epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 5. 2014
    ID: 94399upozornění pro uživatele

    Změny společenských smluv společností s ručením omezeným a rozhodování jejich valných hromad

    S ohledem na blížící se konec lhůty pro uvedení společenských smluv do souladu se zákonem o obchodních korporacích je vhodné se zamyslet také nad aktuální úpravou rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným a možnostmi, které jsou v tomto ohledu nově k dispozici. Přestože v úpravě rozhodování valné hromady nedošlo k revolučním změnám, některé aspekty nové úpravy je na místě zmínit. Výrazným zjednodušením se dále pro vícečlenné společnosti s ručením omezeným může ukázat změna v rozhodování mimo valnou hromadu umožňující vyhnout se sepisování notářského zápisu o takto přijatých rozhodnutích.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Společenská smlouva a její změny

    Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným je především smlouvou uzavřenou mezi jejími společníky. Odrazem této skutečnosti potom je to, že její obsah lze primárně měnit především dohodou všech společníků. Pro takovou dohodu potom zákon o obchodních korporacích (dále též jen „ZOK“) požaduje, aby měla formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu.

    Zatímco podle obchodního zákoníku mohla o změnách společenské smlouvy rozhodovat automaticky též valná hromada společnosti, zákon o obchodních korporacích ve svém ustanovení § 147 odst. 1 stanoví, že společenská smlouva může být měněna též rozhodnutím valné hromady, pouze pokud to společenská smlouva stanoví. Možnost měnit společenskou smlouvu rozhodnutím valné hromady tak podle zákona o obchodních korporacích bude muset být založena ujednáním společníků explicitně vyjádřeným v textu společenské smlouvy.

    Byť v praxi byla (a zřejmě i do budoucna bude) v naprosté většině společenských smluv tato kompetence valné hromady zmíněna, při zakládání nových společností nebo při podřizování „starých“ společností s ručením omezeným zákonu o obchodních korporacích je třeba na tuto otázku myslet, zejména při vědomí nutnosti sepisovat o dohodě společníků o změně společenské smlouvy bezvýjimečně notářský zápis a s tím souvisejícími možnými komplikacemi. Byť i pro rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy je zásadně též vyžadováno pořízení notářského zápisu, úprava rozhodování valné hromady obsažená v zákoně o obchodních korporacích obsahuje z tohoto pravidla výjimky (viz níže), které by mohly pro společníky přinést zjednodušení souvisejících procesů.

    Co se týká rozhodnutí valné hromady majících za následek změnu společenské smlouvy, lze rozlišovat případy, kdy je znění společenské smlouvy měněno přímo rozhodnutím valné hromady (např. změna způsobu jednání jednatelů, změna kompetencí orgánů společnosti apod.) nebo případy, kdy ke změně společenské smlouvy dochází v důsledku rozhodnutí valné hromady, které nahrazuje rozhodnutí o změně společenské smlouvy (např. rozhodnutí o změně základního kapitálu, o vyloučení společníka). V obou těchto případech je přitom o relevantních rozhodnutích valné hromady třeba sepsat notářský zápis. I v pozdějším uvedeném případě je samozřejmě možné (a v praktické rovině též žádoucí), aby valná hromada rozhodla též o tom, jakým způsobem se předmětné rozhodnutí má promítnout do textu společenské smlouvy. Pokud by totiž z rozhodnutí valné hromady nevyplývalo, jakým způsobem se společenská smlouva mění, změní její obsah jednatel v souladu s rozhodnutím valné hromady, přičemž o takové změně obsahu společenské smlouvy jednatelem bude nutné také pořídit (další) notářský zápis.

    Rozhodování valné hromady

    Společníci se na valné hromadě společnosti mohou účastnit buď osobně nebo v zastoupení (na základě písemné plné moci udělené zmocněnci, v níž musí být mj. též výslovně uvedeno, zda plná moc byla udělena k zastupování na jedné nebo na více valných hromadách společnosti). Zákon o obchodních korporacích též umožňuje, aby společenská smlouva připustila hlasování na valné hromadě i mimo ni s využitím technických prostředků (podmínky takového hlasování však musí umožňovat společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo).

    Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni společníci mající alespoň polovinu všech hlasů (nestanoví-li společenská smlouva jinak). Při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo (např. pokud valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, o jeho vyloučení, o tom, zda jemu nebo osobě jednající s ním ve shodě má být prominuto splnění povinnosti, o tom, zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce nebo pokud je v prodlení s plněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu jeho prodlení).

    Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva, zákon o obchodních korporacích či jiný zákon nestanoví jinak. Společenská smlouva může kvalifikované většiny požadované pro rozhodnutí valné hromady stanovit tak, jak jsou upraveny v obecně závazných předpisech, popř. přísněji.

    Základní kvalifikovanou většinou pro přijetí rozhodnutí valné hromady je souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, který se vyžaduje zejména pro:

    (i) rozhodnutí vyjmenovaná v § 171 odst. 1 ZOK, tedy:

    • k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy;
    • k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva (např. usnesení o zvýšení či snížení základního kapitálu, usnesení o vyloučení společníka pro nesplacení vkladu či porušení příplatkové povinnosti);
    • k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti; a
    • k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací.

    (ii) schválení smlouvy o vypořádání újmy způsobené členem orgánu společnosti porušením povinnosti péče řádného hospodáře (ve smyslu § 53 ZOK); a

    (iii) přijetí usnesení o přechodu uvolněného podílu podle § 215 ZOK (tj. podílu společníka jehož účast nespolečnosti zanikla jinak než převodem).

    Další kvalifikované většiny stanoví zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Přeměnami se rozumí fúze společnosti, rozdělení společnosti, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla. Obecně musí být jakákoliv přeměna schváleny alespoň třemi čtvrtinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě. V případech fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společností, fúze, při níž dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost při fúzi sloučením, musí být přeměna schválena všemi společníky zúčastněné společnosti s ručením omezeným. Obdobně je schválení všemi společníky všech zúčastněných společností s ručením omezeným požadováno v případech, kdy se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než má zanikající či rozdělovaná společnost, či dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti při rozdělení sloučením.

    Dále je třeba pro plnost připomenout, že k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků (např. rozhodnutí, jímž se mění práva a povinnosti spojené s jedním z více druhů podílů, vyloučení nebo omezení přednostního práva některých společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu), se vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se však změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků. Totožné ustanovení bylo obsaženo i v obchodním zákoníku. Případné rozhodnutí o tom, že se společnost podřizuje (změnou své společenské smlouvy) zákonu o obchodních korporacích jako celku ve smyslu jeho § 777 odst. 5, tak zjevně bude zásahem do práv a povinností všech společníků, a bude tudíž k jeho přijetí třeba souhlasu všech společníků.

    Požadavek sepsání veřejné listiny (notářského zápisu)

    Zákon o obchodních korporacích vyžaduje, aby zásadní rozhodnutí valné hromady byly osvědčena notářským zápisem. Tento požadavek se týká rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 ZOK (jak jsou vyjmenována výše), jakož i rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku. Obě tyto kategorie se budou do značné míry překrývat, neboť většina rozhodnutí majících konstitutivní povahu, jejichž účinky tedy nastanou až zápisem do obchodního rejstříku, bude současně rozhodnutím o změně společenské smlouvy (např. rozhodnutí o změně základního kapitálu, o změně obchodní firmy společnosti, o změně sídla uvedeného ve společenské smlouvě). Vedle toho se nutnost sepsání notářského zápisu vztahuje i na rozhodnutí o přeměnách a rozhodování o přechodu uvolněného podílu.

    Při rozhodování o změně společenské smlouvy musí být v notářském zápisu také uveden schválený text změny společenské smlouvy (stačí v něm uvést pouze měněná ustanovení, notářský zápis tedy nemusí obsahovat celý text společenské smlouvy po provedených úpravách), a jmenovité uvedení společníků, kteří pro změnu hlasovali.

    Zákon o obchodních korporacích požadavek na sepsání notářského zápisu ohledně rozhodnutí valné hromady u společností s ručením omezeným „prolamuje“ při přijímání rozhodnutí mimo valnou hromadu (rozhodování per rollam) a též při dodatečném výkonu hlasovacího práva společníkem.

