manželství a rodina

Hlavním smyslem institutu započtení v dědickém právu tradičně označovaném termínem kolace je zohlednit při stanovení výše dědických podílů, resp. povinných dílů, vše, co dědic za života zůstavitele od něho obdržel (např. v podobě daru či úlev v nákladech spojených se započetím podnikání), aby nedocházelo k nespravedlivému a nedůvodnému…

Objevují se případy, kdy se rodiče neshodují při výběru školy pro dítě. Cílem článku je podívat se na některé aspekty této situace právním pohledem.

Obecně lze říci, že vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není dítě schopno se samo živit a je tedy svou výživou odkázáno na rodiče. Tento předpoklad je zakotven v ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku pak má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní…

Účelem tohoto článku je, jak název napovídá, poukázat na některé aspekty postavení biologického a právního otce v českém právním řádu, tedy srovnání postavení muže, který dítě skutečně počal, a muže, jemuž svědčí domněnka otcovství. Konkrétně se nám pak bude v případě právního otce jednat o muže, jemuž svědčí domněnka první, tedy manžela…

V důsledku současného způsobu života není výjimkou, že se mezinárodní prvek objevuje také v manželských a rodinných vztazích. Sluší se dodat, že mezinárodní prvek nemusí spočívat pouze v odlišné státní příslušnosti manželů, ale také např. v uzavření manželství v zahraničí či ve skutečnosti, že manželé v průběhu manželství žili v několika různých…

Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti vzniká již narozením dítěte a prakticky trvá až do doby, kdy je dítě schopno samo se živit, ať už se jedná o dítě nezletilé, či zletilé. K určení výše vyživovací povinnosti však dochází zpravidla až ve chvíli, kdy rodič svoji vyživovací povinnost neplní dobrovolně nebo jsou třeba upravit poměry k nezletilému…

Vedle v současné době toliko diskutovaného tématu svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kromě výlučné péče jednoho z rodičů ještě třetí způsob, jak je možné péči a výchovu rodičů o nezl. dítě po jejich rozchodu upravit, a sice péči…

Je to zpravidla rodič, jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do výlučné péče, který je ke styku s ním především oprávněn. Není však jedinou osobou, které zákon právo stýkat se s nezl. dítětem v současné době přiznává. Nezřídka se tak můžeme setkat s tím, že soudy projednávají úpravu styku mezi nezl. dítětem a prarodičem, sourozencem, či dokonce…

V rozhodovací činnosti soudů vždy převažoval názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině, od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku, nelze oprávněnému společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení (tedy ani zpětně, ani podmíněně). Ačkoliv by mnozí oprávnění, zvláště samoživitelé, kteří dlouho čekají na…

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR vydalo dne 19. 10. 2016 sjednocující stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti sp. zn. Cpjn 204/2012.[1] Obsahuje pokyny nižším soudům především pro určení vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti, k…

Pro společné jmění manželů jako takové, je typické, že zásadně vzniká uzavřením manželství a zaniká jeho rozvodem. Zákon však zná i případy, kdy společné jmění zanikne za trvání manželství, aniž by došlo k samotnému rozvodu. Je jím mj.[1] prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů. Dle ust. § 268 InsZ[2] zaniká prohlášením konkursu společné…

Dne 26. 10. 2016 schválila poslanecká sněmovna novelu občanského zákoníku týkající se změn v oblasti svéprávnosti. Dle Ministerstva spravedlnosti, které novelu připravilo, byla tato nutná zejména z důvodu ochrany osob, které jsou ve svéprávnosti omezeny.

V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) je upraveno hned několik druhů vyživovacích povinností, mezi které patří zejména vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi a mezi dalšími předky a potomky, vyživovací povinnost mezi manžely, vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely a vyživovací povinnost resp. výživné a…

Souhlas druhého rodiče s vycestováním dítěte do ciziny je předmětem častých sporů především v rozvedených rodinách, případně rodinách, kde rodiče nezletilého žijí odděleně.

Na péči o nezletilé děti (a souvisejících nákladech) by se bezpochyby měli podílet oba rodiče, a to mj. dle svých příjmových a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se rodiče mezi sebou, rozhodne o výši výživného soud dle poměrů ke dni vyhlášení rozhodnutí. Pokud však po vydání takového rozhodnutí dojde k objektivnímu snížení schopnosti povinného…

Vstup do manželství není obvykle spojen pouze s propojením rodin, ale rovněž s propojením majetkových sfér obou partnerů. Výraz obvykle je zde užit záměrně, a to z toho důvodu, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dnes poměrně široce umožňuje snoubencům i manželům zvolit jiný než zákonný režim společného jmění…

Občanský zákoník jako hmotněprávní předpis upravuje ve svém ust. § 924 úpravu předběžného opatření v situaci, kdy se dítě ocitne ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen. Za…

V červnu letošního roku přijalo plénum Ústavního soudu nález týkající se možnosti osvojení osobou žijící v registrovaném partnerství. Nález jistě významný, u kterého je potřeba si dobře uvědomit, se mění a co nikoli.

Pokud manželé ze společného jmění manželů smlouvou o zúžení vyloučí veškeré statky, vyjma určité finanční částky, bude pouze tato finanční částka předmětem vypořádání po samotném zániku společného jmění manželů. Je však možné, aby bývalý manžel, pokud tuto finanční částku nebude mít ve své dispozici, během soudního řízení o vypořádání společného…

Poměrně velký rozruch u laické i odborné veřejnosti vyvolal před dvěma lety publikovaný nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014[1], ve kterém Ústavní soud konstatoval, že vzdálenost mezi bydlišti obou rodičů nemůže sama o sobě být překážkou střídavé péče. Mnozí si takto publikovaný názor Ústavního soudu vysvětlili tak, že i když otec bydlí v…