13. 12. 2016
ID: 104208upozornění pro uživatele
Prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů a jeho následky
Pro společné jmění manželů jako takové, je typické, že zásadně vzniká uzavřením manželství a zaniká jeho rozvodem. Zákon však zná i případy, kdy společné jmění zanikne za trvání manželství, aniž by došlo k samotnému rozvodu. Je jím mj.[1] prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů. Dle ust. § 268 InsZ[2] zaniká prohlášením konkursu společné jmění dlužníka a jeho manžela.
Jakmile došlo ke zrušení společného jmění manželů, je toto nutno vypořádat. Vypořádání se však nemusí dít vždy před soudem, ale je možné uzavřít ohledně vypořádání majetku i dohodu.[3] Subjektem, uzavírajícím dohodu za manžela-dlužníka, je dle zákona insolvenční správce.[4] Pokud by nedošlo k dohodě mezi insolvenčním správcem a druhým manželem, je nutno, aby správce podal návrh na vypořádání společného jmění k insolvenčnímu soudu.[5] Postavení věřitelů je posíleno i tím, že tuto dohodu o vypořádání společného jmění musí schválit věřitelský výbor. Bez jeho schválení je dohoda neplatná a je nutno celou věc předložit soudu. Zákon zavádí výjimku v případě tzv. „spotřebitelských konkurzů“,[6] není potřeba k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění souhlasu věřitelského výboru, popř. insolvenčního soudu.
Předlužení společného jmění manželů
Pokud je společné jmění manželů předluženo, stane se celé společné jmění manželů součástí majetkové podstaty.[7] V této situaci může dojít ke sporům mezi manželem dlužníka a správcem, zda nezařadil do majetkové podstaty i majetek, který patří do výlučného vlastnictví druhého manžela. K tomuto uvádím Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec sp. zn. 57 ICm 419/2010 ze dne 5. 1. 2011 „Jestliže manžel dlužníka má za to, že insolvenční správce vyhodnotil nesprávně rozsah závazků dlužníka (včetně posouzení, zda jde o výlučné závazky dlužníka, anebo o závazky společné dlužníku a jeho manželu) v poměru k hodnotě SJM, a v důsledku toho zahrnul do majetkové podstaty celý majetek v SJM, pak je manžel dlužníka, k vyřešení otázky, zda byly splněny podmínky pro to, aby insolvenční správce postupoval podle § 274 InsZ, oprávněn podat sám u soudu žalobu na vypořádání zaniklého SJM.“
Problematika společného nájmu bytu
Jelikož konkursem se vypořádávají pouze aktiva manželů, je zřejmé, že konkurs v souvislosti s vypořádání společného jmění nezasáhne do společného nájmu bytu dlužníka a jeho manžela.[8] Rovněž nelze spojovat zánik společného jmění manželů se zrušením práva společného nájmu mezi manžely, jelikož toto je součástí práva závazkového a nepatří na rozdíl od společného jmění mezi práva věcná. Zákon zná níže uvedené způsoby zániku společného nájmu, a to:
Problematika společného členství v družstvu
Jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů, tak dle ust. § 739 ZOK vzniká společné členství a zároveň i společné právo nájmu oběma manželům. Pokud je na majetek člena prohlášen konkurs, dojde k zániku jeho členství okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2005 detailně zdůvodnil prohlášení konkursu v souvislosti se společným členstvím a nájmem manželů a vynesl tuto právní větu: „Prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů, kteří jsou společnými členy družstva, zaniká ve smyslu ustanovení § 231 ObchZ i členství druhého manžela v družstvu…“[10] Na základě této právní věty nedochází k přeměně na tzv. výlučné členství jen jednoho z manželů. Tento zaniklý podíl je však možno zahrnout do zaniklého společného jmění manželů
Do zaniklého SJM náleží v takovém případě vypořádací podíl, který vyplácí bytové družstvo k rukám insolvenčního správce.
Na závěr tohoto článku se zmíním o tom, že zákon stanovuje odkládací podmínku vzniku společného jmění manželů ke dni zániku účinků spojených s prohlášením konkursu. Pokud tedy dlužník uzavře nové manželství, do ukončení konkursu společné jmění manželů nevzniká.[11] Pokud však manželství dlužníka trvá, tak po ukončení konkursu je možno obnovit společné jmění manželů pouze opětovným soudním rozhodnutím, a to s účinky ex nunc, tj. ode dne právní moci rozhodnutí.
Mgr. Markéta Cibienová
e-mail: m.cibienova@seznam.cz
_______________________________
[1] Zákon upravuje i další skutečnosti, na základě kterých společné jmění za trvání manželství zanikne. Je jí uložení trestu propadnutí majetku, zrušení společného jmění rozhodnutím soudu, zavedení smluvního režimu oddělených jmění a smluvní vyhrazení vzniku SJM k okamžiku zániku manželství.
[2] Ust. § 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 13. 10. 2016]. (Dále jen „InsZ“)
[3] HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 2. Vydání. C. H. Beck, 2014, s. 923.
[4] K tomuto viz Usnesení Nejvyšší soud České republiky, sp.zn. KSBR 39 INS 35503/2013, ze dne 19. 2. 2016.
