Výplaty a jiné příjmy obmyšlených ze svěřenských fondů – daňový pohled

Problematika svěřenských fondů

Svěřenské fondy jsou v českém právu poměrně nedávno. Svěřenský fond je upraven v části třetí Občanského zákoníku zákon č. 89/2012 Sb. (dále „Občanský zákoník“) v Oddíle 4 - Svěřenský fond.[1] Svěřenský fond vzniká tím, že zakladatel vyčlení část svého majetku do svěřenského fondu.[2] O tento majetek se stará správce svěřenského fondu, což může být, jak fyzická osoba, tak osoba právnická.[3] Jak bude s majetkem fondu nakládáno, kdo a za jakých okolností bude správcem určuje tzv. zakladatelská listina.

V zakladatelské listině se kromě výše stanoveného řeší také to, kdo bude obmyšlený svěřenského fondu. Tato osoba, jak fyzická nebo právnická, bude na základě zakladatelské listiny dostávat ze svěřenského fondu majetek. Důvodů pro založení svěřenského fondu je mnoho. Důvody mohou být tyto:

• Zakladatel chce do budoucna ochránit svůj majetek před negativními vlivy z podnikání (pozn. nelze udělat účelově, ale je možné uchránit svůj majetek do budoucna).
• Sepsání závěti by bylo příliš komplikované, ve svěřenském fondu si může zakladatel nastavit za jakých podmínek dostane obmyšlený majetek.
• Zanechání majetku dalším generacím a lepší správa majetku.

Existují dva typy svěřenských fondů, a to soukromý svěřenský fond a veřejně prospěšný svěřenský fond.[4]

Zdanění výplaty ze svěřenského fondu obmyšleným

Reklama

AI-bezpečné právní psaní 2.0 (online - živé vysílání) - 16.7.2026

16.7.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Pro potřeby zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) je svěřenský fond považován za právnickou osobu. Svěřenský fond je, stejně jako jiné právnické osoby dle § 17 odst. 1 písm. f) ZDP, poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku.[5]

1. Příjem pro obmyšleného ze soukromého svěřenského fondu – právnická osoba

Zdanění u právnické osoby je závislé na tom, zda se jedná o výplatu ze zisku fondu, nebo z ostatního majetku fondu.

1. Výplata ze zisku fondu

Příjmy právnických osob ze zisku svěřenského fondu jsou zdaněny srážkovou daní ve výši 15 % (§ 36 ZDP). Za řádné srážení daně a její správné odvedení finančnímu úřadu je odpovědný svěřenský fond.

2. Výplata ostatního majetku fondu

Výplata majetku obmyšlenému, který je právnickou osobou, se obecně zdaňuje v běžném základu daně, a tedy podléhá aktuální sazbě daně z příjmů právnických osob (nyní 19 %). Pokud však obmyšlenému svěřenský fond bezúplatně „vyplatí“ majetek, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, jedná se u obmyšleného o osvobozený příjem.

Příjem pro obmyšleného ze svěřenského fondu – fyzická osoba

Stejně jako u právnických osob, tak i u fyzických osob je důležité, jestli se jedná o výplatu ze zisku fondu, nebo z ostatního majetku fondu.

1. Výplata ze zisku fondu

Tento typ příjmu je pro účely ZDP považován za příjem z kapitálového majetku (§ 8 odst. 1 písm. i) ZDP). Podíl na zisku svěřenského fondu podléhá stejně jako u právnické osoby srážkové dani (§ 36 ZDP), a to bez ohledu na to, zda je zisk vyplácen obmyšlenému nebo jiné osobě, například zakladateli svěřenského fondu. Svěřenský fond je považován za plátce daně dle § 38c odst. 1 ZDP a je proto zodpovědný za správné srážení a odvedení daně.

2. Výplata ostatního majetku fondu

Výplata z majetku ostatního fondu se pro účely ZDP považuje za ostatní příjem (§ 10 odst. 1 písm. m) ZDP), který podléhá standardní sazbě daně z příjmů fyzických osob. V případech však, kdy vklad do svěřenského fondu provedla osoba blízká nebo sám obmyšlený, bude tento příjem osvobozen (§ 10 odst. 3 písm. c) bod. 3 ZDP).

U fyzických osob je zapotřebí pamatovat ještě na osvobození příjmu, kdy je obmyšlenému ze svěřenského fondu převáděn majetek od zůstavitele. Jedná se o osvobození dle § 4a ZDP, které navazuje na osvobození z titulu dědění majetku v rámci rodiny, tj. na ustanovení již neexistujícího zákona o dani č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

Při aplikaci osvobození je nicméně dobré mít na paměti, že finanční správa v praxi důsledně požaduje zohlednit § 21 odst. 1 ZDP, který určuje, že se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z jeho ostatního majetku. Při výplatě obmyšlenému se má tedy za to, že fond nejprve vyplatí zisk (a to bez ohledu na formu výplaty, může se tedy jednat i o výplatu ve formě majetku).

Pro správné stanovení daně je tak klíčové mít přehled, jestli v momentu výplaty ze svěřenského fondu obmyšlenému existuje na úrovni fondu nerozdělený zisk. Z uvedeného důvodu by měl správce svěřenského fondu dbát na průběžné vedení účetnictví. V případě, že by tomu nebylo, mohlo by dojít k nesprávnému zdanění, kdy by mohla být výplata zisku nesprávně osvobozena a správce svěřenského fondu by následně musel řešit potíže s finanční správou. Navíc zpětná analýza toho, zda byl skutečně obmyšlenému převeden majetek, který mohl osvobodit, by mohla být při delší časové prodlevě u větších fondů obtížně řešitelná.    

Ostatní aspekty zdanění příjmů ze svěřenského fondu

Smlouva o vytvoření svěřenského fondu může obsahovat i stanovení odměny pro správce svěřenského fondu. Správa svěřenského fondu může být náročná, a proto se určitě hodí, aby měl správce daně za svoji činnost nějakou odměnu.  Příjem správce svěřenského fondu je pak bezesporu předmětem daně z příjmů.

Problematikou zdanění odměny svěřenského správce se zabýval koordinační výbor číslo 415/18.12.13. Jeho příjem by se dle názoru finanční správy měl zdanit jako příjem ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP).

Odborná veřejnost se však přiklání k názoru, že v případě, kdy správce svěřenského fondu vykonává svou činnost bez úmyslu dosáhnout zisku a nepravidelně, měla by být jeho odměna zdaněna jako ostatní příjem v rámci § 10 ZDP, a nikoliv jako příjem ze samostatné činnosti.

EKP Advisory, s.r.o.

Senovážné náměstí 992/8
110 00  Praha 1

Tel.:        + 420 273 139 330
e-mail:   ekp@ekp.cz