manželství a rodina

Několik teoretických poznámek k vymezení vlastnického práva

Definovat vlastnické právo je velmi obtížné, a to i přesto že s ním právní praxe a legislativa operují bez výraznějších problémů. Podle Havlana vlastnictví „je a patrně i zůstane spíše jakousi mlhavou množinou (fuzzy set)“. V odborné literatuře vznikají mnohé definice, byť nalezení zcela přiléhavého vymezení je pravděpodobně nedosažitelné. Spáčil…

Úroky z prodlení z dlužného výživného pro nezletilé děti od 30. 9. 2017 nově

Od 28. 2. 2017 byl uzákoněn nárok oprávněných na úroky z prodlení v občanském zákoníku, pokud povinný neplatí výživné včas. Od 30. 9. 2017 navíc lze – je explicitně uzákoněna, a to v procesním předpisu, možnost přiznávat úroky i podmíněně do budoucna, pokud jde o výživné pro nezletilé děti.

Nová úprava manželského majetkového práva s mezinárodním prvkem – Nařízení Rady (EU) 2016/1103

V souvislostí se současným trendem sjednocování právních řádů členských států EU, pokud jde o úpravu pravomoci, příslušnosti, určování rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí, přijala Rada EU očekávané NMPM Rady (EU) 2016/1103 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech…

Odvolání daru

Darování je dvoustranný právní vztah, kterým jedna smluvní strana převádí na druhou smluvní stranu vlastnické právo k určité věci, a to bezúplatně. Jedná se tedy o vztah ekonomicky velmi nerovný, neboť dárce zásadně neobdrží za své plnění žádné protiplnění. Z tohoto důvodu je darování institut typický pro rodinné vztahy a vztahy obdobně blízké…

O konceptu nejlepšího zájmu dítěte

aneb Proč lze nejnovější judikaturu Ústavního soudu k nejlepšímu zájmu dítěte vnímat jako nevyužitou příležitost a jak to souvisí s novým obecným komentářem Výboru OSN pro práva dítěte k „dětem ulice“?

Vydědění pro vedení trvale nezřízeného života – ne pokud jej zůstavitel svým nevhodným výchovným působením zapříčinil

Důvod vydědění uvedený v ust. § 469a odst. 1 písm. d) zrušeného občanského zákoníku (zákon č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tedy vedení trvale nezřízeného života, je shodný i s důvodem uvedeným v ust. § 1646 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a proto lze říci, že výklad i posuzování důvodnosti a intenzity naplňující…

Přechod nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví na dědice

Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 25 Cdo 3556/2016, ze dne 27. 4. 2017, podal výklad přechodu (dědění) nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví na dědice zesnulého poškozeného v souvislosti s odlišnou úpravou ve zrušeném a novém občanském zákoníku.

Manželství a pracovně-právní vztahy

V polovině devadesátých letech minulého století pracovala jedna má kolegyně pro zahraniční firmu působící v ČR, jejíž konzervativní vedení preferovalo při přiznávání benefitů ženaté zaměstnance a vdané zaměstnankyně. Dnes by něco takového neprošlo a narazilo na zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a všemožná protidiskriminační opatření. Plynou…

Přiznání výživného zletilému dítěti v závislosti na chování k rodičům

V tomto článku se podíváme na problematiku chování zletilých dětí ke svým rodičům a jeho případný vliv na rozhodování soudu o přiznání výživného. Zaměříme se především na institut tzv. dobrých mravů a projevu dostatečné úcty ke svým rodičům.

Přiznání rodičovských práv stejnopohlavnímu páru z pohledu Ústavního soudu a právní úprava adopce dítěte stejnopohlavním párem v ČR a v jiných členských státech EU

K otázce přiznání rodičovských práv stejnopohlavnímu páru a uznání cizího rozhodnutí se již v září roku 2016 vyjadřoval JUDr. Jan Brodec pro Lidové noviny[1], kdy prostějovský soud rozhodoval o uznání kalifornského rozhodnutí o adopci dvojčat stejnopohlavními partnery žijící v manželství, které bylo uzavřeno dle kalifornského práva. Rozhodnutí…

Výpočet dědického podílu dotčeného započtením daru poskytnutého zůstavitelem

Hlavním smyslem institutu započtení v dědickém právu tradičně označovaném termínem kolace je zohlednit při stanovení výše dědických podílů, resp. povinných dílů, vše, co dědic za života zůstavitele od něho obdržel (např. v podobě daru či úlev v nákladech spojených se započetím podnikání), aby nedocházelo k nespravedlivému a nedůvodnému…

Přijetí dítěte do školy a spory rodičů

Objevují se případy, kdy se rodiče neshodují při výběru školy pro dítě. Cílem článku je podívat se na některé aspekty této situace právním pohledem.

Zánik vyživovací povinnosti rodičů k dítěti

Obecně lze říci, že vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není dítě schopno se samo živit a je tedy svou výživou odkázáno na rodiče. Tento předpoklad je zakotven v ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku pak má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní…

Biologický vs. právní otec v českém právním řádu

Účelem tohoto článku je, jak název napovídá, poukázat na některé aspekty postavení biologického a právního otce v českém právním řádu, tedy srovnání postavení muže, který dítě skutečně počal, a muže, jemuž svědčí domněnka otcovství. Konkrétně se nám pak bude v případě právního otce jednat o muže, jemuž svědčí domněnka první, tedy manžela…

Vypořádání majetkových poměrů manželů a dědictví s mezinárodním prvkem

V důsledku současného způsobu života není výjimkou, že se mezinárodní prvek objevuje také v manželských a rodinných vztazích. Sluší se dodat, že mezinárodní prvek nemusí spočívat pouze v odlišné státní příslušnosti manželů, ale také např. v uzavření manželství v zahraničí či ve skutečnosti, že manželé v průběhu manželství žili v několika různých…

K některým aspektům mající vliv na určení výše výživného pro nezletilé či zletilé dítě

Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti vzniká již narozením dítěte a prakticky trvá až do doby, kdy je dítě schopno samo se živit, ať už se jedná o dítě nezletilé, či zletilé. K určení výše vyživovací povinnosti však dochází zpravidla až ve chvíli, kdy rodič svoji vyživovací povinnost neplní dobrovolně nebo jsou třeba upravit poměry k nezletilému…

Společná péče o dítě po rozchodu rodičů

Vedle v současné době toliko diskutovaného tématu svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kromě výlučné péče jednoho z rodičů ještě třetí způsob, jak je možné péči a výchovu rodičů o nezl. dítě po jejich rozchodu upravit, a sice péči…

Problematika zákonné úpravy styku osoby blízké s nezletilým dítětem

Je to zpravidla rodič, jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do výlučné péče, který je ke styku s ním především oprávněn. Není však jedinou osobou, které zákon právo stýkat se s nezl. dítětem v současné době přiznává. Nezřídka se tak můžeme setkat s tím, že soudy projednávají úpravu styku mezi nezl. dítětem a prarodičem, sourozencem, či dokonce…

Novela občanského zákoníku přináší právo na úroky z prodlení z dlužného výživného

V rozhodovací činnosti soudů vždy převažoval názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině, od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku, nelze oprávněnému společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení (tedy ani zpětně, ani podmíněně). Ačkoliv by mnozí oprávnění, zvláště samoživitelé, kteří dlouho čekají na…

Stanovisko Nejvyššího soudu k určování výše výživného pro nezletilé děti

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR vydalo dne 19. 10. 2016 sjednocující stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti sp. zn. Cpjn 204/2012.[1] Obsahuje pokyny nižším soudům především pro určení vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti, k…