manželství a rodina

Ač je jméno a příjmení člověka jedním z nejdůležitějších prvků jeho identifikace a každý si nese své jméno a příjmení po celý život, nastávají situace, kdy je nutné, vhodné nebo jen obvyklé jméno či příjmení změnit. Otázkami změny jména či příjmení se v našem právní řádu zabývají zejména zákon č. 94/1963 Sb., o rodině a zákon č. 301/2000 Sb., o…

Jméno a příjmení je nezbytným rozlišovacím znakem každé osoby a každý má nejen právo, ale i povinnost užívat především v úředním styku takové jméno a příjmení, které je uvedeno v matričním dokladu vydaném z matriční knihy vedené příslušným matričním úřadem.

Státní občanství je právním institutem označujícím zvláštní vztah mezi konkrétním státem a jeho občany. Se státním občanstvím jsou spojena různá práva a povinnosti občanů vůči státu, které nemají osoby bez státního občanství. Státní občanství jako právní vztah působí i za hranicemi státu a státního občana i vně státního území vážou k jeho státu…

Podstatou institutu věcných břemen je to, že omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že mu ukládají povinnost něco strpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele tj. váznou na věci jako břemeno.

Také peněžité nároky ze důchodového pojištění patří mezi nároky, které se v případě smrti oprávněného nestávají předmětem dědictví, ale přecházejí na základě zákona na jiné osoby mimo dědické řízení.

Opatrovnictví je jeden z institutů, který je určen k ochraně práv a zájmů nezletilého. O jeho ustanovení rozhoduje soud usnesením, ve kterém také vymezí rozsah práv a povinností opatrovníka z hlediska účelu, pro který je opatrovníkem ustanoven, tak aby ochrana zájmů nezletilého byla plně zajištěna. Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od poručníka…

Termín poručník a poručenství se v českém rodinném právu objevil po poměrně dlouhé přestávce, a to v souvislosti s novelou zákona o rodině v roce 1998. Poručenstvím lze rozumět zvláštní druh opatrovnictví, pro případ, že nezletilé dítě nemá zákonného zástupce (rodiče zemřeli, nemají plnou způsobilost k právním úkonům, byli zbaveni rodičovských…

Problematice dědictví a dědění se na našich stránkách věnujeme poměrně často, i tak se stále objevují dosud nezodpovězené otázky, které je třeba objasnit. To, že se dědí po zůstaviteli jak jeho majetek tak jeho dluhy jsme již několikrát zmínily, zabývali jsme se také otázkou dědění ze závěti a dědění ze…

V naší společnosti je již obvyklé, že někteří muži a ženy žijí ve svazku faktickém a nepociťují nutnost vstoupit do manželství. Běžnost výskytu druha a družky však stále ještě nepřesvědčila zákonodárce o tom, že by měl k tomuto druhu soužití zaujmout přívětivější postoj.V současnosti platná právní úprava dokonce tento faktický svazek nijak…

Rozvod manželství je vždy závažnou událostí pro oba manžely a přináší s sebou mnoho následků. Život po rozvodu je radikální změnou, se kterou se každý z manželů zpravidla nějakou dobu vyrovnává. Kromě aspektů psychologických se rozvod velmi úzce dotýká i oblasti materiální, kdy velmi častým následkem rozvodu je, že jednomu z manželů se velmi…

Současná společnost se neustále vyvíjí ve všech oblastech lidského života. Změny samozřejmě zaznamenávají i vztahy mezi lidmi, názory na to, co bylo před určitým časem považováno ze společensky neúnosné, se rychle mění. Není proto překvapující, že i postoje k problematice neprovdaných žen se proměnily a v současné době je postavení svobodných…

Přestože je soužití dvou partnerů, kteří nejsou manželi, v naší společnosti stále běžnější a z hlediska většinového názoru přijímáno jako běžná záležitost, v textu občanského zákoníku tento pojem nenalezneme a případné právní nároky druha či družky musí pramenit z jiných občanským zákoníkem uznaných…

I přes veškerý smutek z odchodu blízké osoby, je dědictví po zemřelém zpravidla tou veselejší stránkou věcí se smrtí neodmyslitelně spojených. Není však vyloučeno a běžně se to i stává, že dědictví by potenciálnímu dědici velkou radost a zisk nepřineslo. Na tyto případy samozřejmě pamatuje i náš zákon. I přesto, že zůstavitel si výslovně ve své…

Ne v každé rodině jsou vztahy mezi rodiči a jejich potomky nejlepší a někdy se dokonce situace vyvine tak, že se rodič rozhodne svého nezdárného potomka vydědit a zbavit jej tak nároků, které mu garantuje zákon jako neopomenutelnému dědici.

Mezi zákonné dědice druhé dědické skupiny patří manžel zůstavitele, rodiče zůstavitele a osoby, které žily se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Zákonní dědicové druhé dědické skupiny jsou…

Myšlenka na smrt jistě není, snad až na některé výjimky, pro nikoho příjemná. Nelze se proto divit, že mnoho lidí se záležitostem, které s jejich smrtí souvisí, podvědomě vyhýbá a když tato smutná událost nastane, nejbližší příbuzní zjistí, že jejich drahý zesnulý, ač byl poměrně zámožný, na poslední věci nemyslel a neprojevil svoji vůli o tom…

Fenomén násilí v rodině je velmi závažným patologickým jevem ve společnosti. Domácí násilí patřilo po dlouhý čas v českém prostředí mezi tabuizovaná témata, ostatně jako řada dalších jevů. Teprve v několika posledních letech se tomuto problému začíná věnovat odpovídající pozornost.

K tomu, aby člověk mohl vstoupit do manželství, zákon o matrikách, jménu a příjmení vyžaduje splnění jistých požadavků, a to zejména z hlediska předložení potřebných dokladů. Pro snoubence, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice to není záležitost příliš složitá.

Každý z občanů se jistě ve svém životě setkal s pojmem matrika a více či méně přesně tuší, co se pod tímto pojmem skrývá. Zákonnou mluvou lze matriku charakterizovat jako státní evidenci narození, uzavření manželství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství a úmrtí k nimž došlo v cizině, jde-li o státní…

Rodiče dítěte jsou povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje, přičemž mají právo použít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný citový, rozumový a mravní…