manželství a rodina

Výchovnými opatřeními se zákon č. 94/1963 Sb., o rodině zabývá v ustanoveních § 42 a násl. Současná podoba těchto ustanovení je následkem přijetí zákona č. 360/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí oproti dřívějšímu znění poněkud stručnější a to ze zcela logického důvodu, že daná problematika je nyní právně reglementována právě zákonem o…

Společný nájem bytu manžely je zvláštním druhem společného nájmu bytu, který může zaniknou jednak jako následek zániku manželství, ale může zaniknout ještě za jeho trvání.

Společný nájem bytu manžely svědčí oběma manželům společně a nedílně, což se výrazně projevu i ve způsobu zániku společného nájmu bytu…

Zákon o rodině ve svých ustanoveních upravuje zákazy určitých manželství. Existují jednak absolutní zákazy, ale existují i takové, které absolutní nejsou a manželství, které bylo uzavřeno i přes existenci některé skutečností, jež je překážkou manželství, lze následně zhojit a manželství již nelze prohlásit za…

K právu a povinnosti spravovat jmění dítěte jsou v prvé řadě povoláni rodiče nebo jiné osoby vykonávající rodičovskou zodpovědnost, kteří jsou povinni jmění dítěte spravovat s péčí řádného hospodáře. Za určitých okolností však může dojít k situaci, kdy majetkové zájmy dítěte by mohly být ohroženy, pokud by správu jeho jmění vykonávaly jeho…

Zánik společného nájmu bytu manžely jako následek zániku manželství ve svých ustanoveních upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Právní úprava postihuje jak zánik společného nájmu bytu manžely jako následek smrti jednoho z manželů, tak i zánik společného nájmu bytu manžely jako následek rozvodu…

Byt může být ve společném nájmu více osob. V takové situaci hovoříme o společném nájmu bytu, při kterém mají společní nájemci stejná práva a povinnosti. Společný nájem bytu manžely je zvláštním druhem společného nájmu bytu, který se v praxi vyskytuje mnohem častěji než společný nájem bytu, tak jak upraven v ustanovení § 700 zákona č. 40/1964 Sb.

V minulých letech nebylo běžné, aby děti vlastnily nějaký majetek, a proto nepřekvapí, že problematika jmění dítěte nebyla upravena. Současná situace je již jiná a právní úpravu jmění dítěte a jeho správy nalezneme v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině.

Rozvod manželství neznamená pouze ukončení právního vztahu, který vstupem muže a ženy do manželství vznikl, zánik osobních práv a povinností, vyživovací povinnosti manželů a dalších majetkových práv, ale vzhledem k tomu, že z manželství většinou vzejdou děti, jejichž řádná výchova je považována za hlavní účel manželství, přináší rozvod manželství…

Právní vztah, který mezi manželi vzniká uzavřením manželství, samozřejmě s rozvodem zaniká. Rozvodem manželství zanikají i osobní práva a povinnosti manželů, která pro ně z manželství vyplývaly a zaniká také vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Rozvod přináší změny i ohledně společného jmění manželů a…

Svatební den je pro většinu osob dnem, na který se dlouho připravují a prožívají jej ve slavnostní náladě tak, aby den, ve kterém vstoupili do manželství, pro ně zůstal příjemnou vzpomínkou. Někdy se však vyskytnou okolnosti, které zapříčiní, že sňatek musí být uzavřen ihned nebo za takových podmínek, které představy snoubenců o svatebním dni…

Institut rodičovské zodpovědnosti, ke kterému se naše rodinné právo vrátilo novelou v roce 1998, je souhrnem práv a povinností rodičů, které mají rodiče při péči o nezletilé dítě, jež zahrnuje zejména péči o jeho zdraví, o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj a dále těch, které mají rodiče při zastupování nezletilého dítěte a při správě…

Životní situace neprovdané matky zpravidla není nejlehčí, zvlášť v okamžiku, kdy otec dítěte se o matku ani o dítě nezajímá a nepodporuje ji. Skutečnost, že zákonodárce pamatuje i na takové obtížné situace v životě ženy se odráží v ustanovení § 95 zákona o rodině.

Většina lidí je obeznámena s právním institutem, který se nazývá vyživovací povinnost. Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí nebo vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely jsou instituty natolik známé, že málokdo o jejich existenci neví.

Vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní, ale také samozřejmě právní vztah. Mimo jiné mezi manželi podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině vzniká vzájemná vyživovací povinnost. Je logické, že se zánikem manželství všechny tyto vztahy mezi manžely zanikají, což platí i pro vzájemnou vyživovací…

Zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině ve svém § 54 stanoví, že nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení zákona, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.

Muž a žena, kteří spolu chtějí uzavřít manželství, mají podle platné legislativní úpravy možnost vstoupit do manželství jedním ze dvou základních způsobů. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině umožňuje snoubencům, aby se rozhodli mezi sňatkem občanským a sňatkem církevním.

Vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní, ale také samozřejmě právní vztah. Mimo jiné mezi manželi podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině vzniká vzájemná vyživovací povinnost. Je logické, že se zánikem manželství všechny tyto vztahy mezi manžely zanikají, což platí i pro vzájemnou vyživovací…

V současné době platná právní úprava umožňuje, aby závěť byla pořízena jedním ze tří způsobů. Zůstavitel může sepsat závěť vlastní rukou a pak hovoříme o závětí holografní. V případě že se rozhodne závěť zřídit v jiné písemné formě, bude se jednat o závěť allografní.

Závěť jako jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým zůstavitel disponuje svým majetkem pro případ smrti, je ve srovnání s minulostí již mnohem běžnějším právním úkonem. Mnoho osob, a to i relativně mladých, se dnes z rozličných důvodů rozhodne závěť pořídit. Lze říci, že informovanost veřejnosti o tom, jak tento právní úkon správně učinit je…

Již zhruba jeden rok je podle českého práva opět možné užívat oficiálně více příjmení. Tuto „novinku“ přinesl nový zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, který stanoví podmínky, za kterých je možné užívat v běžném ale i úředním styku více příjmení.