epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 10. 2017
    Vezměte, prosíme, na vědomí, že text článku odpovídá platné právní úpravě ke dni publikace.

    Jak postupovat po nařízení předběžného opatření

    Značnou pozornost vyvolalo nedávné usnesení Krajského soudu v Brně, kterým soud předběžným opatřením uložil společnosti Uber povinnost zdržet se provozování a zprostředkování taxislužby na území Brna.[1] Usnesení Krajského soudu v Brně zrušil v odvolacím řízení Vrchní soud v Olomouci z důvodu nedostatku odůvodnění.

    Lošina & Suchomel

    Uvedená rozhodnutí mimo jiné znovu otevřela otázku, zda by soudy měly tato usnesení odůvodňovat, a s tím související otázku možností obrany proti předběžnému opatření.

    Obecně k předběžným opatřením

    Předběžným opatřením je podle § 76 odst. 1 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    OSŘ“), možné účastníkovi řízení nebo třetí osobě uložit povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Pod tento výčet je možné zahrnout velmi široké spektrum povinností, které mohou mít významný dopad do postavení povinného (tj. osoby, jíž je předběžným opatřením uložena povinnost).

    O návrhu na nařízení předběžného opatření musí soud rozhodnout bezodkladně, nejpozději do 7 dnů ode dne jeho podání.[2] Soudy rozhodují o návrhu ex parte, tedy bez slyšení druhé strany. Z tohoto důvodu se k návrhu povinný (tj. strana, které byla předběžným opatřením uložena povinnost) před vydáním rozhodnutí ve většině případů nevyjadřuje, neboť se o něm dozví až v okamžiku, kdy je mu doručeno usnesení o nařízení předběžného opatření.

    Jediným opravným prostředkem proti předběžnému opatření je odvolání.[3] Možnost efektivní obrany proti předběžnému opatření komplikuje i skutečnost, že usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu na nařízení předběžného opatření, nemusí podle § 169 odst. 2 OSŘ obsahovat odůvodnění.

    Reklama
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    2.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Požadavek na odůvodnění předběžného opatření v praxi Nejvyššího soudu a Ústavního soudu

    Do roku 2009 nebylo z ustanovení § 169 odst. 2 OSŘ patrné, zda musí usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu na nařízení předběžného opatření, obsahovat odůvodnění.[4] Z důvodu nejednoznačnosti právní úpravy některé krajské soudy považovaly neodůvodněná usnesení okresních soudů za nepřezkoumatelná, a proto je rušily.

    Nejvyšší soud proto vydal k této otázce v roce 2007 sjednocující stanovisko[5], v němž uzavřel, že usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu na nařízení předběžného opatření, nemusí obsahovat odůvodnění. Podle předmětného stanoviska je takové usnesení přezkoumatelné, neboť z nařízení předběžného opatření vyplývá, že se soud ztotožnil s podaným návrhem a v něm uvedenými tvrzeními. Při přípravě odvolání proti takovému usnesení má podle závěrů Nejvyššího soudu povinný vycházet z obsahu soudního spisu, tedy z návrhu a z důkazů předložených navrhovatelem.

    Závěry uvedeného stanoviska Ústavní soud nejdříve odmítl v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1554/2008, podle kterého předběžné opatření nařízené usnesením bez odůvodnění zakládá porušení práva povinného na spravedlivý proces. Povinný se totiž z usnesení bez odůvodnění nedozví, jaké důvody vedly soud k nařízení předběžného opatření, z jakých tvrzení navrhovatele soud vycházel, a která z nich vzal za osvědčená. Absence odůvodnění pak ztěžuje povinnému možnost podat řádné odvolání.

