manželství a rodina

Úskalí české právní úpravy rodičovských povinností a práv, jejich vzniku, trvání, omezování a jejich smluvních modifikací jako „nezamýšlený“ zdroj konfliktních situací.

Ačkoliv se v případě rozchodu rodičů, může střídavá péče jevit z pohledu rodičů, jako zjevně nejspravedlivější uspořádání poměrů k dítěti, ne vždy je tento způsob úpravy poměrů k dítěti dost dobře realizovatelný. Jako alternativa střídavé péče se přitom nabízí svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů za současného stanovení širokého rozsahu…

Ukládání pokut je jednou z možností, jak může soud (do)nutit povinného rodiče, aby respektoval právní poměry založené rozhodnutím soudu nebo soudem schválenou dohodou rodičů ohledně úpravy péče o nezletilé dítě. V nedávně době se Ústavní soud zabýval posuzováním nezbytných předpokladů pro případné ukládání pokut rodiči z ústavně právního pohledu a…

Ústavní soud vydal dne 15. 3. 2016 rozhodnutí vztahující se k rodinnému právu, v návaznosti na styk dítěte s druhým rodičem, čímž dále rozšířil svoji judikaturu v této oblasti.

Tím, že uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru nebo smlouvu o půjčce, nevzniká věřiteli podle právní úpravy institutu společného jmění manželů v občanském zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 za trvání dlužníkova manželství žádná pohledávka vůči manželu dlužníka, i když závazek, který na sebe dlužník takovou smlouvou převzal, je závazkem, který…

Dne 16. 12. 2015[1] se Ústavní soud (dále jen ÚS) vyjádřil k výši výživného v případě povinného rodiče s vysoce nadprůměrnými příjmy. O objektivizaci výživného a stanovení jeho minimální i maximální hranice probíhala v minulosti řada diskuzí. Na jedné straně stojí potřeba sbližování rozhodovací praxe opatrovnických soudů v zájmu právní jistoty…

Aspirací tohoto článku je poukázat na pojem informačního deficitu, zejm. pak s ohledem na společné jmění manželů. V řízení o vypořádání společného jmění manželů může soud vypořádat jen majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku.[1] Nedojde-li do tří let od…

Jako další nový institut, který zavedl nový občanský zákoník je možnost osvojit zletilého. Předchozí zákon o rodině, jenž úpravu osvojení obsahoval, dovoloval pouze osvojit osobu nezletilou.

Ačkoli při majetkovém společenství manželů soudy obvykle vycházejí z pravidla stanoveného v ust. § 742 odst. 1 písm. a), tedy že podíly obou manželů jsou stejné, lze se v praxi setkat i se situací, kdy se soud odkloní od rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů. Lze konstatovat, že princip rovnosti podílů je obecně společensky…

Rodičovská odpovědnost je jednou ze stěžejních atributů institutu rodičovství. Institutu, který přináší radost, ale i starost. Jak je vnímána v současné době Ústavním soudem? Kdy ještě rodiče vykonávají péči o dítě řádně, a kdy ji už naopak zanedbávají? A konečně, jak tenká hranice je mezi autonomií rodičů vykonávat péči o dítě podle jejich…

Náhrada škody je i po rektifikaci často diskutovaným tématem, které hýbe občanskoprávním světem. V této oblasti je velmi důležité sledovat judikaturu a to včetně nálezů ústavního soudu. Jsou za děti odpovědní na 100 % rodiče?

Nový občanský zákoník se rozsáhle věnuje úpravě povinností rodičů při péči o jmění dítěte. Zakotvuje povinnost, aby rodiče o jmění dítěte pečovali a spravovali jej jako řádní hospodáři. Zákon stanovuje rovněž sankci v podobě náhrady škody v případě porušení této povinnosti.[1] Nově obsahuje rovněž spojitost s insolvenčním řízením jednoho, případně…

Právě dnes, kdy poměrně často dochází mezi rodiči nezletilých dětí k rozvodům a rozchodům, získává otázka výživného a vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi na významu a stává se stále častěji předmětem diskusí. Vedle samotného svěření dítěte do péče je pak nejožehavější problematika rozsahu výživného a stanovení výše, v jaké by měl rodič…

Shodně s předchozí právní úpravou i zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), upravuje tři možné způsoby vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen „SJM“), kterými jsou a) dohoda manželů, b) rozhodnutí soudu a c) právní domněnka, která nastane v případě, že do tří let od zániku SJM není mezi manželi uzavřena dohoda o…

Je tomu již pár měsíců od nabytí účinnosti novely zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř“) a zákona 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen „EŘ“) provedené zákonem 139/2015 Sb. (dále jen „Novela“), která reagovala především na hmotněprávní úpravu obsaženou v občanském zákoníku. Cílem tohoto příspěvku je nastínit a zhodnotit…

Jak již přísloví obsažené v samotném názvu tohoto příspěvku napovídá, bude se příspěvek zabývat institutem tzv. předmanželské smlouvy – smlouvy ujednané snoubenci ještě před uzavřením manželství. Příspěvek by měl především posloužit odborné veřejnosti jako základní přehled skutečností s předmanželskými smlouvami spojených a vést zároveň k tomu…

Nová právní úprava katastru nemovitostí účinná ke dni 1. 1. 2014 upravená především zákonem 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“) a vyhláškou 357/2013 Sb., katastrální vyhláška, s sebou přinesla obnovení prověřených a osvědčených zásad pozemkové evidence, zvýšila důvěryhodnost údajů zapisovaných do…

Určení výše vyživovací povinnosti je předmětem mnoha soudních sporů, většinou se však jedná o určení vyživovací povinnosti rodičům. Tento článek však pojednává o institutu méně častém, který se zpravidla uplatní v návaznosti na událost spíše negativního charakteru, a to přechodu vyživovací povinnosti na…

V odborných kruzích a díky medializaci i v řadách široké veřejnosti je již známo, že Ústavní soud v minulém roce vydal několik rozhodnutí, ve kterých odůvodnil a formuloval závěr, že svěření dítěte do střídavé péče by mělo být pravidlem, zatímco jiné řešení výjimkou. Konkrétně se jedná zejména o nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2482/13, ze dne…

Vedle hojně užívaného institutu v rámci rodinného práva, kterým je tzv. osvojení nezletilého, v laické veřejnosti nazývané adopce, existuje nově také institut osvojení zletilého. Soukromé právo před rekodifikací neznalo pojem osvojení zletilého, ten byl zaveden až 1. 1. 2014. Problematická byla zejména situace, kdy mohly být osvojené pouze děti…