOK a dále též § 2898 ObčZ. Odborná literatura, jak je již uvedeno výše, není při výkladu daného ustanovení zcela jednotná. Lze říci, že shoda panuje v závěru, že odpovědnost člena orgánu a v zásadě ani náhradu újmy, která vznikla v důsledku porušení péče řádného hospodáře, není možné omezit ex ante, tedy ještě předtím, než jakékoliv porušení či újma vznikla. Dle § 53 odst. 2 ZOK totiž platí, že k právnímu jednání obchodní korporace, jímž by došlo k omezení odpovědnosti člena jejího voleného orgánu se nepřihlíží. Při posuzování limitů vypořádání mezi členem orgánu a obchodní korporací, se kloníme k tomu, že vypořádací smlouva zahrnuje vypořádání následné, tedy vypořádání újmy již vzniklé, kdežto § 53 odst. 2 řeší limitaci odpovědnosti člena orgánu za způsobenou újmu ještě před samotným vznikem újmy. Působnost § 53 odst. 2 tedy dopadá na odpovědnost za řádný výkon funkce člena voleného orgánu.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jinak je tomu však u § 2898 ObčZ, které stejně jako § 53 odst. 3 ZOK řeší odpovědnost za újmu. Dle § 2898 „Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.“

    V odporné literatuře panuje nejednotný názor na to, zda na vypořádání podle smlouvy ve smyslu § 53 odst. 3 ZOK dopadají omezení obsažená v § 2898 ObčZ, či nikoliv. Tedy zda § 53 odst. 3 ZOK umožňuje náhradu újmy určitým způsobem snížit, případně zcela prominout, nebo zda je pouze možné dle daného ustanovení upravit způsob úhrady újmy způsobené členem orgánu obchodní korporace.

    K výkladu § 2898 ObčZ, resp. k uplatnění omezení v něm obsažených ve vztahu k vypořádací smlouvě dle § 53 odst. 3 ZOK například V. Pihera uvádí: „Je zjevné, že toto ustanovení řeší otázku, jaká práva na náhradu újmy mohou být ujednáním předem (ex ante) vyloučena nebo omezena. Zatímco první věta dopadá na „ujednání“, tedy na vícestranná právní jednání, druhá věta toto pravidlo doplňuje tak, že toto omezení vztahuje i na jednostranná jednání typu „vzdání se“ práva. Toto ustanovení neomezuje možnost ujednat prominutí nebo jiné zapravení takového dluhu poté, co již újma vznikla, nebo se poté, co újma vznikla, práva na její náhradu vzdát.“[1]

    Naproti tomu například B. Havel uvádí: „Kdyby zákon chtěl normovat prominutí, musel by podle mého soudu regulovat jinak, protože nový občanský zákoník tuto otázku řeší jinde a výslovně - § 2898 NObčZ předpokládá nemožnost vzdání se práva na náhradu škody mj. tehdy, byla-li způsobena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Dovozuji, že podstatou péče řádného hospodáře zpravidla je, že její porušení je buď výsledkem úmyslu, nebo hrubé nedbalosti, tedy této náhrady škody (újmy) se platně vzdát nelze, a to ani dohodou.“[2]

    Přikláníme se spíše k tomu, že omezení obsažená v § 2898 ObčZ jsou relevantní do doby, než nastane škodná událost a vznikne újma, kdežto smlouva o vypořádání dle § 53 odst. 3 ZOK se vztahuje k době po vzniku újmy, a proto není možné, aby byl obsah smlouvy o vypořádání jakkoliv omezen, resp. dotčen omezeními obsaženými v § 2898 ObčZ.

    Shora uvedený názor, že není možné omezit obsah smlouvy o vypořádání, byl podpořen mimo jiné i v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2022, sp. zn. 6 Cmo 264/2021, v němž soud připustil možnost vypořádání ve formě vzdání se práva na náhradu škody způsobené jí povinnou osobou, která jednala v rozporu s péčí řádného hospodáře.

