Jak by však měl účastník postupovat, je-li obava, že „jeho“ důkaz bude v mezidobí (rozuměj do jeho provedení soudem), ztracen, zničen, zašantročen apod.? Na rozdíl od široké veřejnosti známého předběžného opatření, není institut zajištění důkazu před zahájením řízení podle § 78 a násl. o.s.ř. tak rozšířen, ani není tak často využíván (či zneužíván).[6]

Oproti zajištění důkazního prostředku v průběhu řízení, kdy může soud důkaz zajistit i bez návrhu,[7] lze před jeho zahájením důkaz zajistit pouze na návrh některého z budoucích účastníků. Kromě obecných náležitostí[8] a označení důkazu, který má být zajištěn, musí návrh obsahovat také označení věci, resp. předmětu budoucího sporu, a budoucích účastníků. Největší důraz by však navrhovatel měl klást na řádné odůvodnění (i) potřeby zajištění důkazu před zahájením řízení, tj. proč by jej později nemělo být možné provést vůbec, anebo jen s velkými obtížemi a (ii) významu pro řízení samotné, tj. co má být důkazem prokázáno a čím je to pro řízení významné (k tomu srov. výklad dále).

Návrh se podává u soudu, který by byl příslušný k řízení o věci, nebo u soudu, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek.[9] Který z příslušných soudů navrhovatel zvolí, je na jeho uvážení. Pro úplnost dodejme, že k zajištění předmětu důkazu ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví je příslušný výhradně krajský soud, v jehož obvodu zajišťovaný důkaz je.[10]

Reklama

Novela zákoníku práce 2020 pro HR praxi - přehledně a prakticky (online - živé vysílání)
1.10.2020 09:001 750 Kč s DPH

Více informací

Aby příslušný soud navržené zajištění důkazu provedl, musí zde být obava, že tento důkaz nebude možné později provést vůbec anebo jen s velkými obtížemi. Typicky se může jednat o zajištění listiny – hrozí-li její ztráta, ohledání místa – má-li být nenávratně změněno (např. rekonstrukcí), výslech svědka – je-li jeho zdravotní stav špatný anebo má-li natrvalo odcestovat apod. I zde platí, že za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci.[11] Řádné zdůvodnění nezbytnosti zajištění důkazu je podstatnou součástí návrhu.

Důkazem v soudním řízení může být i notářský či exekutorský zápis. Tomu odpovídá i ustanovení § 78a o.s.ř., které připouští, aby byl důkaz před zahájením řízení zajištěn právě i těmito zápisy. Jedná se o alternativu k zajištění důkazu soudem, nicméně z povahy věci bude pro účastníka vhodnější vždy jen jeden způsob zajištění. Notářským nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci lze důkaz zajistit pouze v případě, že se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo soudního exekutora nebo jestliže notář nebo soudní exekutor osvědčil stav věci. Typicky se může jednat o zápis o vyklizení nemovitosti (např. pronajaté kanceláře) pronajímatelem při nesoučinnosti nájemce po skončení nájemní smlouvy. Tento zápis bude následně sloužit k prokázání stavu nemovitosti po skončení nájmu.[12]

Další důležitou součástí návrhu je odůvodnění, co má být důkazem prokázáno, a čím je to pro řízení významné. Stejně jako návrhem na předběžné opatření, i návrhem na zajištění důkazu před zahájením řízení může navrhovatel sledovat jiný než deklarovaný zájem. Často jde o šikanózní návrhy, snahu získat citlivou informaci apod. Neodůvodní-li navrhovatel význam důkazu pro řízení samotné anebo odůvodnění nebude důvěryhodné, nelze návrhu na zajištění důkazu vyhovět.[13] Proti usnesení o zamítnutí návrhu je odvolání přípustné.

Zajištění důkazu provede předseda senátu způsobem předepsaným pro důkaz, o který jde.[14] Budoucí účastníci řízení mají právo být u zajištění důkazu přítomni. To neplatí, je-li zde nebezpečí z prodlení. To je situace, kdy by byl požadavkem na přítomnost dalších účastníků ohrožen účel zajištění důkazu. Budou-li další účastníci při zajištění důkazu přítomni, mohou nechat zaprotokolovat své námitky k průběhu zajištění. Ty pak mohou mít význam při samotném provádění důkazu, které bude činit soud v řízení samém.

Závěrem a pouze okrajově je vhodné zmínit, že občanský soudní řád obsahuje zvláštní úpravu zajištění předmětu důkazního prostředku (před zahájením řízení) ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví.[15] Tato úprava je paradoxně mnohem podrobnější než úprava zajištění důkazních prostředků v jiných věcech. Byť by se tak mohlo zdát, že tato úprava, např. co do nákladů,[16] zániku zajištění,[17] odpovědnosti navrhovatele[18] apod., se vztáhne i na zajištění důkazu v jiných věcech, systematickým výkladem dojdeme k závěru, že tomu tak není. V těchto otázkách je tedy třeba vycházet z obecných ustanovení občanského soudního řádu.

Jan Peřinka,
advokátní koncipient

Glatzová & Co., s.r.o.

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 401 440
Fax:    +420 224 248 701
e-mail:    office@glatzova.com