epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 3. 2016
    ID: 100801upozornění pro uživatele

    Vývoj výkladu předžalobní výzvy aneb malý povzdech právního formalisty

    Předžalobní výzva, jako důležitý aspekt pro přiznávání práva na náhradu nákladů řízení, je součástí tuzemského právního řádu již od 1. ledna 2013.[1] Dle aktuálního znění příslušného ustanovení § 142a odst. 1 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř“) „žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění“. Do dnešního dne sice došlo k dílčí novelizaci daného ustanovení, jednalo se nicméně pouze o změnu vztažení použití předžalobní výzvy z „úspěchu ve věci zahájené podle § 80 písm. b)“ (což byly před novelizací o.s.ř. zákonem 293/2013 Sb. taktéž žaloby na plnění) na výše uvedené znění.


    Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.


    Na první pohled tedy jde o poměrně jednoduché a přímé pravidlo, pohled druhý a hlubší však už okamžitě vyvolává řadu otázek, jak jej uplatnit k dalším institutům či částem civilního procesu, a jak do dnešního dne rozhodují i nejvyšší soudní instance, i povinnost zkoumat smysl a účel daného ustanovení.

    Účinnost úpravy

    Byť zákon 396/2012 Sb., který do úpravy o.s.ř. zavedl uvedené ustanovení § 142a, ve svých přechodných ustanoveních stanovil, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti daného zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů (přeneseně tedy že u takových řízení nesmí žalobci jít k tíži, že předžalobní výzvu v daném případě neučinil), rozhodovací praxe soudů v některých případech přistoupila k použití tohoto institutu retroaktivně; na významu pak nabývá, že daná rozhodnutí se objevovala na úrovni jak okresních, tak krajských a dokonce i u vrchního soudu.[2]

    Takováto rozhodnutí nejen že vyvolávala ze strany odborné veřejnosti negativní reakce,[3] nýbrž byla i Ústavním soudem posouzena jako v rozporu s principem ratione temporis; tedy v případě, že soud nepřizná náhradu nákladů řízení s odkazem na nesplnění zákonné podmínky dle ustanovení § 142a, která v době zahájení řízení před soudem ještě neplatila, dojde k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.[4]

    Byť zcela jistě platí zásada iura novit curia, dle které by k obdobným rozhodnutím nemělo docházet, není bohužel vyloučené, že se toto procesní pochybení vyúsťující v porušování ústavních práv žalobců opět někdy v rámci rozhodnutí u sporů starších 3 let neobjeví.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Náležitosti předžalobní výzvy


    Zákon samotný příliš formálních či obsahových požadavků na předžalobní výzvu neklade.  Z výkladu daného ustanovení se dá nepřímo dovodit požadavek písemnosti, dále zaslání ve stanovené lhůtě a z povahy věci i dostatečná určitost pro naplnění požadavku „výzvy k plnění“, tedy minimálně určení stran, výši a právní titul vzniku dané pohledávky.

    V tomto směru je tedy významné rozhodnutí vrchního soudu sp. zn. 1Co 524/2013[5], ve kterém došlo k upřesnění formálních náležitostí.  Bez dalšího se dá zcela jistě souhlasit s uvedeným soudem v tom, že „předžalobní výzva k plnění je jednostranným procesním úkonem, u něhož zákon nestanoví konkrétní náležitost“, jakož i s argumentací, že „z logiky věci však vyplývá, že se jedná o úkon, v němž je identifikován věřitel i dlužník, výše a právní titul vzniku pohledávky (skutkové vymezení, z něhož právní důvod vyplývá), a je vyjádřena skutečnost, že dlužník je vyzýván k uhrazení dluhu“, stejně jako požadavek podpisu ze strany oprávněné osoby a odeslání v zákonem požadované lhůtě. Částečně problematický však vidím požadavek na uvedení informace, že „v případě neuposlechnutí v určité rozumné lhůtě bude následovat podání žaloby“. Jak Vrchní soud argumentuje, „záměrem úpravy ovšem právě bylo dát dlužníku informace o existenci dluhu a poskytnout mu poslední šanci, aby svoji povinnost uspokojit právo či pohledávku dobrovolně splnil a nevystavoval se nebezpečí nárůstu dluhu o náklady soudního řízení, případně vymáhání. Proto upozornění na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění je podstatnou náležitostí
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    (essentialia negotii) výzvy k plnění, bez něhož tento úkon nevyvolá zákonné následky
    “. Je otázkou, zda tento poměrně formalistický požadavek Vrchního soudu odpovídá na jím odkazovaný účel přijetí ustanovení § 142a či jak v tomto směru posoudit občas se vyskytující fráze, které přímo explicitně hrozbu soudního vymáhání neobsahují (např. pouze obsahují ustanovení „toto je poslední výzva k úhradě“ či „podnikneme všechny kroky dle příslušných právních předpisů“).

    Uvedené náležitosti nepřímo potvrdil i Ústavní soud v nálezu II. ÚS 2697/13,[6] v rámci kterého zde projednávaná předžalobní výzva (obsahující lhůtu k plnění, adresování a poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu ve lhůtě včetně povinnosti hradit náklady řízení) splňovala dle názoru soudu veškeré náležitosti požadované § 142a o.s.ř.