    Vrchní soud v Praze uvedl, že se ztotožňuje s argumentací J. Dědiče aj. Lasáka, která vychází ze zásad, na kterých spočívá soukromé právo, když tito uvádějí, že podle nich nejsou zakázána právní ujednání vylučující povinnost člena orgánu nahradit újmu ex post. Účelem § 53 odst. 2 ZOK je ochrana společnosti i jejích společníků před nekalým nebo lehkovážným jednáním; cílem je preventivní působení na členy volených orgánů, které je má vést k dodržování právních povinností pod hrozbou odpovědnosti, které se nemohou předem zbavit. Pokud však již újma vznikne, není podle jejich názoru nezbytné trvat na její náhradě za všech okolností. Z toho dovozují, že § 53 odst. 3 ZOK zakládá možnost společnosti dohodnout se s povinnou osobou na náhradě újmy; dohoda může mít formu dohody o narovnání, novaci, případně i vzdání se nároku.[3]

    I přes to, že se ustanovení § 2898 ObčZ pro limitaci povinnosti k náhradě újmy ex post dle našeho názoru spíše neuplatní a vypořádací smlouva může tedy zahrnovat i ujednání směřující k prominutí dluhu (ať již plnému či částečnému), jisté „mantinely“ zde jsou, a to především v podobě institutu dobrých mravů a zákazu zneužití práva.

    Zákon především podmiňuje účinnost vypořádací smlouvy souhlasem nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků (viz § 53 odst. 3 ZOK), přičemž i člen statutárního orgánu, který v zastoupení obchodní korporace vypořádací smlouvu uzavře, je vázán povinností jednat s péčí řádného hospodáře.

    Dle důvodové zprávy k původnímu návrhu zákona 33/2020 Sb., kterým došlo k novele zákona o obchodních korporacích a dalších souvisejících zákonů a v jejímž rámci mělo dojít též ke zpřesnění povahy vypořádací smlouvy, měl být souhlas nejvyššího orgánu ve smyslu § 53 odst. 3 vyžadován napříště pouze v závažnějších případech, kdy se uzavření vypořádací smlouvy může významněji dotknout práv společníků, tj. zpravidla v případě změny obsahu závazku, při níž dochází ke zrušení stávajícího závazku a jeho nahrazení novým (privativní novace), nebo k přistoupení nového závazku ke stávajícímu (kumulativní novace). V důvodové zprávě se dále uvádí, že typicky půjde o dohodu o změně předmětu plnění a v úvahu přichází také dohoda o narovnání, přičemž ostatní změny, které nejsou novací nebo narovnáním a modifikují pouze určité aspekty ze závazku vyplývajících práv a povinností (např. nepatrné změny týkající se místa, času a způsobu plnění – typicky dohoda o plnění ve splátkách), pod režim vypořádání dle § 53 odst. 3 ZOK nespadají. Ačkoliv se výše uvedené změny do finální verze zákona 33/2020 Sb. nepromítly, lze ze znění důvodové zprávy k původnímu znění dané novely usuzovat na to, že vypořádací smlouvou je možné původní závazek k náhradě újmy, změnit.

    Závěr:

    Závěrem nutno podotknout, že vypořádací smlouva také podléhá určitým vnitřním kontrolním mechanismům obchodní korporace, když základní nástroj ochrany menšinových společníků je možnost napadnout usnesení nejvyššího orgánu, které předmětnou vypořádací smlouvu schválilo. Usnesení nejvyššího orgánu, jímž byla schválena vypořádací smlouva, bude možné napadnout zejména v případech, kdy vzhledem ke všem okolnostem daného případu není vypořádací smlouva přiměřená poměrům a ve svém důsledku je spíše než vypořádáním pouhým zastřeným právním jednáním, jehož účelem je obcházení zákona či zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 ObčZ. Za popsaných okolností by pak bylo možné domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu pro rozpor s dobrými mravy, přičemž dle § 53 odst. 4 ZOK „Prohlásí-li soud za neplatné usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace schvalující smlouvu o vypořádání újmy podle odst. 3, hledí se na ni jako na neplatnou…“. Možnost společníků obchodní korporace domáhat se prohlášení neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu schvalující smlouvu o vypořádání a v důsledku toho i možnosti dosáhnout zneplatnění schválené vypořádací smlouvy, je nástrojem, jež společníkům i společnosti samotné poskytuje určitou ochranu před zneužitím tohoto institutu.

    Mgr. Michal Štrof,
    advokát partner

    Mgr. Žaneta Švecová,
    advokát

    PPS advokáti s.r.o.
     
    Velké náměstí 135/19
    500 03  Hradec Králové
     
    Tel.:      +420 495 512 831-2
    Fax:      +420 495 512 838
    e-mail:   pps@ppsadvokati.cz
     
     

    [1] Pihera, V. Znovu k absolutoriu. Obchodněprávní revue. 2013, č. 3

    [2] Havel, B. O kogentnosti, vypořádání újmy a ručení vlivné osoby ve světle nového soukromého práva. Obchodněprávní revue. 2013, č. 1

    [3] Lasák, J., Dědič, J., Pokorná, J., Čáp, Z. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Štrof, Mgr. Žaneta Švecová (PPS advokáti)
    2. 5. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.