    Krátce po vydání výše uvedeného nálezu Ústavního soudu vstoupila v účinnost novela OSŘ 7/2009 Sb., kterou bylo do § 169 odst. 2 OSŘ obsahujícího výčet rozhodnutí, jež nemusí obsahovat odůvodnění, výslovně zařazeno i usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření.[6]

    Od závěrů vyjádřených v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1554/2008 se Ústavní soud následně odchýlil. Ve svých pozdějších rozhodnutích již nepovažoval nařízení předběžného opatření usnesením bez odůvodnění za porušení práva na spravedlivý proces[7] a odmítl návrhy na zrušení § 169 odst. 2 OSŘ.[8]

    Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu se tedy ustálila na závěru, že usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu na nařízení předběžné opatření, nemusí obsahovat odůvodnění.

    S ohledem na výše popsaný vývoj judikatury je s podivem, že právě absence odůvodnění byla důvodem, pro který zrušil Vrchní soud v Olomouci předběžné opatření Krajského soudu v Brně ve sporu společností LIDO TAXI RADIO a Uber.

    Možnosti obrany proti předběžnému opatření

    Jak již bylo uvedeno výše, povinný se o návrhu na nařízení předběžného opatření většinou nedozví, neboť soud jej o návrhu neinformuje a doručí mu až rozhodnutí o předběžném opatření. Jedinou možností, jak se lze k návrhu vyjádřit a zpochybnit tvrzení vylíčená jednostranně z pohledu navrhovatele, je aktivně zjišťovat na příslušných soudech, zda byl takový návrh podán. Tento postup lze doporučit v případech, kdy účastník očekává, že druhá strana návrh podá.

    Poté, co k nařízení předběžného opatření již došlo, je možné podat proti usnesení o nařízení předběžného opatření odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Při přípravě odvolání je třeba nahlédnout do spisu a zjistit, z jakých podkladů soud při svém rozhodování vycházel. To platí obzvláště pro usnesení bez odůvodnění – v těchto případech se musí povinný detailně vypořádat se všemi argumenty a důkazy uvedenými v návrhu.

    Pokud povinný s odvoláním neuspěje, zbývá mu možnost navrhovat soudu, aby předběžné opatření zrušil, pokud pominou důvody jeho nařízení.[9]

    Pro případ, že nařízení předběžného opatření zanikne nebo bude zrušeno z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo bylo právo navrhovatele uspokojeno, je navrhovatel povinen uhradit újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Povinný tak může dosáhnout dodatečné reparace v případech, kdy byla jeho práva omezena předběžným opatřením nedůvodně.

    Závěr

    Přestože předběžné opatření může významně zasáhnout do práv dotčených osob, nemusí usnesení o jeho nařízení obsahovat odůvodnění, na čemž se po přijetí výslovné úpravy v OSŘ shodla i rozhodovací praxe soudů.

    Možnosti obrany proti předběžnému opatření jsou omezené, povinný má většinou možnost se k návrhu vyjádřit až v odvolání, které je jediným zákonným opravným prostředkem proti usnesení o nařízení předběžného opatření.

    Při přípravě odvolání proti neodůvodněnému usnesení o nařízení předběžného opatření tak nezbývá, než vycházet z návrhu a obsahu spisu a přesvědčivě se vyjádřit ke všem tvrzením navrhovatele, z nichž mohl soud při svém rozhodnutí vycházet.

    Stojí-li účastník řízení na straně žalobce, resp. navrhovatele, může být návrh na nařízení předběžného opatření velmi efektivním prostředkem, jak dosáhnout rychlého a účinného zásahu soudu. Pravděpodobnost, že soud nařídí předběžné opatření ve věci, je možné výrazně zvýšit zpracováním kvalitního návrhu, ve kterém bude přesvědčivě odůvodněna naléhavost a potřeba zatímně upravit poměry účastníků.