[5] Ust. § 271 odst. 1 InsZ.
[6] Spotřebitelský konkurz, nebo-li nepatrný konkurz je dle ust. § 314 odst. 1 InsZ takový, jestliže: a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46 za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů.
[7] Ust. § 274 InsZ.
[8] KOZÁK, Jan a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 2. Vydání. 2008. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 13. 10. 2016].
[9] HRUŠÁKOVÁ, Milana a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 1. Vydání. V Praze: C. H. Beck,2014, s. 407.
[10] K tomuto viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2007.
[11] Ust. § 276 odst. 1 InsZ.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Předlužení společného jmění manželů
Pokud je společné jmění manželů předluženo, stane se celé společné jmění manželů součástí majetkové podstaty.[7] V této situaci může dojít ke sporům mezi manželem dlužníka a správcem, zda nezařadil do majetkové podstaty i majetek, který patří do výlučného vlastnictví druhého manžela. K tomuto uvádím Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec sp. zn. 57 ICm 419/2010 ze dne 5. 1. 2011 „Jestliže manžel dlužníka má za to, že insolvenční správce vyhodnotil nesprávně rozsah závazků dlužníka (včetně posouzení, zda jde o výlučné závazky dlužníka, anebo o závazky společné dlužníku a jeho manželu) v poměru k hodnotě SJM, a v důsledku toho zahrnul do majetkové podstaty celý majetek v SJM, pak je manžel dlužníka, k vyřešení otázky, zda byly splněny podmínky pro to, aby insolvenční správce postupoval podle § 274 InsZ, oprávněn podat sám u soudu žalobu na vypořádání zaniklého SJM.“
Jelikož konkursem se vypořádávají pouze aktiva manželů, je zřejmé, že konkurs v souvislosti s vypořádání společného jmění nezasáhne do společného nájmu bytu dlužníka a jeho manžela.[8] Rovněž nelze spojovat zánik společného jmění manželů se zrušením práva společného nájmu mezi manžely, jelikož toto je součástí práva závazkového a nepatří na rozdíl od společného jmění mezi práva věcná. Zákon zná níže uvedené způsoby zániku společného nájmu, a to:
- a) zanikne nájemní právo obou manželů podle obecné právní úpravy, např. v důsledku výpovědi podle § 2288,
- b) zanikne byt nebo dům,
- c) byt nebo dům přestanou být obydlím v důsledku zániku rodinné domácnosti manželů, ať už dohodou nebo v důsledku opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde (§ 743 odst. 3).[9]
Reklama
Jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů, tak dle ust. § 739 ZOK vzniká společné členství a zároveň i společné právo nájmu oběma manželům. Pokud je na majetek člena prohlášen konkurs, dojde k zániku jeho členství okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2005 detailně zdůvodnil prohlášení konkursu v souvislosti se společným členstvím a nájmem manželů a vynesl tuto právní větu: „Prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů, kteří jsou společnými členy družstva, zaniká ve smyslu ustanovení § 231 ObchZ i členství druhého manžela v družstvu…“[10] Na základě této právní věty nedochází k přeměně na tzv. výlučné členství jen jednoho z manželů. Tento zaniklý podíl je však možno zahrnout do zaniklého společného jmění manželů
Do zaniklého SJM náleží v takovém případě vypořádací podíl, který vyplácí bytové družstvo k rukám insolvenčního správce.
Na závěr tohoto článku se zmíním o tom, že zákon stanovuje odkládací podmínku vzniku společného jmění manželů ke dni zániku účinků spojených s prohlášením konkursu. Pokud tedy dlužník uzavře nové manželství, do ukončení konkursu společné jmění manželů nevzniká.[11] Pokud však manželství dlužníka trvá, tak po ukončení konkursu je možno obnovit společné jmění manželů pouze opětovným soudním rozhodnutím, a to s účinky ex nunc, tj. ode dne právní moci rozhodnutí.
Mgr. Markéta Cibienová
e-mail: m.cibienova@seznam.cz
_______________________________
[1] Zákon upravuje i další skutečnosti, na základě kterých společné jmění za trvání manželství zanikne. Je jí uložení trestu propadnutí majetku, zrušení společného jmění rozhodnutím soudu, zavedení smluvního režimu oddělených jmění a smluvní vyhrazení vzniku SJM k okamžiku zániku manželství.
[2] Ust. § 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 13. 10. 2016]. (Dále jen „InsZ“)
[3] HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 2. Vydání. C. H. Beck, 2014, s. 923.
[4] K tomuto viz Usnesení Nejvyšší soud České republiky, sp.zn. KSBR 39 INS 35503/2013, ze dne 19. 2. 2016.
[5] Ust. § 271 odst. 1 InsZ.
[6] Spotřebitelský konkurz, nebo-li nepatrný konkurz je dle ust. § 314 odst. 1 InsZ takový, jestliže: a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46 za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů.
[7] Ust. § 274 InsZ.
[8] KOZÁK, Jan a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 2. Vydání. 2008. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 13. 10. 2016].
[9] HRUŠÁKOVÁ, Milana a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 1. Vydání. V Praze: C. H. Beck,2014, s. 407.
[10] K tomuto viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2007.
[11] Ust. § 276 odst. 1 InsZ.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
