manželství a rodina

Vypořádání majetkových poměrů manželů a dědictví s mezinárodním prvkem

V důsledku současného způsobu života není výjimkou, že se mezinárodní prvek objevuje také v manželských a rodinných vztazích. Sluší se dodat, že mezinárodní prvek nemusí spočívat pouze v odlišné státní příslušnosti manželů, ale také např. v uzavření manželství v zahraničí či ve skutečnosti, že manželé v průběhu manželství žili v několika různých…

K některým aspektům mající vliv na určení výše výživného pro nezletilé či zletilé dítě

Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti vzniká již narozením dítěte a prakticky trvá až do doby, kdy je dítě schopno samo se živit, ať už se jedná o dítě nezletilé, či zletilé. K určení výše vyživovací povinnosti však dochází zpravidla až ve chvíli, kdy rodič svoji vyživovací povinnost neplní dobrovolně nebo jsou třeba upravit poměry k nezletilému…

Společná péče o dítě po rozchodu rodičů

Vedle v současné době toliko diskutovaného tématu svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kromě výlučné péče jednoho z rodičů ještě třetí způsob, jak je možné péči a výchovu rodičů o nezl. dítě po jejich rozchodu upravit, a sice péči…

Problematika zákonné úpravy styku osoby blízké s nezletilým dítětem

Je to zpravidla rodič, jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do výlučné péče, který je ke styku s ním především oprávněn. Není však jedinou osobou, které zákon právo stýkat se s nezl. dítětem v současné době přiznává. Nezřídka se tak můžeme setkat s tím, že soudy projednávají úpravu styku mezi nezl. dítětem a prarodičem, sourozencem, či dokonce…

Novela občanského zákoníku přináší právo na úroky z prodlení z dlužného výživného

V rozhodovací činnosti soudů vždy převažoval názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině, od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku, nelze oprávněnému společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení (tedy ani zpětně, ani podmíněně). Ačkoliv by mnozí oprávnění, zvláště samoživitelé, kteří dlouho čekají na…

Stanovisko Nejvyššího soudu k určování výše výživného pro nezletilé děti

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR vydalo dne 19. 10. 2016 sjednocující stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti sp. zn. Cpjn 204/2012.[1] Obsahuje pokyny nižším soudům především pro určení vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti, k…

Prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů a jeho následky

Pro společné jmění manželů jako takové, je typické, že zásadně vzniká uzavřením manželství a zaniká jeho rozvodem. Zákon však zná i případy, kdy společné jmění zanikne za trvání manželství, aniž by došlo k samotnému rozvodu. Je jím mj.[1] prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů. Dle ust. § 268 InsZ[2] zaniká prohlášením konkursu společné…

K novele občanského zákoníku týkající se svéprávnosti

Dne 26. 10. 2016 schválila poslanecká sněmovna novelu občanského zákoníku týkající se změn v oblasti svéprávnosti. Dle Ministerstva spravedlnosti, které novelu připravilo, byla tato nutná zejména z důvodu ochrany osob, které jsou ve svéprávnosti omezeny.

Exekuce na dlužné a běžné výživné

V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) je upraveno hned několik druhů vyživovacích povinností, mezi které patří zejména vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi a mezi dalšími předky a potomky, vyživovací povinnost mezi manžely, vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely a vyživovací povinnost resp. výživné a…

Souhlas druhého rodiče s vycestováním či přestěhováním dítěte do zahraničí

Souhlas druhého rodiče s vycestováním dítěte do ciziny je předmětem častých sporů především v rozvedených rodinách, případně rodinách, kde rodiče nezletilého žijí odděleně.

Proč nejde snížit výživné předběžným opatřením?

Na péči o nezletilé děti (a souvisejících nákladech) by se bezpochyby měli podílet oba rodiče, a to mj. dle svých příjmových a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se rodiče mezi sebou, rozhodne o výši výživného soud dle poměrů ke dni vyhlášení rozhodnutí. Pokud však po vydání takového rozhodnutí dojde k objektivnímu snížení schopnosti povinného…

Institut předmanželské smlouvy

Vstup do manželství není obvykle spojen pouze s propojením rodin, ale rovněž s propojením majetkových sfér obou partnerů. Výraz obvykle je zde užit záměrně, a to z toho důvodu, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dnes poměrně široce umožňuje snoubencům i manželům zvolit jiný než zákonný režim společného jmění…

K problematice tzv. „rychlého“ předběžného opatření

Občanský zákoník jako hmotněprávní předpis upravuje ve svém ust. § 924 úpravu předběžného opatření v situaci, kdy se dítě ocitne ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen. Za…

Osvojení registrovaným partnerem

V červnu letošního roku přijalo plénum Ústavního soudu nález týkající se možnosti osvojení osobou žijící v registrovaném partnerství. Nález jistě významný, u kterého je potřeba si dobře uvědomit, se mění a co nikoli.

K otázce postoupení pohledávky z titulu dosud nevypořádaného společného jmění manželů

Pokud manželé ze společného jmění manželů smlouvou o zúžení vyloučí veškeré statky, vyjma určité finanční částky, bude pouze tato finanční částka předmětem vypořádání po samotném zániku společného jmění manželů. Je však možné, aby bývalý manžel, pokud tuto finanční částku nebude mít ve své dispozici, během soudního řízení o vypořádání společného…

Střídavá péče, školní docházka a vzdálenost bydlišť rodičů

Poměrně velký rozruch u laické i odborné veřejnosti vyvolal před dvěma lety publikovaný nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014[1], ve kterém Ústavní soud konstatoval, že vzdálenost mezi bydlišti obou rodičů nemůže sama o sobě být překážkou střídavé péče. Mnozí si takto publikovaný názor Ústavního soudu vysvětlili tak, že i když otec bydlí v…

Náhrada újmy za usmrcení blízké osoby při dopravní nehodě – minulost a budoucnost

S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku („NOZ“) došlo ke změně právní úpravy náhrady újmy pozůstalým v případě usmrcení jejich blízkých osob. Opuštění předchozích paušálních náhrad podle starého občanského zákoníku („OZ“)[1] potenciálně otevírá širší prostor při rozhodování o výši náhrady újmy pozůstalým. Pozůstalým by se tak mohlo dostat…

Osvojení osobou žijící v registrovaném partnerství

Vzhledem k tomu, že noviny palcovými titulky před prázdninami avizovaly, že partner žijící v registrovaném partnerství může osvojit biologické dítě svého partnera, velmi mne zajímal obsah nálezu pléna Ústavního soudu 7/15 ze dne 14. června 2016[1] (dále jen "Nález").

Sporný versus nesporný rozvod manželství

Navzdory představě většiny novomanželů se ne každé manželství vždy vydaří. Pakliže manželství dospěje do fáze, kdy jeho další trvání již není možné, přichází na řadu jeho rozvod. Obecně lze říci, že v případě, že oba manželé s rozvodem manželství souhlasí a na všech záležitostech ohledně rozvodu manželství se jsou schopni shodnout, jedná se o…

Kdy lze nařídit ústavní výchovu?

Ústavní výchova představuje značný zásah soudu do vztahů mezi dítětem a jeho rodiči. Soud by se měl k nařízení ústavní výchovy uchylovat pouze výjimečně. Tento článek se zabývá zejména důvody, které vedou k nařízení ústavní výchovy, avšak nepomine ani její funkce a její souvislost s vyživovací povinností…