    Rozhodování per rollam

    Zákon o obchodních korporacích nyní poněkud podrobněji upravuje možnost přijímat rozhodnutí mimo zasedání valné hromady. Zásadní změnou oproti předchozí úpravě však je skutečnost, že u rozhodnutí valných hromad společností s ručením omezeným (o nichž by měl být sepsán notářský zápis) se již nevyžaduje, aby vyjádření společníka k návrhu rozhodnutí bylo učiněno ve formě notářského zápisu. Nově v takových případech postačí úředně ověřený podpis společníka. Tato změna představuje možnost zjednodušení postupu při přijímání rozhodnutí valnou hromadou, kde by bylo komplikované docílit účasti dostatečného počtu společníků na valné hromadě. Bohužel tohoto řešení nelze využít ve společnostech s ručením omezeným, které mají jediného společníka (ani v akciových společnostech a družstvech, kde byl požadavek vyjádření ve formě notářského zápisu i nadále zachován).

    Přijímání rozhodnutí per rollam zahrnuje tři fáze:

    • zaslání návrhu rozhodnutí;
    • vyjádření společníků k návrhu rozhodnutí; a
    • zaslání oznámení o přijetí rozhodnutí společníkům.

    Písemný návrh rozhodnutí valné hromady zasílá osoba oprávněná svolat valnou hromadu (obvykle tedy jednatel) společníkům na adresy uvedené v seznamu společníků (popř. jiným způsobem určeným společenskou smlouvou). K návrhu rozhodnutí musí být přiloženy podklady potřebné pro jeho přijetí a musí v něm být uvedena lhůta, během níž se má společník k navrhovanému rozhodnutí vyjádřit. Nestanoví-li společenská smlouva jinou lhůtu, musí být vyjádření společníka doručeno (nestačí pouhé odeslání) osobě oprávněné ke svolání valné hromady do 15 dnů (přičemž pro začátek běhu předmětné lhůty je rozhodné skutečné doručení návrhu společníkovi). Nedoručí-li společník v této lhůtě svůj souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. S ohledem na tento závažný důsledek by předmětná lhůta měla být ve společenské smlouvě stanovena tak, aby umožňovala včasné doručení vyjádření společníka, byť 15 dnů by mělo pro většinu společností být naprosto postačující.

    Jestliže rozhodnutí valné hromady má být dle zákona o obchodních korporacích osvědčeno notářským zápisem, musí společník ve svém vyjádření uvést i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká a jeho podpis na vyjádření musí být úředně ověřen.

    Závěrečným krokem je oznámení výsledku hlasování, které všem společníkům bez zbytečného odkladu zašle (včetně uvedení dne přijetí rozhodnutí) společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu.

    Obdobnou možnost zakotvil zákon o obchodních korporacích rovněž ve vztahu k dodatečnému výkonu hlasovacího práva společníkem, který nebyl přítomen na valné hromadě. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, může takový společník vykonat své hlasovací právo nejdéle do 7 dnů ode dne konání valné hromady a v takové případě se považuje za přítomného při projednávání předmětné záležitosti na valné hromadě. I v těchto případech postačí úředně ověřený podpis společníka na vyjádření k návrhu rozhodnutí valné hromady namísto notářského zápisu.

    Společníci sice mohou možnost rozhodování per rollam ve společenské smlouvě vyloučit, toto řešení však zřejmě nebude příliš časté. Vyšší flexibilita při rozhodování valné hromady bude pro naprostou většinu společností spíše vítaným osvobozením od požadavku formy notářského zápisu.

    Do budoucna by jistě bylo vhodné zvážit omezení počtu rozhodnutí, které musí být osvědčeny veřejnou listinu, a též uvolnění požadavku formy notářského zápisu i u rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným, neboť zde vzniká neodůvodněný rozdíl mezi jednočlennými a vícečlennými společnostmi. Navíc by tento krok vedl ke snížení nákladů společností na rozhodování valné hromady.


    JUDr. Luboš Nevrkla, Ph.D.

    JUDr. Luboš Nevrkla, Ph.D.,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax: +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Luboš Nevrkla, Ph.D. ( Mališ Nevrkla Legal )
    27. 5. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.