    Mgr. Jakub Olšina

    Mgr. Jakub Olšina,
    advokát


    OLŠINA & SUCHOMEL advokátní kancelář

    Benešovská 1897/24
    Praha 10 – Vinohrady


    ____________________________________________________
    [1] Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. dubna 2017, č.j. 18 Nc 9/2017-46.
    [2] V případě, že nejde o návrh na nařízení některého ze zvláštních druhů předběžného opatření, o nichž musí soudy rozhodnout v kratší lhůtě, např. předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo předběžné opatření upravující poměry dítěte.
    [3] Dovolání k Nejvyššímu soudu není proti předběžnému opatření přípustné. Ústavní stížnost připadá v úvahu pouze při zásahu do ústavně zaručených práv povinného a jak vyplývá z recentní judikatury, nelze ji úspěšně založit na nedostatku odůvodnění.
    [4] Do 22. ledna 2009 zněla relevantní část ustanovení § 169 odst. 2 OSŘ takto: „Písemné vyhotovení usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval… nemusí obsahovat odůvodnění.“ Soudy se ve své rozhodovací praxi rozcházely v závěru, zda pod tuto definici spadá i usnesení o nařízení předběžného opatření, kterému povinný neodporuje jen proto, že se o návrhu zpravidla nedozví.
    [5] Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2007, sp. zn. Cpjn 19/2006.
    [6] Ustanovení § 169 odst. 2 OSŘ v účinném znění: „Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření… nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto…“
    [7] Srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3135/11. Dále též usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 336/13, nebo usnesení Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 435/15.
    [8] Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 1554/2008 mimo jiné konstatoval, že pokud by bylo v § 169 odst. 2 OSŘ výslovně uvedeno usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, jako rozhodnutí, jež nemusí odůvodnění obsahovat, musel by příslušný senát Ústavního soudu podat návrh na zrušení předmětného ustanovení plénu. Pozdější návrhy na zrušení § 169 odst. 2 OSŘ však Ústavní soud odmítl a od svých dřívějších závěrů se odchýlil. Srov. např. III. ÚS 3135/11: „K poukazu stěžovatelky na úvahu nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1554/08… se patří uvést, že byla vyslovena coby obiter dictum, čemuž odpovídají specifické (tradičně traktované) konsekvence v rovině její závaznosti.“
    [9] Ustanovení § 77 odst. 2 OSŘ.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jakub Olšina (OLŠINA & SUCHOMEL)
    5. 10. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Klamavá reklama
    • První rozsudek v hromadném řízení: Co napovídá o budoucnosti tohoto institutu?
    • Porušení akcionářské dohody může zakládat neplatnost usnesení valné hromady, musí být však dobře napsána
    • Fashion Upcycling? „Non, merci“ vzkazuje Hermès
    • Režimy povinností dle nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Směrnice NIS2 a zákon o kybernetické bezpečnosti: tak už jdeme do finále?
    • Nealkoholický nápoj neznamená ZERO ALKOHOL, aneb ne všechny nealkoholické nápoje jsou bez alkoholu. Co je nealkoholický nápoj podle zákona?
    • Lze ve smlouvě o převodu podílu v SRO pro případ vady předmětu koupě platně sjednat závazný způsob určení výše slevy z kupní ceny prostřednictvím znaleckého posudku vypracovaného předem určeným znalcem?
    • Digitální marketing: Rozhodnutí belgického soudu ve věci IAB Europe
    • Byznys a paragrafy, díl 14.: Úmrtí jednatele a společníka jednočlenné společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
    • 10 otázek pro ... Ľuboše Fojtíka
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Právo na účinné vyšetřování
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Novela trestního zákoníku
    • Soudcovské uvážení při moderaci výše smluvní pokuty ve světle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct

    Soudní rozhodnutí

    Právo na účinné vyšetřování

    Pokud stěžovatelka vznese hájitelná tvrzení týkající se zásahu do práva na zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí spočívající v podezření ze...

    Exekuce

    Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému...

    Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele,...

    Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání...

    Nemajetková újma právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

    Právní úprava, která brání právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich dobré pověsti, je podle závěrů nálezu...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.