Vybrané legislativní aspekty Pražského mýtného systému

Mýtné by mělo být jedním z nástrojů, který napomůže zejména při regulaci dopravní situace v Praze, velmi důležitým motivem pro zavedení mýtného je též očekávaný pokles automobilových emisí v centru Prahy. Inspirací pro zavedení mýtného systému by měly být zejména zkušenosti z Londýna či Stockholmu, kde byla tato opatření již přijata a realizována.

Aby mýtný systém fungoval a celý projekt vůbec mohl dospět do realizační fáze, je zapotřebí v první fázi zpracovat studii proveditelnosti, která stanoví a zhodnotí parametry projektu, typicky se jedná o parametry ekonomické, technické a legislativní.

Co se týče parametrů technických a ekonomických, radnice se již začala zabývat otázkami typu zpoplatnění, rozsahem zpoplatněné oblasti, formou poplatku či časovým harmonogramem projektu a dalšími aspekty. Nelze však zapomínat ani na stránku legislativní.

Jaké jsou tedy nejdůležitější aspekty právní proveditelnosti tohoto projektu? Prvotním a zásadním aspektem v rámci přípravné fáze je zodpovězení otázky, zda současná legislativa vůbec umožňuje realizaci mýtného systému. Druhou, neméně důležitou otázkou, která je spojena s fází realizační a zejména pak s ekonomickými parametry projektu, je osoba provozovatele mýtného systému a jeho výběru dle relevantních právních předpisů. Dle typu projektu a porovnání charakteristických prvků pro metody, jež vedou k výběru osoby provozovatele se lze domnívat, že provoz Pražského mýtného systému je velmi vhodný pro realizaci formou PPP.

Jednu z prvních, ne-li vůbec první vlaštovkou ve snaze o zavedení mýtného systému nalezneme nedaleko Prahy v obci Dobřichovice. O co zhruba před 10 roky v Dobřichovicích šlo? Zastupitelstvo této obce vydalo k provedení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, obecně závaznou vyhlášku, kterou ukládalo účastníkům silničního provozu poplatek za průjezd mostem přes řeku Berounku. Z Nálezu Ústavního soudu č. 269/2001 Sb. vyplývá, že vydání zmiňované vyhlášky je v rozporu se zákonem a že nelze zavést tzv. skryté mýtné, které by odporovalo zákonu a výkladu pojmu pozemní komunikace sloužícímu obecnému užívání. Tyto poplatky je možné vybírat pouze za vjezd do určité ucelenější, osídlené lokality, kterou s vnějším světem komunikace jako dopravní cesta spojuje. Poplatky se vybírají za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou.

Dalším zákonem, který se zabývá problematikou mýtného, je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Dle tohoto zákona smí v rámci tzv. obecného užívání každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Obecné užívání pozemní komunikace může být ovšem zpoplatněno, a sice u komunikací, které určí prováděcí právní předpis a které jsou označeny dopravní značkou označující zpoplatnění. Zpoplatnění může být provedeno dvojím způsobem, a sice časovým poplatkem anebo mýtným. Za užití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem motorového vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné s tím, že peněžní prostředky získané zpoplatněním jsou příjmem státního rozpočtu.

Výše časového poplatku neboli dálniční známky se stanoví podle časového období užívání zpoplatněné komunikace v závislosti na povolené hmotnosti vozidla, která nesmí překročit 12 tun. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem, jehož hmotnost překročí 12 tun, podléhá úhradě mýtného. V této souvislosti ovšem hovoříme o tzv. systému „elektronického mýta“, jelikož výše mýtného se zjišťuje pomocí systému, jehož součástí je zvláštní elektronické palubní zařízení.

Shrneme-li tedy výše zmíněné právní úpravy, současné znění zákona o místních poplatcích umožňuje vybírání poplatku za vjezd do vybraných míst, toto povolení je ovšem vázáno na vydání jakéhosi povolení, se kterým se ovšem v systému Pražského mýtného systému nepočítá, problematickou je též definice oněch „vybraných míst“. Na druhé straně zákon o pozemních komunikacích upravuje pouze tzv. „elektronické mýtné“, které se vybírá za užití zpoplatněných komunikací u vozidel, jejichž hmotnost překračuje 12 tun a prostředky z tohoto elektronického mýtného jsou příjmem elektronického mýtného.

Souběžně s přípravou studie proveditelnosti, jejímž obsahem jsou již poměrně konkrétní parametry technických a ekonomických aspektů projektu, je zapotřebí věnovat pozornost též aspektům právním, aby progresivní projekt Pražského mýtného systému nenarazil na žádné legislativní překážky a mohl být v závislosti na dalších dopravních projektech realizován.

Mgr. Ing. Jan Krofta

Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři

Na Ořechovce 580/4
162 00 Praha 6 - Střešovice

tel.: +420-224 232 611
fax: +420-233 313 067
e-mail: akdpp@akdpp.cz