    Požadavek seznatelnosti dlužníka s vytýkanou pohledávkou pak byl Ústavním soudem potvrzen i následně v rámci jeho nálezu z května minulého roku.[7] Tento zde zejména uvedl, že obecné soudy jsou povinny vždy zvážit, zda si je žalovaný vědom výše dluhu i titulu vzniku svého závazku, posoudit, zda na straně žalovaného mohly vzniknout pochybnosti o tom, který závazek má podle výzvy stěžovatele splnit, a zohlednit skutečný účel § 142a občanského soudního řádu, jímž je zamezení neúměrnému a neúčelnému navyšování nákladů soudního řízení. Proto tedy i v případě, kdy žalobce v daném případě vyzýval dlužníka skrze dluh vzniklý z titulu půjčky, nicméně soud prvního stupně na základě návrhu vydal směnečný platební rozkaz dle směnky danou půjčku zajišťující, je možno u dlužníka seznatelnost daného dluhu dovodit a nepřiznáním náhrady nákladů řízení tak zasáhly obecné soudy (argumentující zejména tím, že nárok ze směnky je zcela jiným nárokem než tím, který směnka zajišťuje) do ústavně garantovaných práv žalobce.

    Ve věci požadavku na zasílání je pak třeba upozornit na rozhodnutí Vrchního soudu sp. zn. 7 Cmo 451/2013.[8] Byť se před a během účinnosti zákona 396/2012 Sb. objevovaly rozdílné názory, v jaké míře musí věřitel vykonat aktivitu pro zjištění aktuální adresy dlužníka a jak vykládat pojem „zaslat“,[9] dle Vrchního soudu není „žalobce povinen ve smyslu § 142a odst. 1 OSŘ aktivně pátrat po adrese žalovaného před podáním žaloby a zásadně vychází z listin, které jsou mu v době, kdy činí předžalobní výzvu, k dispozici“.

    Přiznání náhrady nákladů i při nezaslání výzvy


    Samotné nezaslání výzvy dlužníku však nemusí vždy znamenat nepřiznání náhrad nákladů řízení. Dle 2. odstavce příslušného ustanovení platí, že „jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal“. Za tyto je pak možné považovat zejména skutkové okolnosti daného případu, kdy dlužník má vůči věřiteli více dluhů a dlouhodobě je neplatí, dlužníku není možné doručovat či poštu dlouhodobě nepřebírá nebo kdy dlužník sám dal věřiteli najevo, že o jeho pohledávce ví (např. žádostí o poskytnutí splátek či odkladu splatnosti).[10]

    Vedle těchto zákonem předpokládaných důvodů je však v dané věci nutné upozornit na poměrné nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, kde soud konstatoval, že „jelikož pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit [respektive jinak „zajistit“, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení, jinak], není dán sebemenší důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.“ Jelikož se k danému závěru Nejvyšší soud opakovaně přiklonil,[11] je z něj snadno dovoditelné, že striktně určené ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. již nelze vykládat pouze gramatickým či jinak formálně laděným výkladem.

    Závěr

    Jak vyplynulo z výše uvedeného, byť bylo zavedení předžalobní výzvy bezesporu záslužným krokem (kolegové specializující se na vymáhání pohledávek prominou) a byť je tato výzva zakotvena pouze dvěma odstavci, je již od počátku daný institut spojený s celou řadou ne zcela jasných aspektů.

    Rozsah příspěvku bohužel nedovolil blíže rozvést kupř. vztah předžalobní výzvy k výzvě k plnění, vztah k rozkazním řízením, chápání předžalobní výzvy jako úkonu právní služby či posuzování úspěchu ve věci při nemeritorním zastavení řízení. Přesto je možné i tak shrnout, že i když jsou předžalobní výzvy poměrně „malý“ institut v rámci civilního procesu, podcenění některého z judikaturou dovozených aspektů může pro věřitele znamenat v praxi značný finanční postih.


    Mgr. Ing. Martin Jurník

    Mgr. Ing. Martin Jurník
    ,
    advokátní koncipient


    Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.


    Dlouhá 13
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 819 334
    Fax:    +420 224 819 343
    e-mail:    info@ak-kp.cz

    Právnická firma roku 2015

    -----------------------------------------------------
    [1] Skrze přijetí zákona 396/2012 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
    [2] Srovnej např. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 3. 2013, sp. zn. 3 Co 52/2012.
    [3] Srovnej SR 6/2013, str. 213.
    [4] Nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2015, sp. zn. II.ÚS 2096/14.
    [5] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 1Co 524/2013.
    [6] Nález Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. II.ÚS 2697/13.
    [7] Nález Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2015, sp. zn. I.ÚS 4047/14.
    [8] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 7 Cmo 451/2013.
    [9] Srovnej např. Jan Tichý: Jiný pohled na předžalobní výzvu a náklady s ní spojené, Právní rozhledy 8/2014, s. 283; případně Svoboda, K. Jaké problémy působí předžalobní výzva? Právní rádce, 2013, č. 9, s. 38–40.
    [10] Srovnej např. Martin Bílý: Předžalobní výzva – důsledky a problémy, Právní rozhledy 3/2014, s. 94.
    [11] Naposledy v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4683/2015.

    Mgr. Ing. Martin Jurník ( Kříž a partneři )
    14. 3. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.