Dle § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 občanského zákoníku kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným…
Ve světě, a také v České republice, se lze setkat se situací, kdy kapitálové obchodní korporace za účelem rychlého růstu reinvestují svůj veškerý dosažený zisk. Situace je typická pro technologické start-upy, které potřebují značnou dávku kapitálu pro další růst. Lze se však setkat i s případy, kdy společnost zisk hromadí spíše z konzervativních…
Povinnost poskytovat informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen jako „SvInf“) se dle § 2 odst. 1 SvInf týká státních orgánů, územních samosprávných celků a jejich orgánů a veřejných institucí. Zadavatelé veřejných zakázek ve většině případů do těchto povinných subjektů spadají. Často se pak v praxi bude…
Po téměř rok trvajícím legislativním procesu byla ve Sbírce zákonů vyhlášena tzv. technická novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta vejde v účinnost již 16. 7. 2023. Pokud Vás zajímá, na co se v souvislosti se změnou zákona o zadávání veřejných zakázek připravit, pak čtěte dále.
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 264/2021, ze dne 28. 4. 2021 zabýval otázkou, v jaké fázi soudního řízení je možné ještě uplatnit nový institut tzv. prohlášení viny. Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska obhajoby o institut, který má potenciál širokého využití, je vhodné s těmito judikaturními závěry seznámit odbornou právní…
V současné době se stále více občanů České republiky nechává očkovat proti onemocnění COVID-19. Řada z nich se nechává očkovat dobrovolně, jelikož věří, že jedině díky očkování se svět zbaví probíhající pandemie, ale je i mnoho takových, kteří podstupují očkování pouze z důvodu, aby mohli „normálně“ fungovat a využívat dříve běžně dostupné služby…
V rámci tohoto článku ze série článků Postavení rozhodčí komise spolku a její význam pro sport v ČR, budou přiblíženy požadavky na členy rozhodčí komise spolku.
Cestující mají dle pravidel Evropské unie[1] v případě zrušení zájezdu či přepravních dokladů, mimo jiné tedy i letenek, vždy na výběr, zda preferují vrácení peněz či akceptují poukaz. Zmíněné právo se na chvilku zdálo být ohroženo koronavirovou situací, respektive snahou se co nejlépe vypořádat s následky této krize. Za účelem pomoci leteckým…
Článek 38 odst. 6 Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[1] umožňuje, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonával v rámci organizace správce či zpracovatele i jiné úkoly a povinnosti než ty spojené s jeho funkcí pověřence. Správce (popř. zpracovatel) je však v takovém případě povinen zajistit, že výkon těchto úkolů a povinností…
Dne 25. 5. 2018 vstoupilo v účinnost nařízení, o kterém již jistě slyšel snad každý z nás, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)…
V následujícím článku se budeme věnovat problematice dozoru magistrátu statutárních měst nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti. Zejména ve vztahu k určení nadřízeného orgánu magistrátu se jedná o záležitost, která není v zákoně 128/2000 Sb., o obcích (obecní…
V souvislosti s předcházením praní špinavých peněz a bojem proti financování terorismu stanoví platná právní úprava advokátům řadu povinností. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně aktuální a často skloňované téma, které navíc v průběhu posledních let prodělalo několik podstatných proměn, považujeme za vhodné připomenout některé základní…
Dnes chci představit hned dva nálezy Ústavního soudu, které na sebe úzce navazují věcně i časově. Jedná se o nálezy ve věci soudních poplatků z odvolání v řízení o náhradu škody podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V obou případech se stěžovatelé…
Lze závěť změnit krom pořízení nové závěti, vedle které nemůže původní závěť obstát, také změnou – přepisováním textu původní závěti? Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 171/2018, ze dne 21. 1. 2019, otázku, zda změna závěti ohledně osob povolaných za dědice, provedená samotnou zůstavitelkou přímo v textu původní závěti, vyžaduje také…
Dlouho očekávaný zákon 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále pouze jako „Adaptační zákon“) upřesňující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále pouze jako „Nařízení GDPR“) vešel ke dni 24. 4. 2019 vyhlášením ve sbírce zákonů v účinnost. Vejitím Adaptačního zákona v účinnost bylo do českého právního řádu zakotveno několik desítek…
Zákon 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů[1], ve svém § 90 odst. 4 stanoví, že správní orgán zruší správní rozhodnutí napadené odvoláním (nebo rozkladem) a správní řízení v téže zastaví, pokud shledá, že existují důvody, které odůvodňují zastavení správního řízení (srov. § 66 správního řádu, nebo důvody pro zastavení…
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.
Tento článek pojednává o zastoupení daňového subjektu během daňového řízení ve světle aktuální judikatury. Zastoupení v daňovém řízení je upraveno v Dílu 2 zákona 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Nebudeme se zde zabývat ustanoveným zástupcem, ale zastoupením na základě vůle daňového subjektu…
V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je…
Fenomén blockchainu je často vnímán jako prvek spíše antagonistický vůči současnému konceptu společenské smlouvy, zejména v kontextu pilířových vztahů mezi státem a jeho občany.[1] Tento postoj vznikl zejména v důsledku chápání technologie blockchain prizmatem bouřlivě se rozvíjejících kryptoměn dle vzoru bitcoinů (BTC)[2] nebo etherů (ETH)[3].
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...
